Franz svobodný pán von Haymerle ( Franz Alexander Freiherr von Haymerle) (15. září 1874 Haag – 1. března 1917 Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat a důstojník c. k. armády. Jako absolvent práv působil od mládí ve službách ministerstva zahraničí, v diplomacii zastával nižší funkce v několika evropských zemích i v zámoří, nakonec byl v letech 1913–1915 zástupcem velvyslance v Německu. Za první světové války sloužil v armádě v Itálii a Rumunsku.
Životopis náhled|vlevo|upright|Hrobka rodiny Haymerle na vídeňském Centrálním hřbitově Pocházel z úřednické rodiny původem ze Štýrska povýšené v 18. století do šlechtického stavu, předkové v několika generacích působili v Českém království. Narodil se v Haagu jako jediný syn diplomata a ministra zahraničí Heinricha Haymerleho (1828–1881).Gothaisches genealogisches taschenbuch der Freiherrlichen Häser 1880; Gotha, 1879; s. 302 dostupné online Vystudoval práva a absolvoval jednoroční službu v c. k. armádě. Působení ve státní službách začínal jako konceptní praktikant u místodržitelství v Salcburku. V roce 1898 složil diplomatické zkoušky a nastoupil diplomatickou dráhu. Začínal jako atašé ve Vatikánu, odkud byl brzy přeložen do Lisabonu.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1899; Vídeň, 1899; s. 233 dostupné online V letech 1900–1902 působil jako legační sekretář v BělehraděHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1902; Vídeň, 1902; s. 242 dostupné online a poté ve stejné funkci v Haagu (1902–1905), kde zároveň plnil úkoly obchodního zastoupení pro Lucembursko.Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1905; Vídeň, 1905; s. 46 [v dostupné online] V letech 1905–1908 působil jako vyslanecký rada ve Washingtonu a v Mexiku,Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1908; Vídeň, 1908; s. 262 dostupné online z této doby je doložena jeho korespondence se slavnou spisovatelkou Marií Ebner-Eschenbachovou.Korespondence Franze Haymerleho a Marie Ebner-Eschenbachové na webu Rakouské národní knihovny dostupné online
V roce 1908 se vrátil do Evropy a jako vyslanecký rada působil znovu ve Vatikánu a Bělehradě.Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1910; Vídeň, 1910; s. 54 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1912; Vídeň, 1912; s. 280 dostupné online V roce 1912 byl povolán do Vídně na ministerstvo zahraničí a s mimořádnou misí byl vyslán do Rumunska.CHOBOT, Karel: Genealogické a heraldické listy Praha, 2003; s. 15–16 dostupné online Nakonec byl v letech 1913–1915 velvyslaneckým radou (respektive legačním radou I. kategorie) v Berlíně.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1914; Vídeň, 1914; s. 292 dostupné online Na začátku první světové války opustil diplomatické služby a narukoval do armády, kde měl hodnost nadporučíka v záloze. Bojoval na italské frontě, později byl přeložen na rumunské bojiště, kde se vyznamenal v roce 1916. Ze zdravotních důvodů se koncem roku 1916 vrátil do Vídně a v lednu byl znovu zařazen do personálních struktur ministerstva zahraničí s titulem mimořádného a zplnomocněného vyslance.Wiener Salonblatt, 2. února 1917; Vídeň, 1917; s. 8dostupné online Zemřel krátce poté 1. března 1917 ve věku 42 let na následky zápalu plic.Nekrolog Franze Haymerle dostupné online Pochován byl v rodinné hrobce na vídeňském Centrálním hřbitově.
Tituly a ocenění Užíval šlechtický titul svobodného pána, respektive barona (Freiherr von Haymerle), který získal jeho otec v roce 1876.Gothaisches genealogisches taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1878; Gotha, 1877; s. 294–295 dostupné online Během působení v diplomacii i na bojištích první světové války získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku a v zahraničí.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1915; Vídeň, 1915; s. 294 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1912) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž III. třídy s válečnou dekorací (1916)
Zahraničí 60x60pixelů rytíř Řádu Pia IX. (Papežský stát) 60x60pixelů velkodůstojník Řádu rumunské koruny (Rumunsko) 60x60pixelů důstojník Nasavsko-oranžského řádu (Nizozemsko) 60x60pixelů komandér Řádu dubové koruny (Lucembursko) 60x60pixelů komandér Řádu Jindřicha Lva (Brunšvicko) 60x60pixelů Železný kříž II. třídy (Německo)Wiener Salonblatt, 10. února; Vídeň, 1917; s. 7 dostupné online
Odkazy Reference
Literatura VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2016; Praha, 2012; s. 148–158 (heslo Haymerle) ISBN 978-80-904241-7-3
Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu Pia IX. Kategorie:Nositelé Řádu rumunské koruny Kategorie:Nositelé Řádu dubové koruny Kategorie:Nositelé Řádu Jindřicha Lva Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Narození 15. září Kategorie:Narození v roce 1874 Kategorie:Narození v Haagu Kategorie:Úmrtí 1. března Kategorie:Úmrtí v roce 1917 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení na vídeňském centrálním hřbitově Kategorie:Muži