Tatra T 18 byla obrněná drezína využívaná především k průzkumu. V meziválečném období drezína sloužila v československé a polské armádě.
Historie
Služba v polské armádě V září 1925 si polská armáda objednala 6 kompletních drezín, které byly dodány v lednu 1927. Po nákupu se ukázalo, že drezína nesplnila očekávání polské armády. Problémem byla pomalá akcelerace drezín vlivem slabého motoru. Přesto v dubnu 1927 polská armáda objednala 9 samotných podvozků, k nimž měly být v Polsku vyrobeny pancéřové korby. Drezíny byly po zavedení novějších drezín polské výroby staženy do rezerv. Po napadení Polska sloužily drezíny Tatra T18 pro průzkum u 4 obrněných vlaků. O jejich bližším zapojení do bojů nebo o ztrátách nejsou informace.
Služba v československé armádě V roce 1927 zakoupilo Ministerstvo národní obrany jeden kus drezíny s výrobním číslem 7077 s označením D2001. Drezína byla přidělena k Rotě pancéřových vlaků dislokované v Milovicích. V průběhu mobilizace byla drezína Tatra přidělena jako průzkumný prostředek k obrněnému vlaku č. 4 na Slovensku. Zde došlo ke srážce drezíny s lokomotivou, která si vyžádala zranění posádky a drezína byla lehce poškozena.
Služba v německé armádě V německé armádě je známo použití jediného kusu drezíny Tatra T 18, a to československé. Využívání ukořistěných polských drezín není známo. Tato drezína sloužila u opancéřovaného vlaku Panzerzug 7 (1940–1941) a poté u Panzerzug 1 (mezi lety 1941–1942). Drezína obdržela radiostanici a kulometná výzbroj byla odstraněna. Byl zesílen čelní a boční pancíř korby. Pro odlehčení stroje se odstranilo zařízení pro přesun na druhou koleje a místo něj byly pouze dřevěné nášlapy.
Popis Vůz byl postaven na podvozku nákladní drezíny Tatra T 14. Pohon zajišťoval zážehový, vzduchem chlazený dvouválcový boxer z automobilu Tatra 11. Motor měl zdvihový objem 1056 cm³ s výkonem 8,8 kW (12 koní). Nádrž pojala 80 litrů paliva. Tloušťka pancíře na otočné věži byla 8 mm, boční a čelní stěny korby měly sílu 6 mm a na podvozku 5 mm. V opancéřované věži se nacházela výzbroj drezíny tvořená 2 kulomety vedle sebe, z nichž každý bylo možné zaměřovat zvlášť. V polské armádě se předpokládala výzbroj dvojicí kulometů MG 08, později byly drezíny nejčastěji vybaveny jedním kulometem wz.25 (polská verze Hotchkiss Mle 1914 v ráži 7,92 mm). V československé armádě výzbroj drezíny tvořily dva kulomety vz. 24. Drezína byla vybavena speciálním zařízením umožňujícím přemístění drezíny na druhou kolej či její snesení mimo koleje. Na bocích drezíny byly umístěny kolejnice a točna. Točna se umístila pod drezínu a nad ní se drezína zvedla pomocí šroubového zvedáku umístěného v podvozku. Poté se drezína otočila o 90°. Pod vůz se umístily kolejnice, po nich se přemístil na druhou kolej, kde byl v obráceném pořadí vůz spuštěn na koleje. U československé drezíny byla točna umístěna nad zadním horizontálním pancířem, zatímco u polských byla uložena na boku s kolejnicemi.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Bojová technika Kategorie:Vojenská železniční doprava Kategorie:Československá bojová vozidla Kategorie:Tatra