náhled|Kenny G Smooth jazz je druh jazzu, byť někteří jazzmani mají s jeho řazením k jazzu problém. Funkce smooth jazzu je relaxační, někdy meditační či "zvukově kulisní", podobně jako u spřízněných žánrů jako chill-out, ambient, downtempo nebo dream pop, ale instrumentárium je klasicky jazzové, nikoli elektronické, jak bývá u uvedených žánrů obvyklé. Nejčastěji hlavní linku vede klavír nebo saxofon. Je vnímán také jako fúzní či crossoverový žánr, v němž je jazz směšován s jinými žánry, především easy listening, funk a R&B. Vzešel ze žánru jazz fusion a odloučil se od něj zhruba v 70. letech 20. století, jako jeho nejkomerčnější, nejpopovější, nejmelodičtější, nejméně improvizační a posluchačsky nejvděčnější verze. Tehdy byl styl nazýván smooth radio, pojem smooth jazz vznikl až v 80. letech. Za první smoothjazzovou skladbu je někdy označována Grazing in the Grass (1968) trumpetisty Hugha Masekely. Klasikami 70. let byly skladby Nautilus (1974) od klávesisty Boba Jamese a Mister Magic (1975) saxofonisty Grovera Washingtona Jr., který bývá nečastěji označován za zakladatele žánru. Na konci 90. let se zdálo, že vlna smooth jazzu opadla, když zaniklo mnoho rozhlasových stanic hrajících právě tento styl. Ale novým impulsem se stal ve 21. století YouTube, kde se videa se smoothjazzovými směskami stala velmi populární a jako náladovou kulisu je začali užívat jednotlivci, kavárny i jiné instituce. K nejznámějším jazzmanům, kteří se nebáli k žánru hlásit, patřil Kenny G. Právě jeho album Breathless z roku 1992 ale vedlo ke vzedmutí jisté vlny odporu uvnitř jazzové komunity, když se části ortodoxních jazzmanů začalo zdát, že "zaprodávání se" překročilo již mez. K dalším představitelům smmoth jazzu patří Wes Montgomery, George Benson, Dave Koz, Norman Brown či Boney James. Smooth jazzové postupy ovlivnily i řadu autorů pop music, jsou patrné například v díle zpěvačky Sade. V rocku přijal inspiraci Frank Zappa.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Jazzové žánry