náhled|Titulní list Ibsenovy hry Válečníci na Helgelandu Válečníci na Helgelandu (Hærmændene paa Helgeland) je historické drama Henrika Ibsena z roku 1858.
Historické pozadí Drama vzniklo po Ibsenově odchodu z Bergenu do Kristianie roku 1857 a bylo napsáno pro nově založené Kristiania Norske Teater. Jeho děj se odehrává během několika dnů v zimě za vlády Erika Krvavé Sekyry na severu Norska v oblasti zvané Helgeland. Tematicky čerpal autor z islandských ság a také eddického a skaldského básnictví dostupného v dobových překladech. Drama představuje předěl v Ibsenově tvorbě, neboť následujícími dramaty Komedie lásky (1862) a Následníci trůnu (1863) se autor definitivně vzdálil od požadavků národního romantismu.
Děj Do oblasti Helgeland přijíždí vikinský námořní král Sigurd Silný a setkává se zde se s Örnulfem, starým zemanem z Islandu. Před pěti lety unesl Sigurd jeho dceru Dagny. Örnulf ovšem přijel do Norska za Gunnarem, Sigurdovým přítelem a bohatým sedlákem, jenž unesl Örnulfovu schovanku Hjördis. Dochází k odhalení starých křivd. Spory nakonec Gunnar urovná a zve Sigurda, Dagny i Örnulfa, aby se stali hosty na jeho statku.
Sigurd se Dagny poté svěří s okolnostmi únosu: Hjördis kdysi prohlásila, že si vezme jen muže, který před její komnatou zabije bílého medvěda. Gunnar, jenž ji miloval, proto přemluvil silnějšího Sigurda, aby medvěda přemohl za něj. Po intrice, která vyústí ve zbytečnou smrt Torolfa, Ornulfova syna, odhalí Dagny, že Gunnar získal Hjördis neprávem. Hjördis se rozhodne, že musí zemřít buď Sigurd, nebo ona sama, a snaží se Gunnara přimět k vraždě Sigurda. Když se jí však Sigurd vyzná z dávné lásky a vyzve Gunnara na souboj kvůli Torolfově smrti, Hjördis propadne šílenství, zastřelí Sigurda šípem a vrhne se do moře. Na konci dramatu zůstávají naživu jen Örnulf, Dagny a Gunnar se synem Egilem. Gunnar se mylně domnívá, že Hjördis zabila Sigurda, aby ho uchránila. Na nebi se ovšem zjeví roj duchů, mezi nimiž je i mrtvá Hjördis, Gunnar s Örnulfem se usmíří a rozhodnou se společně vrátit na Island.
Charakteristika hlavních postav Postava Hjördis je antihrdinkou dramatu. Ibsen ji vykresluje jako ženu lstivou a osudovou, která je rozhodující dramatickou silou hry. Na rozdíl od své nevlastní sestry Hjördis je málo sebevědomá a lehce ovlivnitelná. Sigurd je považován za nejsilnějšího muže v Norsku, je velmi vážený, racionální a po dlouhou dobu odolává tlaku a manipulaci ze strany Hjördis, snaží se nereagovat na její provokativní promluvy. Na počátku dramatu se jeví jako oddaný manžel, ovšem později přiznává lásku k Hjördis a uvědomuje si, že pro Gunnarovo štěstí potlačil vlastní city. Gunnar je postavou nejvíce ambivalentní. Byl do Hjördis upřímně zamilovaný, ale zároveň se bál položit svůj život v boji s medvědem, a tak získal její lásku lstí. V afektu zabije Torolfa, ale vzápětí svého činu lituje, jelikož v jádru je mírný člověk.
Témata a motivy Hlavními tématy Ibsenova historického dramatu je boj o čest, touha po pomstě podnícená manipulativní komunikací, komplikované milostné vztahy, ubohost lidského života (zbytečná Torolfova smrt) a vliv minulosti na přítomnost. Do děje vstupují také motivy související s přírodními podmínkami na severu Norska, jedná se zejména o motivy sněhové bouře a příboje. Řádění živlů odráží eskalaci děje a také charaktery některých postav, například silné, ale děsivě nespoutané Hjördis. V dramatu jsou důležitým motivem také magické síly a rituály (např. Hjördis spřádá z vlastních vlasů šňůru pro luk, s nímž v závěru zabije Sigurda). Opakovaně jsou zmiňovány též Norny, staroseverské sudičky, které spoluurčují osud daného jedince.
České překlady Milada Krausová-Lesná, 1929
Česká uvedení Poprvé a naposledy bylo drama na českém jevišti uvedeno 15. září 1885 v Národním divadle pod názvem Oernulfova výprava v režii Františka Kolára. Převod do češtiny, který z německého autorizovaného překladu pořídil dramaturg inscenace Ladislav Stroupežnický, se ovšem nedochoval.
Reference
Kategorie:Norské divadelní hry Kategorie:Divadelní hry z roku 1857