Selenderův sloup (či také Selendrův sloup) je nejstarším z několika kamenných sloupů na území města Police nad Metují. Nachází se před tamním benediktinským klášterem. Autor kamenného sloupu je neznámý. Sloup vznikl jako oslava českého katolicismu v roce 1617 z vůle břevnovsko-broumovského opata Wolfganga Selendera z Prošovic, který byl v úřadu v letech 1602 až 1609. Byl znám svou tvrdou politikou a konflikty s měšťany, hlavně s protestanty, jimž omezoval náboženské svobody. Právě pro jeho tvrdost do něj císař Rudolf II. vkládal naději, že dokáže potlačit luterství na broumovském dominiu.

Popis Podle staršího Soupisu památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském sepsaného Antonínem Cechnerem (1930) se jedná o renesanční památku, podle novějšího popisu Emanuela Pocheho (1980) jde o raně barokní sloupová boží muka. Samotný sloup stojí na třech stupních, na nich je podstavec, na něm stojí sloup na antické patce s dříkem. Antická patka drží pevně dřík neboli spodek a střed sloupu, dřík je ovinutý úponky s listy, dole s lipovými, nahoře s javorovými. V horní části je polštářová volutová hlavice, vrchol sloupu ve tvaru polštáře, na kterém jsou ozdoby tvarované do spirály neboli voluty, která podporuje římsu. Římsa je se zubořezem, střídajícím se ornamentem ze zubů a mezer, a kamennou koulí s železným, poté pozlaceným křížkem, v jehož středu je zasazen drahokam.

Na podstavci dolní části jsou čtyři oválné kartuše, které slouží k umístění znaků, obrázků, nebo nápisů.

Na Selenderově sloupu je na první kartuši na severní straně opatský znak, šikmo ležící ostrev. Na jižní straně je znak břevnovského konventu, tři růže mezi dvěma šikmými pásy. Na východní straně drží ruka v plátovém brnění svazek klasů (pavích per), který je znakem rodu Selenderů. Na západní straně je koruna a pod ní písmena M F, buď jako: Matyáš Habsburský, císař římský, král český, uherský a chorvatský a Ferdinand Habsburský, císař římský, král český, uherský a chorvatský, nebo Mei Fidelis, v překladu „moji věrní“. Přesný výklad těchto dvou písmen se nedochoval a neví se, která z těchto dvou verzí je pravdivá. Sloup s podstavcem je ohraničen zábradlím tvořeným železnými řetězy, v rozích s pískovcovými sloupky tvaru osmiúhelníku.

Historie náhled|Spodní část sloupu, kde je znak rodu Selenderových.

Sloup zpočátku stál na náměstí, ale v roce 1717 byl přesunut aby udělal místo pro sloup se sochou Panny Marie Bolestné vytvořenou Janem Brokoffem.

Před sloupem je umístěna tabulka, která vysvětluje historii Selenderova sloupu a důvod jeho stavby. Vysvětlení na tabulce, ale není pravdivé, k tomuto pochybení přispěl historik Václav Vladivoj Tomek, autor díla Příběhy kláštera a města Police nad Metují. V něm popisuje událost, kdy opat Selender utekl z Broumova před protestantským vzbouřením a v Polici mu byl nabídnut azyl, čímž mu poličtí zachránili život. On jako poděkování svým věrným polickým, nechal v Polici nad Metují postavit kamenný sloup s nápisem Mei Fidelis, v překladu moji věrní, a na něm nechal vytesat ruku s důtkami, která hrozí směrem k Broumovu. Díky zápisům benediktinů v diariích o dění v Polici nad Metují, které se dochovaly uložené v břevnovském klášteře, se ukázalo, že sloup byl vztyčen rok před touto událostí.

Opat Selender byl z broumovského kláštera vyhnán, až rok po tom, co už v Polici nad Metují sloup stál.Vyhnali ho pro jeho tvrdost a neústupnost vůči protestantským broumovským měšťanům. Důvodem bylo uzavření jejich nově postaveného kostela. Broumovští odmítli vydat klíče od kostela. Poté se vydali k císaři Matyášovi, aby se ospravedlnili. Císař přes to, žádá o vydání klíčů. Broumovští odmítli, načež byli uvězněni v Bílé věži na Pražském hradě. V březnu 1618 přijeli do Broumova císařští komisaři Václav Libštejnský z Kolovrat a Kryštof Vratislav z Mitrovic, aby protestantský kostel zavřeli. Následoval ostrý protest, což vyústilo k defenestraci místodržících, bitvě na Bílé hoře a třicetileté válce.

Tento sloup spolu s ostatními pěti sloupy v okolí tvoří takzvané Markovy sloupy, které jsou pokládány za hraniční sloupy polického benediktinského opatství, ale na úplný a správný výklad se teprve čeká. O funkci polických sloupů je přesný zápis v diariu z 25. dubna 1704, kdy vyšel průvod věřících z klášterního kostela. U každého sloupu bylo zastavení a věřící slavili zpěvem antifon. Obřad vedl místní superior. Došlo se do rohu náměstí a zpívala se píseň Te deum laudamus. Lidé za stálého zpěvu vcházeli zpět do kostela a zpívali Regina coeli. Sloupy sloužily jako procesní zastávky během průvodu, který se konal v závěru svátečních bohoslužeb, sloužených benediktiny v klášterním kostele. Bohoslužbu mohl sloužit i sám opat. Procesí se konalo na den sv. Marka Evangelisty, patrona dobrého počasí a úrody.

Odkazy

Reference

Literatura BRANDEJS, Stanislav. Kniha o Polici nad Metují a Policku. V Polici n. Met.: Městská rada, 1940. VÁCLAV VLADIVOJ TOMEK. Příběhy kláštera a města Police nad Medhují. Sepsal W. Wladiwoj Tomek,.. 1881. KRTIČKA-POLICKÝ, Antonín. Z královského hvozdu: historické pověsti a povídky. V Polici n. Metují: A. Krtička, knihkupec, 1920.

Externí odkazy

Město Police nad Metují

Kategorie:Sloupy v Královéhradeckém kraji Kategorie:Barokní stavby v Královéhradeckém kraji Kategorie:Stavby v Polici nad Metují Kategorie:Náboženství v Polici nad Metují