Protiplán byla první komunistická propagandistická kampaň v Československu vyzývající pracující k většímu pracovnímu úsilí. Vzorem „plánování zdola“ byl model plánování, prosazovaný v Sovětském svazu ve třicátých letech 20. století. V SSSR tomuto plánu říkali Встречный план (vstrečnyj plan).
Situace Dvouletý hospodářský plán byl prvním krokem v uplatňování ekonomiky řízené státem. I v situaci, kdy byly malé podniky v soukromém vlastnictví, stát direktivně stanovil ekonomické ukazatele. Plán měl ambici zvýšit průmyslovou výrobu v letech 1947 a 1948 o 10 % proti stavu před 2. světovou válkou. Životní úroveň obyvatelstva díky nevýkonnosti spotřebního průmyslu stagnovala. V některých rezortech však byla šance výrobu zvýšit a tím vylepšit statistiku dvouletky jako celku. Týkalo se to prvovýroby (doly) nebo rezortů, které měly dostatek surovin (hutnictví, keramický průmysl).
Výzva Zestátněný průmysl rezignoval na funkci tržních mechanizmů a ekonomických stimulů. Řešením měla být iniciativa pracujících, kterou měla vyvolat Výzva představenstva ÚRO k pracujícímu lidu ze dne 17. března 1948. Výzva se prezentovala jako spontánní reakce odborů na přání odborářů, ale už 7. února 1948 unikla informace o plánech na rozšiřování centrálních plánovacích úřadů vedených potřebou vypracování protiplánů. Začala masivní agitace s výzvou pracujícím, aby se podíleli na vypracování protiplánu. Protiplán měl zajistit splnění dvouletého plánu k 28. říjnu 1948. Toto datum ještě nebylo ukradeno komunisty jako Den znárodnění, ale bylo to výročí vzniku Československa. To bylo v souladu s cílem dvouletky – obnova válkou zničeného československého hospodářství.
Agitace Výzva představenstva ÚRO k pracujícímu lidu byla doprovázena agitací se slovníkem, který poslouchali občané Československa dalších 40 let. Duben 1948 se měl stát měsícem všeobecného hospodářského plánování. Splnit dvouletý plán k 28. říjnu 1948 znamenalo v některých podnicích zvýšit výrobu v měsících duben – říjen o 30 % Dne 7. dubna 1948 se ve velkém sále Lucerny konal kulturní večer „Ať žije protiplán!“. Večer zakončil sbor Československo-sovětského přátelství ukázkami ruských tanců a jugoslávští učňové písněmi o Titovi.
Protiplán byl konstruován jako povýšení (upgrade) plánu. Přesto měl být vypracován i v podnicích, kde žádný plán nebyl. Protiplán byl propagandistický projekt, který měl urychlit hospodářské cíle. Přesto ho vypracovali i středoškolští učitelé, a to na zbytek školního roku 1947/1948, tedy do 30. června 1948.
Také zaměstnanec lampárny na nádraží si stanovil svůj protiplán. Začal dolévat petrolej do lamp až večer, když byly studené. Naplňování petrolejek ohřátých nočním svícením způsobovalo ztráty petroleje odpařováním.
Podoba protiplánu Protiplán kopíroval sovětský Встречный план, který měl být formou pracovní iniciativy a masové účasti na řízení výroby. Podobné bylo i načasování; také sovětská kampaň vznikla na podporu prvního hospodářského plánu (pětiletého). Myšlenka protiplánu byla předložena v závodě Karla Marxe v Leningradě v červnu 1930. Ještě téhož roku o protiplánu psal český komunistický deník.
Protiplán neměl být jenom vyčíslení tvrdých dat. Pokud neobsahoval iniciativní návrhy pracujících byl to podle Antonína Zápotockého pouhý zlepšený plán. Protiplán neměl být pouze formálně prodiskutován v dílnách a na pracovištích. Skutečné protiplánování nastalo, až když se pracující přihlásili dobrovolně o své úkoly, která jsou vyšší nejen než dvouletý plán, ale vyšší než návrh protiplánu.
I když mělo jít o rozvinutí pracovního nadšení, počítalo se s kontrolou zúkolovaných prací a výrobních časů. Někde se počítalo s prodloužení pracovní doby. Nástup pracovníka na dovolenou měli povolovat spolupracovníci, po uvážení, zda zvýšeným výkonem nahradí nepřítomného.
Obětavost kladenských horníků neznala mezí: pracovali o nedělích a svátcích, zřekli se 14 denní dovolené, jen aby mohli splnit stanovený protiplán.
Soutěžní komise „Teprve soutěžení vnese do plnění protiplánu vzruch, ovšem jen soutěžení ideově správně postavené, s jasným socialistickým zaměřením.“
V tisku se objevovaly zprávy o vypracování protiplánů. V Jawě vypracovali protiplán již v únoru, tedy před oficiální výzvou.
Pracovníci cementárny ve Stupavě splnili 18. srpna 1948 nejen plán, ale i protiplán a mohli tak si tak stanovit další pracovní úkoly.
Pracovníci tažírny Spojených oceláren v Hrádku u Rokycan si protiplánem stanovili splnění dvouletky v květnu 1948. Nakonec splnili plán už v dubnu 1948.
Sémantika Ruské slovo bстречный znamená jedoucí nebo jdoucí proti, vstříc přicházející. Slova se chopil na začátku 30. let dvacátého století komunistický deník v reportážích o získávání předplatitelů stranického tisku. Těsně před únorem 1948 napsal Pavel Tigrid, že nerozumí úřední řeči, i když má české školy. Podivoval se nad současnou existencí plánu a protiplánu.
Prof. František Trávníček měl ke slovu výhrady jako jazykovědec: Podle obdobných slov protijed, protinávrh, protiútok, protitlak… mělo by toto nové slovo znamenat „plán proti plánu jinému“, lidově trucplán. Šlo by o význam protivy, protějšku, protiváhy, o plán, který je namířen proti plánu jinému, má jej zneškodnit, zkrátka o význam více méně nepřátelský.
Neústrojná slova jako je kupříkladu protiplán, byla jazykovědci odhalena a odsouzena.
Byli však ekonomové, kteří litovali, že pojmenování protiplán se vytrácí ve prospěch pojmu nadplán. Pojmenování nadplán svádí k soustřeďování pouze na kvantitu, které je možné pouze v rezortech s neomezenými surovinami. Po osmi měsících od vyhlášení pracovní soutěže Protiplán bylo uveřejněno, že pojem protiplán se používal „kdysi“ a nyní se používá slovo nadplán. Mimo pojmu nadplán a protiplán se objevil i pojem vstřícný plán.
Slovo „protiplán“ bylo použito v roce 1951 v souvislosti s plánováním výroby JZD. Bylo konstatováno, že mezi zemědělci nebyla provedena politická příprava, která by jim ozřejmila, že rozpis je únosný, a tak mohou přijít s protiplánem na vyšší dodávky.
Slovo protiplán bylo nahrazeno slovem nadplán, případně vstřícný plán, protože nešlo o plán namířený proti jinému plánu. V roce 1985 už byl kalk „protiplán“ vymýcen. Neologismus vzniklý otrockým napodobením ruského slova se nahradil slovem nadplán.
Kultura Protiplán byl název sovětského filmu (Встречный), jednoho z prvních zvukových filmů v SSSR (1932). Na filmu se podíleli tři režiséři: Fridrich Ermler, Sergej Jutkevič a Leo Arnštam. Hudbu napsal Dmitrij Šostakovič. Dělník jménem Čutočkin náhodou objeví chybu v plánech turbíny. Byla odhalena už dávno, ale inženýr Skvorcov, který choval zášť vůči sovětskému režimu, se ji snažil utajit.
Josef Škvorecký v knize Příběh inženýra lidských duší napsal tyto sloky:
Dovolte nám navrhnouti
jeden novej protiplán:
aby i ta nová šlechta
musela se chopit lan!
Reference
Kategorie:Ekonomika komunistického Československa Kategorie:Propaganda v komunistickém Československu