Sylva Šimsová, rodným jménem Maiwaldová (* 24. února 1931 Praha) je česká knihovnice žijící ve Velké Británii, pedagožka, spisovatelka a publicistka. Jejím otcem byl ekonom a sociálně demokratický politik Karel Maiwald, který z obav před komunistickou perzekucí opustil s rodinou ilegálně Československo. Jejím manželem byl hudební skladatel Bohumil Šimsa, který v letech 1980 až 1990 vedl v Londýně československou redakci BBC.

Rodina Narodila se jako jediná dcera do rodiny Karla Maiwalda a jeho ženy Jaroslavy (rozené Kreysové) v Praze. Vyrůstala na Vinohradech, kde chodila do Raisovy obecné školy v Třebízského ulici. Byla členkou dětského divadelního souboru Václava Vaňátka a od dospívání si psala deník. V roce 1943 začala studovat na dívčím gymnáziu Elišky Krásnohorské.

Po válce vstoupila do dívčího oddílu vodních skautek Třinácka pod vlivem myšlenek Miloše Seiferta, předsedy Ligy lesní moudrosti, a své maminky, která v době první republiky skautovala. Jarka Maiwaldová pracovala na ústředí Junáka a zasadila se o to, aby dívčí vodácký oddíl mohl vzniknou, protože podle mínění ústředí byla vodácká činnosti pro dívky nevhodná. Její skautské jméno bylo Švestka.

Na začátku léta 1948 se zapojila do roverského hnutí zvaném Kruh, který vedl Pavel Křivský. O Velikonocích 1949 se na skautské brigádě seznámila se svým budoucím manželem Bohumilem Šimsou, skautským jménem Joviš.

Útěk do západního Německa Na konci léta 1949 jí rodiče oznámili, že musejí komunistické Československo opustit. Karel Maiwald se dostal na seznam osob k likvidaci jako prominentní sociální demokrat a předseda Státního úřadu plánovacího, který odmítl vstoupit do KSČ. Díky varování svého asistenta Stanislava Koutníka začal zařizovat ilegální přechod hranice s celou rodinou i s přítelem Sylvy Bohumilem Šimsou.

Hranici přešli s převaděčem nejdříve Bohumil Šimsa se Stanislavem Koutníkem, po nich Sylva s rodiči. Pěšky zdolali osmnáctikilometrové pásmo mezi Tachovem a hranicí se západním Německem, ve kterém byl zakázaný volný pohyb. Cesta lesem jim trvala dvanáct hodin.

V západním Německu byli Maiwaldovi ubytování nejdříve v uprchlickém táboře v Chamu. V prosinci 1949 byli posláni jako jedna z prvních českých rodin do tábora Valka u Norimberka. V uprchlickém táboře začala Sylva učit mladší děti, hrála s nimi i divadlo a vedla je ke skautingu.

V březnu 1950 složila s vyznamenáním maturitní zkoušku na Masarykově univerzitě, kterou založili čeští uprchlíci v táboře v Ludwigsburgu.

V květnu 1950 se v Norimberku provdala za Bohumila Šimsu. V prosinci 1950 odjeli manželé Šimsovi do Velké Británie, kde získal Bohumil Šimsa stipendium na Surrey College of Music díky dvěma skladbám, které zkomponoval na americkém polním harmoniu v kostele ve Valce. V Anglii v té době už žili i její rodiče, protože Karel Maiwald získal práci v Cambridge v Institute of Applied Economics.

Práce v knihovnictví Manželé Šimsovi se usadili v Londýně a na začátku šedesátých let se jim narodily dvě děti. Sylva Šimsová se začala věnovat knihovnictví – nejprve jako knihovnice ve veřejných knihovnách, později jako pedagožka (knihovnictví vyučovala i na knihovnické škole Londýnské univerzity).

Její manžel skládal hudbu pod pseudonymem Karel Janovický. V roce 1962 začal pracovat pro britskou rozhlasovou stanici BBC, v jejímž vysílání pod jménem Jack Allen uváděl novinky jazzové a rockové hudby. V letech 1980 až 1990 vedl v Londýně československou redakci BBC.

Po sametové revoluci začala Sylva Šimsová spolupracovat s českými knihovnami. Jako konzultantka v oblasti informačních systémů navštěvovala odborné akce v České republice, na kterých přednášela o britském knihovnictví a automatizaci knihovnických systémů. Po obnovení Junáka v ČR věnovala ústředí první počítač a tiskárnu.

Publikovala také články v českém tisku o britském knihovnictví či hledání v britských archivech.

V září 2013 převzala na konferenci „Knihovny současnosti“ v Olomouci medaili Z. V. Tobolky za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.

Po odchodu do důchodu se začala věnovat psaní knih. V roce 2019 vyšla její kniha „Láska v exilu 1949–1950“, v níž publikovala své deníkové záznamy a dopisy manželovi. Poté připravila knihy „Zasviť mi, ty slunko zlaté“ o životě svém a své maminky před emigrací a „Psáno přes censora“ založené na dopisech s rodinou Bohumila Šimsy, které vyšly jako e-knihy u Městské knihovny v Praze.

Odkazy

Reference

Literatura Zasviť mi, ty slunko zlaté Psáno přes cenzora

Kategorie:České skautky Kategorie:České knihovnice Kategorie:České spisovatelky 21. století Kategorie:Narození v roce 1931 Kategorie:Narození 24. února Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Ženy Kategorie:Žijící lidé