Observační studie (anglicky observational study) je výzkumný způsob využívaný v sociologii, epidemiologii, psychologii a dalších sociálních i zdravotních vědách. Jde o zkoumání, při kterém výzkumník systematicky sleduje a zaznamenává chování zkoumaných subjektů, výskyt jevů nebo vztahy mezi proměnnými, aniž by do průběhu zkoumání aktivně zasahoval . Na rozdíl od experimentu, kde badatel cíleně manipuluje s nezávislou proměnnou a náhodně rozděluje subjekty do skupin, se observační studie zaměřuje na sběr dat v přirozeném prostředí tak, jak se opravdu vyskytují .

Ačkoliv je pozorování tradičně a správně spojováno s kvalitativním výzkumem, observační studie můžeme využít také ve výzkumu kvantitativním. Stále však převažuje výzkum kvalitativní. Observační studie jsou klíčové pro statistická měření velkých vzorků (např. populací), kde umožňují analyzovat korelace mezi jevy, které nelze zkoumat experimentálně .

Charakteristika a principy Znakem, který odlišuje observační studii od jiných metod, je absence intervence. Výzkumník zde vystupuje v roli nezaujatého pozorovatele, který neovlivňuje průběh výzkumu. Cílem je obvykle popsat vztah mezi rizikovými či ochrannými faktory a následným výsledkem (např. vliv socioekonomického statusu na dosažené vzdělání) .

Protože výzkumník nemá kontrolu nad vnějšími faktory, hlavním problémem se stává tzv. zkreslení (bias) a vliv matoucích proměnných (confounding variables). To jsou třetí, nepozorovatelné faktory, které mohou vytvářet náhodnou souvislost mezi zkoumanými jevy .

Typy observačních studií Metodologie sociálních věd rozlišuje tři základní typy observačních studií, které se liší především časovým vymezením (kdy probíhá sběr dat vzhledem k výskytu jevu) a způsobem výběru účastníků.

Kohortové studie Kohortové studie (cohort studies) představují obvykle longitudinální (dlouhodobý) typ výzkumu. Badatel sleduje specifickou skupinu jedinců (kohortu) po delší časový úsek. Cílem je zaznamenat změny ve vývoji a rozlišit faktory, které je způsobují (např. věk) .

Prospektivní kohortové studie

Výzkumník vybere skupinu lidí (např. všechny děti narozené v roce 2000) a sleduje jejich budoucí vývoj. Snaží se přitom rozpoznat faktory, které individuální změny způsobují.

Retrospektivní kohortové studie

Data jsou sbírána zpětně z historických záznamů (např. archivů), přičemž je sledován „osud“ již definované skupiny. V sociologii se tento typ využívá například pro panelová šetření, která zkoumají např. dynamiku chudoby. Hlavní nevýhodou je vysoká časová a finanční náročnost.

Studie případů a kontrol Studie případů a kontrol (case-control studies) postupují vždy retrospektivně a jsou efektivnější pro zkoumání vzácných jevů. Výzkumník nejprve na základě výsledku vybere dvě skupiny subjektů:

případy: Skupina, u níž se sledovaný jev vyskytl (např. lidé, kteří se dopustili kriminality). kontroly: Skupina bez tohoto jevu, která je demograficky podobná případům .

Následně se v anamnéze obou skupin hledá, zda byly v minulosti vystaveny odlišným rizikovým faktorům. V sociologii se tento typ uplatňuje při zkoumání deviantního chování nebo příčin nezaměstnanosti, kdy je obtížné čekat, až se jev projeví v běžné populaci.

Průřezové studie Průřezové studie (cross-sectional studies), někdy nazývané prevalenční studie, měří data u účastníků v jednom konkrétním časovém bodě. Účastníci nejsou vybíráni na základě vystavení jevu ani výsledku, ale podle kritérií reprezentativnosti pro celou populaci . Tento design je nejčastější formou výzkumu veřejného mínění. Umožňuje rychle a levně zjistit rozšíření určitého jevu (prevalenci) nebo porovnat různé sociální skupiny mezi sebou. Limitem této metody je však nemožnost stanovit kauzalitu (příčinnost). Nevíme totiž, zda vystavení jevu předcházelo výsledku, či naopak.

Využití v sociologii V sociologickém výzkumu mají observační studie velmi široké využití. Často nahrazují experimentální výzkum, je-li např. eticky nepřijatelný. Kohortové analýzy jsou fundamentální pro zkoumání životního vývoje (life course research), kde se sleduje vývoj v oblastech vzdělání, rodinného života a kariéry v kontextu společenských změn. Dále se využívají při studiu mezigeneračního přenosu nerovností (např. reprodukce sociálního statusu, kdy výzkumníci sledují, jak vzdělání rodičů ovlivňuje šance dětí).

Výhody a nevýhody

Výhody Etická přijatelnost: Umožňují studovat i problematické jevy (např. dopad rozvodu na děti, vliv závislostí), které by nebylo etické experimentálně navodit. Výzkumník jev pouze sleduje, nevyvolává jej. Ekologická validita: Data jsou sbírána v přirozeném prostředí, což zvyšuje pravděpodobnost, že výsledky odpovídají reálnému světu, na rozdíl od umělých laboratorních podmínek. Efektivita: Zejména průřezové studie a studie případů a kontrol jsou méně nákladné a rychlejší než dlouhodobé experimenty.

Nevýhody Nízká vnitřní validita: Je obtížné prokázat kauzální vztah. Zjištěná korelace nemusí znamenat příčinnost. Zkreslení (bias): Hrozí výběrové zkreslení (vzorek neodpovídá populaci) nebo informační zkreslení (respondenti si nepamatují minulost přesně). Hawthornský efekt: Vědomí subjektů, že jsou pozorovány, může změnit jejich chování, což zkresluje výsledky pozorování.

Literatura DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost : příručka pro uživatele. 4. vydání. Praha: Karolinum, 2011. 372 s. . HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum : základní metody a aplikace. 2. vydání. Praha: Portál, 2005. 408 s. . REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada, 2009. 184 s. .

Reference

Kategorie:Výzkum Kategorie:Statistika