Nikolaj Evtimov Mladenov (; * 5. května 1972 Sofie, Bulharsko), je bulharský politik a diplomat. Od 27. července 2009 do 27. ledna 2010 působil jako bulharský ministr obrany a v letech 2010 až 2013 jako ministr zahraničních věcí ve vládě tehdejšího premiéra Bojka Borisova. Předtím byl v letech 2007 až 2009 poslancem Evropského parlamentu.

Počátkem srpna 2013 byl jmenován zvláštním zástupcem generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna pro Irák a vedoucím Mise OSN pro pomoc Iráku. Od 5. února 2015 do 31. prosince 2020 působil jako zvláštní koordinátor OSN pro mírový proces na Blízkém východě. Po odchodu z této funkce se mu dostalo uznání od izraelských i palestinských vůdců.

Mladenov byl jedním ze dvou bulharských politiků odhalených v Pandora Papers, spolu s oligarchou Deljanem Pejevským, na kterého byly uvaleny sankce podle Magnitského zákona. Únik informací odhalil, že byl skutečným vlastníkem offshore společnosti pojmenované Afron Enterprises na Seychelách. Mladenov jakékoli provinění popřel a tvrdil, že před svým zapojením do OSN pouze založil offshore firmu, aby rozvíjel poradenskou praxi. Offshore společnost však byla založena 9. srpna 2013, týden poté, co byl 2. srpna 2013 jmenován zvláštním zástupcem OSN v Iráku a vedoucím mise OSN pro pomoc Iráku. Před skandálem s dokumenty Pandora v roce 2021 svou offshore společnost OSN nezveřejnil, přestože byl povinen tak učinit.

V roce 2026 se stal vysokým představitelem pro Pásmo Gazy.

Mládí a vzdělání Nikolaj Mladenov se narodil 5. května 1972 v Sofii. V roce 1995 absolvoval Univerzitu národního a světového hospodářství, kde vystudoval mezinárodní vztahy. Následujícího roku získal titul magistra válečných studií na King's College London. Jeho otec Evtim Mladenov pracoval pro Výbor pro státní bezpečnost, tajnou službu Bulharské lidové republiky v období studené války. Jeho strýc Mladen působil během socialistického období jako bulharský diplomat.

Politická kariéra V letech 1996–1998 působil Mladenov jako programový ředitel nadace Open Society Foundations v Sofii. Následně pracoval jako programový koordinátor sociálního oddělení Světové banky pro Bulharsko. V roce 1999 založil Evropský institut v Sofii, jehož ředitelem byl do roku 2001. Ve 39. Národním shromáždění byl poslancem za Svaz demokratických sil (SDS). Do března 2002 zastával funkci parlamentního tajemníka a současně byl místopředsedou výboru pro evropskou integraci a výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Dne 12. března 2002 byl zvolen členem národní výkonné rady Svazu demokratických sil. Později se stal mluvčím strany. Od 22. února 2004 zastával funkci místopředsedy SDS, na kterou rezignoval 16. srpna 2005.

V letech 2005–2007 působil jako konzultant Světové banky, International Republican Institute a National Democratic Institute v Bulharsku, Afghánistánu, Jemenu a dalších zemích Blízkého východu. V roce 2006 pracoval jako poradce parlamentních výborů pro obranu a zahraniční politiku a podílel se na spolupráci s iráckým parlamentem.

Poslanec Evropského parlamentu (2007–2009) Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2007 kandidoval za stranu GERB z třetího místa kandidátní listiny a byl zvolen poslancem Evropského parlamentu. Působil ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, ve Výboru pro zahraniční věci a v Podvýboru pro bezpečnost a obranu. Současně byl prvním místopředsedou delegace pro vztahy s Irákem a členem delegací pro vztahy s Izraelem a Afghánistánem. náhled|Mladenov na oficiální návštěvě Rumunska s ministrem zahraničních věcí Teodorem Baconschim (2011) Mladenov je signatářem Pražské deklarace o evropském svědomí a komunismu.

Působení v OSN (2013–2020) Dne 2. srpna 2013 jej generální tajemník OSN Pan Ki-mun jmenoval zvláštním zástupcem OSN pro Irák a vedoucím Asistenční mise OSN pro Irák (UNAMI). Ve funkci nahradil německého diplomata Martina Koblera. V době jeho nástupu čelila země zhoršující se bezpečnostní situaci v důsledku sílícího povstání sunnitských islamistických skupin proti šíitskou většinou vedené vládě.

Dne 5. února 2015 byl jmenován zvláštním koordinátorem OSN pro mírový proces na Blízkém východě, kde nahradil nizozemského diplomata Roberta Serryho. V této funkci byl znám svým přímočarým vystupováním. V roce 2016 vedl úsilí Blízkovýchodního kvartetu o vypracování zprávy navrhující konkrétní kroky k zachování možnosti dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu.

Koncem roku 2018 byl v médiích zmiňován jako možný nástupce Staffana de Mistury ve funkci zvláštního vyslance OSN pro Sýrii.

Uvítal uzavření mírové dohody mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty a uvedl, že dohoda zastavila izraelské plány na anexi některých území, jejichž ukončení OSN dlouhodobě požadovala. Zároveň vyjádřil naději na obnovení dialogu mezi Izraelem a Palestinci.

V prosinci 2020 schválila Rada bezpečnosti OSN návrh generálního tajemníka Antónia Guterrese na jeho jmenování novým zvláštním vyslancem OSN pro Libyi. Dne 21. prosince 2020 se však funkce vzdal s odvoláním na osobní a rodinné důvody.

Generální ředitel Diplomatické akademie V roce 2021 byl jmenován generálním ředitelem Diplomatické akademie Anvara Gargaše v Abú Zabí. V této době se veřejně vyslovoval na podporu Abrahámovských dohod a navázání diplomatických vztahů mezi Spojenými arabskými emiráty a Izraelem.

Vysoký představitel pro Gazu V lednu 2026 byl Spojenými státy jmenován vysokým představitelem pro Gazu a pověřen vedením nově vytvořené Rady míru, mezinárodního orgánu určeného k dohledu nad správou, obnovou a bezpečnostní koordinací v Pásmu Gazy po uzavření příměří. V rámci své funkce jednal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem o provádění mandátu rady, včetně druhé fáze amerického mírového plánu pro Gazu. Konzultací se podle dostupných informací účastnili také představitelé Spojených států a evropských partnerů.

V květnu 2026 během tiskové konference v Jeruzalémě uvedl, že hnutí Hamás by mělo složit zbraně, nikoli však zcela zaniknout jako politická síla v Pásmu Gazy.

Přístup Na základě svých zkušeností zvláštního vyslance Organizace spojených národů pro Irák uplatňoval Mladenov během svého působení ve funkci zvláštního koordinátora OSN pro mírový proces na Blízkém východě pragmatický mediační přístup. Izraelský think tank Mitvim zaměřený na zahraniční politiku charakterizoval tento přístup jako formu krizové diplomacie založené na soustavném dialogu s izraelskými, palestinskými a regionálními aktéry.

Izraelské analytické instituce upozorňovaly, že navzdory omezenému formálnímu vlivu Organizace spojených národů na konflikt si Mladenov dokázal udržet pracovní vztahy s izraelským politickým vedením. Institut pro studia národní bezpečnosti (INSS) uvedl, že jeho působení bylo charakteristické veřejnou kritikou jak rozšiřování izraelských osad, tak palestinského podněcování k násilí.

Kontroverze Mladenov byl jedním ze dvou bulharských politiků, jejichž jména se objevila v dokumentech Pandora Papers. Únik dokumentů odhalil, že byl skutečným vlastníkem offshore společnosti Afron Enterprises se sídlem na Seychelách.

Mladenov odmítl jakékoli pochybení a uvedl, že offshore společnost založil za účelem budoucího rozvoje poradenské činnosti ještě před svým nástupem do služeb Organizace spojených národů. Podle zveřejněných informací však byla společnost založena 9. srpna 2013, tedy týden poté, co byl 2. srpna 2013 jmenován zvláštním zástupcem OSN pro Irák a vedoucím Asistenční mise OSN (UNAMI). Média rovněž upozornila, že před zveřejněním dokumentů Pandora Papers v roce 2021 Mladenov existenci této offshore společnosti Organizaci spojených národů neoznámil, přestože k tomu měl podle platných pravidel povinnost.

Odkazy Reference

Externí odkazy

osobní blog CNN Interview Al-Jazeera Interview

Kategorie:Ministři zahraničních věcí Bulharska Kategorie:Ministři vlád Bulharska Kategorie:Ministři obrany Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu z Bulharska (2007–2009) Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu GERB Kategorie:Představitelé OSN Kategorie:Absolventi King's College London Kategorie:Narození 5. května Kategorie:Narození v roce 1972 Kategorie:Narození v Sofii Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži