Mezinárodní sankce proti Íránu zahrnují sankce zavedené řadou zemí, zejména Spojenými státy americkými a mezinárodními organizacemi. Do roku 2022, kdy Rusko provedlo invazi na Ukrajinu, byl Írán nejvíce sankcionovanou zemí světa.

V průběhu let sankce vážně poškodily íránskou ekonomiku. Spojené státy je využívaly v mezinárodní politice a ke snaze o ovlivnění íránské politiky, včetně íránského programu obohacování uranu, u kterého se západní vlády obávaly, že je určen k rozvoji schopnosti vyrábět jaderné zbraně. Představitelé Íránu namítali, že jejich jaderný program je určen pro civilní účely, včetně výroby elektřiny a lékařským účelům.

Vývoj První sankce zavedly Spojené státy americké v listopadu 1979 během diplomatické krize zajetí pracovníků americké ambasády v Teheránu. V období krátce po íránské islámské revoluci, která svrhla režim dynastie Pahlaví, se kterou USA a západní země obchodně spolupracovaly. Sankce byly v účinnosti do ledna 1981, kdy došlo k vyjednání propuštění rukojmích. Spojené státy obnovily sankce proti Íránu v roce 1987, kdy jejich zavedení zdůvodnily protiamerickou činností země a podporou terorismu. K dalšímu rozšíření sankcí došlo v roce 1995. Americké sankce se nejdříve vztahovaly na íránský ropný průmysl, na který bylo zavedeno embargo, a na jakékoliv zásobování Islámských revolučních gard. Postupně se ale rozšířily na bankovní a finanční služby, logistiku a přepravu a webhostingové a doménové služby.

Další sankce následovaly v prosinci 2006 z rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN v rezoluci č. 1737. Sankce byly na Írán uvaleny z důvodu pokračování v obohacování uranu. Poté, co byl v roce 2015 dojednán Společný komplexní akční plán, který byl účinný od ledna 2016, sankce OSN byly zrušeny výměnou za omezení íránského jaderného programu. Nicméně v roce 2018 americký prezident Donald Trump od plánu ustoupil a tím došlo k ukončení jeho platnosti. Americké sankce byly v plném rozsahu obnoveny na konci roku 2018 a v dalších letech dále zpřísňovány. V září 2025 došlo k plné obnově sankcí OSN.

V roce 2020 se Írán dostal na černou listinu Financial Action Task Force.

V lednu 2026 americký prezident Donald Trump uvalil 25% clo na země obchodující s Íránem. Zdůvodněním byla násilná reakce bezpečnostních složek státu na masové protesty. Nové sankce na představitele Íránu oznámila také Evropská komise. V  dubnu 2026, v průběhu války na Blízkém východě, Spojené státy vyhlásily nové sankce na dvě desítky osob a firem, které se podle amerických úřadů podílejí na obcházení amerických sankcí uvalených na prodej a přepravu íránské ropy. Mělo jít o subjekty, které jsou součástí sítě magnáta íránské ropné přepravy Mohammada Hosejna Šamcháního.

Dopady Sankce způsobily značné potíže íránské ekonomice silně závislé na ropném průmyslu, jehož hodnota činí zhruba 483 miliard dolarů, a vedly k dlouhodobému poklesu podílu ropných produktů na íránském exportu. Zároveň výrazně negativně ovlivnily íránský jaderný program, protože ztížily získávání specializovaných materiálů a technologií. Sociální a hospodářské dopady sankcí byly velmi tvrdé, což přiznávají i někteří jejich kritici, a jejich účinnost uznal i íránský ministr zahraničí. V důsledku sankcí se Čína stala největším zbývajícím obchodním partnerem Íránu.

Podle náměstka amerického ministra zahraničí Williama J. Burnse může Írán ročně ztrácet investice do energetiky až v hodnotě 60 miliard dolarů. V nepřímém důsledku sankcí mezinárodních společností se také řada společností zdráhá obchodovat s Íránem ze strachu ze ztráty přístupu na větší západní trhy. Mezi dopady amerických sankcí patří zdražování základního zboží pro íránské občany a stárnoucí a stále nebezpečnější flotila civilních letadel. Podle Asociace pro kontrolu zbrojení mezinárodní zbrojní embargo vůči Íránu pomalu snižuje vojenské schopnosti Íránu, a to především kvůli jeho závislosti na ruské a čínské vojenské pomoci.

Hodnota íránského rijálu se od podzimu 2011 dramaticky propadla, celkově až o 80 %, přičemž výrazný pokles nastal i bezprostředně po zavedení ropného embarga ze strany EU,https://web.archive.org/web/20160130033912/http://www.alarabiya.net/articles/2012/01/23/190110.html což vyvolalo mezi obyvatelstvem paniku. Vláda se pokusila oslabování měny zastavit zvýšením úrokových sazeb na bankovních vkladech. Navzdory dřívějším tvrzením o silných devizových rezervách Írán přistoupil k oficiální devalvaci měny a snažil se omezit vliv černého trhu, který však dále posiloval. Centrální banka se pokoušela kurz stabilizovat dodávkami petrodolarů a zavedením vícestupňového směnného systému, tyto kroky však nezabránily růstu cen základního zboží ani rostoucí závislosti obyvatel na neoficiálním devizovém trhu.

Tváří v tvář rostoucímu ekonomickému tlaku ze strany USA a Evropy a výraznému poklesu vývozu ropy se Írán snažil zmírnit dopady mezinárodních sankcí budováním tzv. „ekonomiky odolnosti“, která kladla důraz na nahrazování dovozu domácí produkcí a zákaz dovozu luxusního zboží, například počítačů a  mobilních telefonů. Tato opatření však pravděpodobně vedla k nárůstu pašování, protože poptávka spotřebitelů přetrvávala. Zároveň se Írán v roce 2012 pokusil zvýšit prodej ropy čínským a indickým rafineriím, avšak Čína jako největší odběratel výrazně omezila dovoz íránské ropy, a to přibližně na polovinu původního objemu. Írán navzdory sankcím zintenzivnil průmyslovou spolupráci s Ruskem, zejména v petrochemickém průmyslu. Írán zvýšil dovoz ruského zemního plynu přes Ázerbájdžán a rozšiřuje plynovod do Pákistánu a Ománu. V červenci 2022 podepsaly Írán a Gazprom memorandum o spolupráci v hodnotě 40 miliard dolarů.

Írán kvůli sankcím zažívá inflační krizi. V roce 2025 se dolar oficiálně prodával za 42 000 rijálů, ale na konci roku po propuknutí protestů vyskočila jeho cena na černém trhu i na milion. Míra inflace se vyšplhala na 40 %.

Pokračující hospodářská krize byla jedním z hlavních důvodů masových protestů v zemi v letech 2017 až 2018, 2019 až 2020, 2022 až 2023 a 2025 až 2026.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Mezinárodní sankce Kategorie:Americko-íránské vztahy Kategorie:Ekonomika Íránu Kategorie:Zahraniční vztahy Íránu Kategorie:Dějiny Íránu 20. století Kategorie:Dějiny Íránu 21. století