Filip Sternberg, do roku 1918 hrabě ze Sternbergu ( Philipp Graf von Sternberg; 13. srpna 1852 Březina – 18. července 1924 Praha-Nové Město) byl český šlechtic z rodu Sternbergů (Šternberků), politik, sběratel a amatérský malíř. Vlastnil velkostatek Jemniště.

Život Filip Sternberg pocházel z Leopoldovy linie konopišťské větve starobylého českého šlechtického rodu Sternbergů. Narodil se jako druhý syn a čtvrtý potomek Zdeňka ze Sternbergu (1813–1900) a jeho manželky Marie Žofie Terezie ze Stadion-Thannhausenu (1819–1873). Byl pokřtěn 14. srpna 1852 jako Philipp Friedrich Kaspar Jaroslav Maria. Kmotry se stali strýc (bratr matky) Karl Friedrich Stadion (1817–1898) a babička z matčiny strany Kunhuta (Kunigunde), rozená hraběnka z Kesselstattu (1794–1872). Měl čtyři sourozence, mezi nimi jednoho bratra Aloise (1850–1907).

Vzdělání získal v duchu aristokratické výchovy 19. století, která kladla důraz na humanitní vzdělání, znalost jazyků a umělecké dovednosti. Jako privatista navštěvoval Akademické gymnázium ve Vídni. Učil se německy, česky, francouzsky, italsky, anglicky, latinsky a řecky.

Po dosažení dospělosti se věnoval především správě rodového majetku a hospodářské činnosti na sternberských panstvích.

V roce 1880 byl jmenován do čestného úřadu c. k. komořího. Zajímal se o politiku a byl třikrát zvolen poslancem Českého zemského sněmu (1883–1889, 1889–1895, 1895–1901). Byl také čestným rytířem Maltézského řádu.

Zemřel v roce 1924 na rakovinu močového měchýře a byl pohřben v kapli Nanebevzetí Panny Marie v Jemništi, kde byl dříve pohřben jeho starší syn Zdenko a později také jeho manželka Karolina.

V kuřáckém salonu na hradě Český Šternberk se nachází jeho portrét od rakouského malíře Siegmunda L'Allemanda (1840–1910).

Majetek náhled|vlevo|Nový zámek v Jemništi Zdědil velkostatek Jemniště (Chotýšany, Postupice), který jeho otec zakoupil v roce 1868. Nový zámek v Jemništi se pak stal jeho hlavním sídlem. Zámek nechal opravit, kolem zřídil anglický park (s rozlohou 16 hektarů). Kapli Nanebevzetí Panny Marie proměnil v rodinnou hrobku.

Ani Sternbergům se nevyhla pozemsková reforma po vzniku republiky. Z velkostatku Jemniště bylo pozemkové reformě podrobeno 2 790,12 ha veškeré půdy (z toho zemědělské 1 385 ha). Propuštěno 1 339 ha veškeré půdy (z toho 292 ha zemědělské).

V roce 1907 zemřel Filipův bezdětný starší bratr Alois, a po něm dědil Březinu a Český Šternberk Filipův syn Jiří Douglas. Také tyto majetky získal Filipův otec. Ten panství Radnice včetně zámku Březina zdědil v roce 1838 a hrad Český Šternberk zakoupil v roce 1841.

Ve Vídni Filip vlastnil Šternberský palác (Palais Sternberg, Ungargasse 43), který Sternbergové využívali především v zimě a v době kontaktu s vídeňským dvorem. Palác sloužil také jako společenský salon pro šlechtu a intelektuály. V roce 1900 ho nechal novobarokně slohu upravit. V roce 1922 palác prodal.

Jako statkář se Filip Sternberg podílel na správě a modernizaci rodových statků. V souladu s dobovými trendy se zajímal o zefektivnění zemědělské výroby a lesního hospodářství.

Zájmy a kulturní činnost Vedle hospodářské činnosti se Filip Sternberg věnoval také kulturním a uměleckým zájmům. Sbíral dýmky, včetně pěnových, které byly vyrobeny z tzv. mořské pěny. Jsou vystaveny na hradě Český Šternberk.

Rovněž se amatérsky věnoval malířství, se kterým mu pomáhal jeho vrstevník Mikoláš Aleš (1852–1913). Maloval obrazy s tematikou koní a dostihů. Koně byly opravdovým objektem jeho zájmu. Po několik sezon byl hlavním rozhodčím Velké pardubické, jejíž historie se začala psát v roce 1874. Navštěvoval Jockey Clubu ve Vídni. Některé obrazy koňských dostihů jsou vystaveny na hradě Český Šternberk. Tam je také vystaveno velké plátno, které představuje bitvu u Sadové, kde se sám namaloval jako voják bez helmy. Hradní kapli svatého Jiří na tzv. jižní terase dominuje oltářní obraz, který zobrazuje svatého Jiří bojujícího s drakem.

Manželka Karolína sbírala porcelán a stříbrné miniatury.

Rodina Oženil se ve Votivním kostele ve Vídni 1. května 1884 s Karolínou z Thurn-Valsassina-Como-Vercelli (5. 10. 1863 Bleiburg – 29. 2. 1944 Podlesí u Postupic), dcerou Jiřího Bedřicha z Thurn-Valsassina-Como-Vercelli (1834–1879) a jeho manželky Marie Gabriely z Pálffy-Daun (1841–1867). Filipova manželka se stala dámou Řádu hvězdového kříže (1891) a palácovou dámou.

Narodily se jim čtyři děti: 1. Zdeněk (22. 10. 1885 Jemniště – 22. 12. 1899 Jemniště), zemřel mlád na kloubový revmatismus 2. Jiří Douglas (10. 12. 1888 Praha – 4. 7. 1965 Bruneck, Jižní Tyrolsko), dědic Českého Šternberka a Březiny ∞ (6. 4. 1921 Chotělice) Kunhuta (Kunigunde) Mensdorff-Pouilly (11. 1. 1899 Smíchov – 19. 11. 1989 Dírná) 3. Marie Gabriela (7. 9. 1890 Jemniště – 5. 5. 1934 Postupice), spoludědička Jemniště ∞ (5. 12. 1933 Postupice) Bedřich Malimánek (16. 7. 1909 Mikulášov – ?) 4. Terezie "Sita" (6. 1. 1902 Vídeň – 16. 2. 1985 Benešov), dědička Jemniště ∞ (12. 9. 1927 Praha) František Mensdorff-Pouilly (13. 3. 1897 Boskovice – 31. 1. 1991 Horn, Dolní Rakousy)

Vývod z předků

Odkazy

Poznámky

Reference Almanach českých šlechtických rodů 2024, s. 344 a 347

Šternberkové: Panský rod v Čechách a na Moravě, s. 106 Šternberkové: Panský rod v Čechách a na Moravě, s. 109 Šternberkové: Panský rod v Čechách a na Moravě, s. 144 Šternberkové: Panský rod v Čechách a na Moravě, s. 192

"Sie sind Aristokratin?" Urozené ženy ve 20. století na příkladě rodu Sternbergů, s. 31 "Sie sind Aristokratin?" Urozené ženy ve 20. století na příkladě rodu Sternbergů, s. 36 "Sie sind Aristokratin?" Urozené ženy ve 20. století na příkladě rodu Sternbergů, s. 37 "Sie sind Aristokratin?" Urozené ženy ve 20. století na příkladě rodu Sternbergů, s. 38

Literatura

Externí odkazy Rodokmen Sternbergů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)

Filip Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Narození v roce 1852 Kategorie:Narození 13. srpna Kategorie:Narození v Březině (okres Rokycany) Kategorie:Úmrtí v roce 1924 Kategorie:Úmrtí 18. července Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení v Jemništi Kategorie:Muži