náhled|vpravo|200px|První vypuštění plynového balonu Jacquese Charlese a bratří Robertů 27. srpna 1783 na Champ de Mars v Paříži. Ilustrace z konce 19. století. Plynový balon je balon, který stoupá a vznáší se ve vzduchu, protože je naplněn plynem lehčím než vzduch (například heliem nebo vodíkem). Když není ve vzduchu, je přivázán, aby neodletěl, a je utěsněn ve spodní části, aby se zabránilo úniku plynu. Plynový balon může být také nazýván charliéra po svém vynálezci, Francouzi Jacquesi Charlesovi. Dnes mezi známé plynové balony patří velké vzducholodě a malé latexové balonky na oslavy. Po téměř 200 let, až hluboko do 20. století, pilotované balonové lety využívaly plynové balony, než se dominantními staly balony horkovzdušné. Bez motoru, tepla či paliva závisely volné lety plynových balonů na dovednostech pilota. Plynové balony mají při daném objemu větší vztlak, takže nemusejí být tak velké a mohou setrvat ve vzduchu mnohem déle než balony horkovzdušné.
Historie náhled|vlevo|Balonová disciplína na olympijských hrách 1900 v Le Parc d'aerostation, Paříž náhled|Moderní plynový balon naplněný vodíkem První plynový balon uskutečnil let v srpnu 1783. Navrhl jej profesor Jacques Charles a bratři Robertové a nenesl žádné cestující ani náklad. 1. prosince 1783 uskutečnil jejich druhý vodíkem plněný balon pilotovaný Jacquesem Charlesem a Nicolasem-Louisem Robertem let s posádkou. Stalo se tak deset dní po prvním letu s posádkou v horkovzdušném balonu.
Dalším projektem Jacquese Charlese a bratrů Robertových byl La Caroline, podlouhlý řiditelný stroj, který následoval návrhy Jeana Baptisty Meusniera na řiditelný balon a zahrnoval vnitřní balonety (vzduchové komory), kormidlo a způsob pohonu. 19. září 1784 bratři a M. Collin-Hullin letěli 6 hodin a 40 minut, přičemž urazili 186 km z Paříže do Beuvry poblíž Béthune. Šlo o první let delší než 100 km.
Plynové balony zůstaly populární po celou dobu před érou motorového létání. Plněné vodíkem nebo svítiplynem mohly létat výše, dále a úsporněji než horkovzdušné balony. Výška letu byla řízena pomocí zátěže, která byla shazována, pokud balon klesal příliš nízko; při přistání se část nosného plynu upouštěla ventilem. Ukotvené balony s posádkou se používaly k pozorovacím účelům v napoleonských válkách (ve velmi omezené míře), během americké občanské války (používané Thaddeusem Lowem) a v první světové válce leteckými pozorovateli s padáky. V průběhu 19. století byly populární jako objekty veřejné fascinace mezi nadšenci a showmany, jako byli např. Blanchardovi.
V polovině 20. století používalo americké námořnictvo kulové volné balony k výcviku posádek vzducholodí.
V letech 1942–1944 vypustili Britové 99 142 balonů v rámci operace Outward proti němci okupované Evropě. Balony byly vybaveny drátem, který měl zkratovat elektické vedení nebo hořlavinami a výbušninami, které měly způsobyt lesní požáry. V letech 1944 a 1945 Japonská císařská armáda vypustila přibližně 9300 balonů Fu-gó, které měly založit požáry v USA.
Plynové balonové létání je populární zejména v Evropě, především v Německu, kde se jako nosný plyn používá vodík. V zemi existují kluby plynových balonů. Naproti tomu ve Spojených státech není plynové balonové létání tak aktivní; létá zde pouze hrstka pilotů, kteří obvykle vzlétnou jen jednou ročně na Albuquerque International Balloon Fiesta v říjnu.
Firma Aerophile je největším světovým provozovatelem vzdušných prostředků lehčích než vzduch, ročně přepraví 300 000 cestujících prostřednictvím osmi ukotvených plynových balonových zařízení ve Walt Disney World, San Diego Zoo Safari Park, Smoky Mountains a Irvine v USA a v Paříži, Disneyland Paris a Parc du Petit Prince ve Francii.
Odkazy
Reference
Související články Aerodyn Horkovzdušný balon Balónová fotografie Meteorologický balon
Externí odkazy
Kategorie:Letadla Kategorie:Dějiny letectví