Mužská dvouhra Australian Open 2026 probíhala ve druhé polovině ledna a na začátku února 2026. Do singlové soutěže australského tenisového grandslamu, hraného v Melbourne Parku, nastoupilo sto dvacet osm hráčů. Devatenáct z nich si účast zajistilo v tříkolové kvalifikaci včetně jednoho šťastného poraženého. Dvojnásobného obhájce titulu, italskou světovou dvojku Jannika Sinnera, v semifinále vyřadil Srb Novak Djoković. Přerušil tím šňůru pěti vzájemných porážek.
První titul vyhrál 22letý Španěl Carlos Alcaraz, který zkompletoval jako devátý a nejmladší muž kariérní grandslam. Stal se tak historicky nejmlaším držitelem sedmi grandslamů ve dvouhře a upevnil si vedení na čele žebříčku ATP.
Turnaj náhled|upright=0.9|vlevo|Brandon Nakashima dohrál v úvodu Celkově 81. účastí v grandslamové dvouhře vyrovnal Novak Djoković rekord Rogera Federera a Feliciana Lópeze, a 21. účastí v singlu Australian Open dorovnal Federerův rekord. Úvodní výhrou rovněž dosáhl 100. vítězství na melbournském majoru. Jako první muž tím pokořil hranici 100 výher na třech různých grandslamech; vedle australského také na French Open a ve Wimbledonu. Postupem do osmifinále pak vyhrál jako první tenista bez ohledu na pohlaví 400. grandslamovou dvouhru. Přestože ve čtvrtfinále prohrával 0–2 na sety s Lorenzem Musettim, v průběhu třetí sady mu Ital skrečoval pro zranění pravého stehna. V Melbourne se tak Djoković vyhnul možné první třísetové porážce i vyřazení před semifinále od roku 2018 a 103. vítězným utkáním na Australian Open překonal Federerův rekord. Jako třetí muž také dosáhl hranice 1 400 odehraných dvouher na okruhu, po Connorsovi a Federerovi.
Šampion z roku 2014, Švýcar Stan Wawrinka, postoupil ve 40 letech a 296 dnech do třetího kola grandslamu jako nejstarší tenista od Kena Rosewalla na Australian Open 1978 a zdoláním Géy vyrovnal, 58. výhrou v pětisetovém utkání, rekord otevřené éry Ivana Lendla. Ve třetí fázi však podlehl Tayloru Fritzovi a završil kariéru na australských turnajích.
Valentin Vacherot se stal prvním Monačanem ve třetím kole grandslamové open éry. Poprvé v otevřené éře, i od zavedení 32členného nasazování ve Wimbledonu 2001, postoupili do čtvrtého kola grandslamového turnaje pouze nasazení. Premiérově se do osmifinále australského majoru probojovali tři Italové. 20letý Learner Tien se probojoval do čtvrtfinále Australian Open jako nejmladší hráč od Nicka Kyrgiose v roce 2015 a v rámci čtvrtfinále celého grandslamu jako nejmladší Američan od Andyho Roddicka na US Open 2002. Vůbec poprvé v otevřené éře se šest nejvýše nasazených objevilo ve čtvrtfinále grandslamové turnaje v mužské i ženské dvouhře.
Semifinále
Do semifinále grandslamu se probojovali první čtyři nasazení poprvé od French Open 2019. V australské open éře k tomu došlo i v letech 1988, 2005, 2012 a 2013. Premiérově od ročníku 2017 měla obě semifinále pětisetový průběh. Na grandslamu taková situace naposledy nastala ve Wimbledonu 2018.
Vyhraný duel Carlose Alcaraze nad Alexandrem Zverevem byl časem 5 hodin a 27 minut nejdelším semifinálem Australian Open v historii a třetím nejdelším zápasem turnaje. Alcaraz, potýkající se zejména ve třetí sadě s křečemi, se ve vzájemných utkáních ujal vedení 7–6. V závěrečném setu Zverev nevyužil vedení 5–3 a soupeř získal poslední čtyři gamy zápasu. Novak Djoković otočil proti světové dvojce a dvojnásobnému obhájci Janniku Sinnerovi průběh ze stavu 1–2 na sety. Přerušil tím sérii pěti vzájemných porážek i čtyř prohraných grandslamových semifinále ze sezóny 2025. V utkání odvrátil deset posledních brejkbolů. Na turnajích „velké čtyřky“ posunul vlastní historický rekord na padesát čtyři semifinále. V 38 letech a 253 dnech se stal, po 42letém Rosewallovi v roce 1977, druhým nejstarším semifinalistou australské otevřené éry.
Zkompletování kariérního grandslamu Carlosem Alcarazem náhled|upright=1.2|38letý Novak Djoković se stal nejstarším finalistou Australian Open a druhým nejstarším na grandslamuVítězem se stal první hráč žebříčku Carlos Alcaraz ze Španělska. Ve finále zdolal srbskou světovou čtyřku Novaka Djokoviće po čtyřsetovém průběhu 2–6, 6–2, 6–3 a 7–5. Poměr vzájemných duelů srovnal na 5–5 a soupeře porazil i ve třetím grandslamovém finále. Rovněž mu oplatil porážku ze čtvrtfinále předchozího ročníku. Šestnáctiletý věkový rozdíl finalistů byl druhý největší v otevřené éře grandslamu.
Prvním titulem na Australian Open Alcaraz zkompletoval jako devátý muž kariérní grandslam a jako první sérii uzavřel v Austrálii. Ve 22 letech a 272 dnech byl nejmladším držitelem kariérního grandslamu, čímž překonal věkový rekord 22letého Dona Budgeho z roku 1938 a v otevřené éře 24letého Rafaela Nadala z roku 2010. Celkově sedmým grandslamovým titulem vyrovnal výkon Johna McEnroea a Matse Wilandera. Představoval i nejmladšího držitele sedmi grandslamů, když překonal 23letého Björna Borga. Na okruhu ATP Tour vybojoval dvacátou pátou trofej.
Djoković usiloval o zisk dvacátého pátého grandslamu z dvouhry, jímž se mohl na čele historických statistik osamostatnit od Courtové. Poprvé však poznal v melbournském finále přemožitele. Všech deset předchozích finále ovládl. Účastí v souboji o titul navýšil historický rekord na třicet osm grandslamových finále. V 38 letech a 255 dnech se stal nejstarším finalistou australského majoru a v rámci celého grandslamu druhým nejstarším, po 39letém Kenu Rosewallovi ve Wimbledonu 1974 a na US Open 1974. Interval mezi prvním grandslamovým finálem Srba na US Open 2007 a posledním v Melbourne 2026 znamenal také rekord v délce 18 let, 4 měsíců a 23 dní. Po skončení vystřídal na třetím místě žebříčku Zvereva.
Nasazení hráčů
Finálová fáze
Horní polovina
1. sekce
2. sekce
3. sekce
4. sekce
Dolní polovina
5. sekce
6. sekce
7. sekce
8. sekce
Hráčské informace Divoké karty V rámci reciproční dohody tří ze čtyř tenisových svazů pořádajících Grand Slam, Tennis Australia, United States Tennis Association a Fédération Française de tennis, byly divoké karty pro zástupce francouzského a amerického tenisu uděleny jejich národními svazy.
Žebříčková ochrana
Kvalifikanti
Šťastní poražení
Odhlášení Žebříček ATP k 17. listopadu 2025, určujícímu vydání pro účast v hlavní soutěži. Ve startovním poli bylo 104 míst určeno pro přímou účast singlistů na základě žebříčku, 16 míst pro kvalifikanty a 8 pro hráče na divokou kartu. Hranicí posledního přímého účastníka bylo 100. místo (Tristan Schoolkate) vzhledem k předpokládanému startu čtyř tenistů pod žebříčkovou ochranou.
Odkazy Poznámky
Reference
Externí odkazy
mužská dvouhra