François-Antoine-Louis hrabě Bourcier (21. února 1760 La Petite-Pierre, Bas-Rhin, Francie – 8. května 1828 Ville-au-Val, Francie) byl francouzský divizní generál v období francouzských revolučních a napoleonských válek. Zúčastnil se mimo jiné války třetí koalice roku 1805 i německého tažení 1809. Sloužil však často jako generální inspektor jezdectva či velitel jezdeckých skladů a tak řídil zásobování a doplňování koní k jednotkám. V roce 1815 odešel z armády a posléze vstoupil do politiky jako poslanec, jímž zůstal do roku 1824.
Život a kariéra Narodil se ve vsi La Petite-Pierre v Alsasku na půli cesty mezi Štrasburkem a Saarbrückenem. Jeho otec Jean François Bourcier byl vysloužilý důstojník královského jezdectva a sloužil jako posádkový důstojník u roty vysloužilců ve štrasburské pevnosti Fort Blanc, matka byla Marie Françoise Garanger.
François zahájil svoji službu jako dvanáctiletý elév dragounského pluku královské legie 2. března 1772. V roce 1780 byl převelen jako brigadýr k pikardským střelcům. Roku 1784 byl povýšen na rotmistra a 1788 praporečníka. V září 1789 se stal ubytovatelem-pokladníkem a v červnu 1772 pobočníkem generála Richelieua vévody z Aiguillonu velícího Hornorýnské armádě (Armée de Haut-Rhin). Po revoluci však přešel na její stranu a zastával různé funkce ve vyšších štábech. Roku 1773 se stal zástupcem generála Custina, vrchního velitele Rýnské armády (Armée de Rhin). Po účasti při obléhání Mohuče byl v březnu 1793 povýšen na generálního adjutanta velitele praporu (chef de bataillon) a 20. října téhož roku provizorně na brigádního generála (Výborem pro veřejné blaho potvrzeno 13. dubna 1794). Ve stejné době byl prozatímně jmenován náčelníkem generálního štábu Rýnské armády.
V dubnu 1794 byl Bourcier provizorně jmenován divizním generálem (potvrzeno 13. června 1795), 9. července téhož roku byl však zástupci lidu Heintzem a Goujonem suspendován a zatčen. Krátce nato Thermidorský převrat svrhl Robespierrovu vládu, Bourciel byl propuštěn a vrátil se ke své funkci u Rýnské armády. V říjnu 1795 převzal velení 3. divize spojené Armády Rýna a Mosely (Armée de Rhin-et-Moselle) a v květnu 1796 se ujal velení 5. divize téže armády pod vedením generála Ferina. Poté byl na konci června pověřen velením jezdecké zálohy generála Moreaua, s níž v červenci bojoval u Rastattu, poté u Ingolstadtu a v listopadu při obraně Kehlu. V dubnu 1797 znovu bojoval u Kehlu při překročení Rýna a v srpnu byl jmenován generálním inspektorem jezdectva v Armádě Rýna a Mosely. V září 1798 byl vyslán do bojů ve Švýcarsku, kde pokračoval na téže pozici u Mohučské armády (Armée de Mayence). V prosinci 1799 zastával stejnou pozici na pravém křídle Rýnské armády pod generálem Lecourbem.
V krátkém mezidobí míru po skončení druhé koaliční války se na podzim 1802 stal Bourcier členem Státní rady a byl pověřen přípravou plánu na vylodění ve Velké Británii. Následujícího roku byl jmenován velitelem záložní jezdecké divize ve vojenském táboře Saint-Omer. Dne 14. května 1804 byl dekorován velkodůstojníkem Čestné legie. Když byla roku 1805 na spadnutí válka proti třetí koalici, koncem srpna vyrazil se 4. dragounskou divizí v rámci Velké armády (Grande Armée) do Bavor a Rakous. Bojoval u Ulmu, 11. října u Elchingenu a 2. prosince u Slavkova. Tam zasáhl spolu s pěchotou Davoutova 3. sboru v kritický moment na pravém křídle francouzské sestavy, aby jej posílil proti náporu rusko-rakouské přesily a pomohl udržet pozice.
V červenci 1806 byl odvolán od své divize do Paříže, ale koncem září se k ní opět vrátil a v půli září se vyznamenal v bitvě u Jeny. Poté byl v říjnu jmenován generálním inspektorem kavalerie Velké armády a velitelem jezdeckého depotu v Postupimi, dostal za úkol reorganizovat pěší dragouny v jezdectvo. Od ledna 1808 byl znovu zpět ve funkci generálního inspektora kavalerie Velké armády. V březnu téhož roku získal z podrobených území dotaci: roční rentu 25 tisíc franků z Vestfálska a dalších 25 tisíc z Hannoverska. Dne 29. června 1808 jej císař jmenoval hrabětem císařství a ještě téhož roku, koncem listopadu, byl pověřen velením jezdeckých depotů Španělské armády (Armée d'Espagne). Odtud byl však v dubnu 1809 povolán do Augsburgu, aby převzal velení jezdeckých skladů Německé armády (Armée d’Allemagne). V lednu 1810 byl nakrátko povolán zpět do Španělska ke skladu v Bayonne, avšak již 24. února byl povolán do Státní rady a posléze, v srpnu 1811, přidělen k ministerstvu války.
V lednu 1812 jej ministr vyslal velet jezdeckému depotu v Hannoveru, po fiasku Napoleonova ruského tažení od prosince velel skladu v Königsberku a od ledna opět v Hannoveru a také v Brunšviku, až konečně v březnu 1813 převzal velení jezdeckého depotu v Magdeburku. Tam byl uvězněn obléhajícími koaličními silami a skončil v pruském zajetí, v němž zůstal až do Napoleonovy abdikace v dubnu 1814. V květnu se tak Bourcier i s magdeburskou posádkou vrátil do Francie. Restaurovaní Bourboni jej jmenovali rytířem Řádu svatého Ludvíka a v červenci 1814 se stal generálním inspektorem 8. jezdeckého okrsku.
Když se Napoleon roku 1815 na sto dní vrátil k moci, v dubnu jmenoval Bourciera velitelem jezdeckého skladu a remontovny ve Versailles, kde řídil doplňování stavů koní k jednotkám. Po bitvě u Waterloo a druhém pádu císaře Napoleona odešel 4. září 1815 do výslužby. V roce 1816 však vstoupil do politiky, když byl 4. dubna zvolen poslancem za departement Meurthe. V květnu 1817 byl jmenován královským komisařem pro správu vojenského zásobování. V říjnu 1821 byl znovuzvolen poslancem a téhož roku byl jmenován čestným státním radou. V poslaneckém křesle setrval do února 1824. Zemřel ve věku 68 let 8. května 1828 v kantonu Pont-à-Mousson v departementu Meurthe.
Jeho jméno je zapsáno na východním pilíři Vítězného oblouku v Paříži.
Reference
Literatura
Externí odkazy
Bitva u Slavkova – Napoleonovi maršálové, generálové, štábní důstojníci (2.12.1805) na webu Austerlitz.org François Antoine Louis Bourcier na webu French Empire François Antoine Louis Bourcier na webu Fédération des Sociétés d’Histoire et d’Archéologie d’Alsace Francois-Antoine-Louis Bourcier na webu Michaila Odinzova Napoleon a revoluce Francois Bourcier v Historica Wiki
Kategorie:Osobnosti francouzských revolučních válek Kategorie:Osobnosti napoleonských válek Kategorie:Francouzští generálové Kategorie:Francouzští politici Kategorie:Hrabata Prvního Francouzského císařství Kategorie:Velkodůstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Řádu svatého Ludvíka Kategorie:Jména vepsaná na Vítězném oblouku v Paříži Kategorie:Účastníci bitvy u Slavkova Kategorie:Narození v roce 1760 Kategorie:Narození 21. února Kategorie:Narození v Grand Est Kategorie:Úmrtí v roce 1828 Kategorie:Úmrtí 8. května Kategorie:Úmrtí v Grand Est Kategorie:Muži