Mediatizace je proces, při kterém média ovlivňují a strukturují různé části společnosti a stávají se nedílnou součástí dnešního světa. Aktéři jako například politici nebo vědecké instituce musí přizpůsobovat své chování tak, aby bylo mediálně efektivní. Média interpretují jejich výsledky a prohlášení, a proto se dnes stává čím dál důležitější ovládat práci s médii.
Historie Mediatizace jako jev je ve společnosti přítomna už od vynálezu knihtisku a od té doby většímu rozšíření médií a už od počátku pomáhaly šířit vědomosti, informace, ale také měnily naše myšlení o světě. Ovšem pojem mediatizace je relativně nový, před uvedením tohoto pojmu se převážně používal pojem „media logic“. Poprvé se mediatizací začali vážně zabývat převážně Skandinávští akademici v 70. a 80. letech 20. století a opravdové akademické pozornosti se pojem dočkal až v nultých letech 21. století. Za tuto dobu se objevilo spoustu zásadních odborníků píšící na toto téma jako Stig Hjavard, David Altheide, Jesper Stromback či Kent Asp. V současnosti ovšem stále neexistuje ustálený koncept, jak definovat pojem mediatizace. V současnosti se rozlišují 4 vnímání pojmu mediatizace: Media logic – tradiční masová média Media logic – zaměřena na současná média Jako pojetí vzájemných vztahů mezi médii Slouží jako rámec pro propojení různých studií médií.
Vliv mediálních technologií Média nejsou jen prostředníci, ale nezávislí technologičtí aktéři, kteří proměňují společenské instituce. Technologické vlastnosti médií (rychlost, formát, dostupnost) určují, jakým způsobem komunikace probíhá. Mediatizace je dlouhodobý technologický proces, který se vyvíjí spolu s médii. Každá nová technologie mění způsob interakce.
Noviny Noviny patří mezi tradiční média, která sehrála klíčovou roli v raných fázích mediatizace. Jejich technologické vlastnosti (tisk, masová distribuce a pravidelná periodicita) umožnily šíření informací k širokému publiku a vytvořily základ pro veřejnou sféru.
Rozhlas Rozhlas jako první skutečně masové elektronické médium zásadně proměnil způsob, jakým se informace šíří ve společnosti. Jeho technologické vlastnosti (okamžitost, dostupnost na velkém území a možnost živého vysílání) vytvořili nové komunikační podmínky. Díky rádiu se poprvé stalo možné oslovit miliony lidí současně a v reálném čase.
Televize Televize spojila obraz i zvuk, čímž vytvořila silnější, emocionálně působivější mediální prostředí. Její technologické vlastnosti (vizualita, masový dosah a pravidelné vysílací schéma) změnily nejen způsob informování, ale i fungování politiky, kultury a každodenního života.
Internet a sociální sítě Internet a sociální sítě umožňují okamžitou, nepřetržitou a obousměrnou komunikaci, kterou může vytvářet každý uživatel. Díky digitalizaci, globalizovaným sítím a algoritmům se mediální logika stala ještě dynamičtější: obsah se personalizuje, šíří se virálně, je fragmentovaný a často emocionálně laděný.
Instituce, média i jednotlivci se musí přizpůsobovat logice platforem — rychlosti, vizuální atraktivitě, algoritmickému řazení a tlaku na neustálou viditelnost — což činí internet a sociální sítě nejsilnějším současným motorem mediatizace.
Politicko-kulturní dopady mediatizace V mediatizaci, spojenou s masmédii, ať už těmi dřívějšími papírovými, rádiem, ale i s dnešními sdělovacími prostředky, se můžeme setkávat s různými prvky ovlivňování veřejného dění. Můžou tomu být cílené reklamy, jakkoliv politicky motivovaný obsah, ať už přímo, či nikoliv. Média tedy zásadně formují a rámcují veřejné mínění a politický život, a to interpretací různých politických názorů, jak neutrálně, tak názorovým zabarvením.HANNICH, Jiří. Mediatizace politické sféry. Diplomová práce, vedoucí Nečas, Vlastimil. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Katedra mediálních studií, 2012. Velmi propracovaný systém sdělování určitých informací, apel na určitá témata, ve správný čas a jejich dlouhé opakování mohou docílit změny postoje jedince. Podobně tomu mohou docílit i v celé společnosti a různých kulturních skupin. Společnost se tak v dnešní době štěpí a bez kritického myšlení tak dochází k homogenizaci a radikalizaci názorů.
Reference
Kategorie:Mediální studia