Slovácká búda, dříve Slovenská búda, byl viniční dům, který se nachází na ulici Čes. armády č.p. 265 v Luhačovicích v okrese Zlín. Slovenská búda byla postavena podle návrhu Dušana Jurkoviče v roce 1906 a stala se centrem kulturního a společenského života lázní a také místem pro setkávání a vzájemné porozumění. Jedná se o kulturní památkuPamátkový katalog - Vila Chaloupka a je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. V roce 2002 vyhořela a zůstala zachována pouze zděná, soklová část.
Historie Budova byla postavena v roce 1906 na základě návrhu Dušana Jurkoviče na zakázku Skalického obchodního družstva ze slovenské Skalice, které požadovalo prostory pro uchovávání a následný prodej svého vína. Nápad vzešel od Pavola Blahy, zakladatele skalického družstva, jenž do lázní jezdil jako lékař a chtěl zde vytvořit kousek Slovenska. Budova pojmenovaná Slovenská búda měla interiér a architekturu připomínající vinařský sklep, k němuž patřila ubytovna a restaurace. Později se k nabídce vína přidaly také slovenské speciality, obliba podniku začala růst, a tak byla budova v roce 1911 zvětšena. V podniku byly zaměstnány i mladší sestry Dušana Jurkoviče. Mladší Anna zde prodávala slovenské lidové výšivky, zatímco Emilie byla místní hospodyní. Búda se stala centrem kulturního a společenského života lázní a také pro setkávání a vzájemné porozumění. Mezi návštěvníky podniku nechyběly známé osobnosti, jako například spisovatel Pavol Országh Hviezdoslav, Leoš Janáček, malíř Joža Úprka, bratři Mrštíkové nebo Milan Rastislav Štefánik a své každoroční porady zde míval spolek Českoslovanská jednota.
Když v roce 1913 skončilo skalické družstvo svou činnost v Luhačovicích, zakoupil pozemek spolu s búdou restauratér Antonín Drtílek. Búda byla přejmenována na Slováckou a Antonín Drtílek doplnil jídelnu s vinným sklepem o taneční parket a zahradní restauraci. Zde rozvinul své obchodní aktivity, a protože se jeho firma stala rušivým faktorem v lázeňském údolí, snažila se lázeňská společnost odkoupit jeho búdu. Po výměně pozemků mezi lázeňskou společností a Drtílkem, jenž na získané parcele vybudoval hotel Palace, se v roce 1924 stal nájemcem búdy patřící lázeňské společnosti Adolf Jahoda. Ten zde často pořádal oblíbené vepřové hody nebo pečení živáňské v zahradním krbu. Po znárodnění v roce 1948 byla převedena pod správu Restaurací a jídelen. Po sametové revoluci prošla restitucí a rovněž několika vlastníky. Búda získala status kulturní památky v roce 1992, avšak zájem o ni se snížil a otevírací hodina byla nepravidelná.
V noci 10. prosince 2002 došlo v búdě k požáru, kterého si okolo 3:00 všimnul noční strážce z lázeňského domu Přátelství. Hasiči kvůli silnému mrazu, kdy teplota klesla až na minus 15 stupňů Celsia, dostali oheň pod kontrolu po třech hodinách a poslední zbytky plamenů uhasili až odpoledne. Zvažovalo se, že požár mohl být založen úmyslně a že by mohlo jít o pojistný podvod, vyšetřování však neodhalilo nic jiného než to, že búda byla zapálena záměrně. I přesto, že zůstala pouze zděná, soklová část, objekt zůstal nadále památkově chráněný. Pozemek byl posléze prodán, ale místo obnovy búdy zde vznikly dvě nepovolené stavby.
Popis Búda byla jednou z posledních staveb realizovaných podle plánů Dušana Jurkoviče v Luhačovicích. Interiér a architektura evokovaly vinný sklep inspirovaný tradičním stavitelstvím horských regionů a byly zdobeny prvky zděné architektury Slovácka. Jednalo se o samostatně stojící převážně přízemní roubenou stavbu situovanou na svahu Malé Kamenné, složenou ze tří obdélníkových traktů, z nichž dva rovnoběžné přecházely kolmo na trakt hlavního průčelí. Všechny trakty měly samostatné sedlové, případně zvalbené střechy. Strana obrážená ze svahu byla postavena z pískovcových kvádrů, kde se nacházel vchod do vinného sklepa mezi dvěma pravoúhlými okny. Hlavní průčelí bylo orientováno okapově a prolomeno 3 pravoúhlými okny s dřevěnými okenicemi a zdobenými polychromovanými dveřmi. Nad okny se nacházel malovaný "slovácký" ornament s motivem ptáčků a na pravé straně od dveří stála krytá prosklená podsíň, která plynule navazovala na prosklenou verandu nad sklepem. Ve výplni podsíně byl uveden letopočet L.P. 19C5. Okna verandy měla 10 a 15 tabulek, pod nimiž byly dřevěné poprsně zdobené lípovým dekorem. Pod sedlovou střechou, krytou pálenou taškou, se odhalovaly průhledy do krovů, kde byly trámy opracovány a polychromovány červeně a zeleně. Díky podlomení a valbičce měl lichoběžníkový štít prolomený jedním oknem s trojúhelníkovým zakončením do obytné mansardy. Dřevěné bednění štítu bylo ozdobně obloženo lištami. Nejmenší trakt, pokrytý sedlovou střechou, byl využíván jako hospodářské zázemí, jehož zadní průčelí mělo jedno trojdílné pravoúhlé okno.
Galerie
Odkazy
Reference
Související články Seznam kulturních památek v Luhačovicích
Externí odkazy
Kategorie:Domy v Luhačovicích Kategorie:Kulturní památky v Luhačovicích Kategorie:Ohrožené kulturní památky ve Zlínském kraji Kategorie:Zříceniny ve Zlínském kraji Kategorie:Stavby Dušana Jurkoviče ve Zlínském kraji Kategorie:Stavby poškozené požárem v Česku Kategorie:Postaveno v Česku 1906