František Josef Rajman (pův. pravopisem Raymann, Reimann, Rayman), (8. března 1762 Jičín – 3. ledna 1829 Častolovice) byl český katolický kněz a národní buditel, básník, prozaik a dramatik, působící v rané fázi českého národního obrození na východočeském venkově. Z jeho poměrně rozsáhlého díla zůstala v povědomí jeho divadelní hra Selské námluvy, poprvé knižně vydaná roku 1819, zachycující východočeským nářečím průběh venkovské svatby. Hra je nejen jednou z prvních novodobých českých původních her vůbec, ale cenná je i z hlediska etnografického a dialektologického.
Život Narodil se v Jičíně v rodině obchodníka s látkami. Studoval v Praze, nejprve na gymnáziu, posléze filozofii a teologii, v roce 1887 byl vysvěcen na kněze. Působil nejdříve jako kaplan ve Veliši u Jičína, později v Městci Králové a od roku 1800 jako farář v Častolovicích. V době svého téměř třicetiletého pobytu v Častolovicích se připojil k okruhu svých východočeských kolegů - kněží a literátů kolem dobrušského faráře Josefa Liboslava Zieglera, kteří v české venkovské enklávě mezi Hradcem Králové a slezskou hranicí (zhruba na území dnešního okresu Rychnov nad Kněžnou) vytvořili jedno z nejdůležitějších center národního obrození mimo Prahu, tzv. východočeské Athény. Rajman sám byl v tomto společenství velmi aktivní zejména v letech 1807-1815, kdy kromě své farářské profese vykonával zároveň i funkci vikáře celého rychnovského církevního okresu. Po roce 1815, kdy z vikářského místa odešel, se v Častolovicích věnoval intenzivně své farářské i buditelské misi (založil tu knihovnu a s přispěním místních Šternberků postavil i novou školu), ale i své vlastní literární činnosti. V Častolovicích také zemřel a je pochován na místním hřbitově.
Literární dílo Máří Magdalena, 1816. (Báseň o pěti zpěvech, složená časoměrným hexametrem, věnovaná Augustině a Kristině, hraběnkám ze Šternberka, majitelkám častolovického zámku. Téma je rovněž častolovické, neboť Marii Magdaleně je zasvěcen místní kostel. Poslední den a soud (báseň), 1817. Sedlské [selské] námluvy (jednoaktová divadelní hra), 1819. Josef Egyptský (báseň ve dvanácti zpěvech), 1820. Vyhrané panství (divadelní hra), 1821.
Ohlas Rajmanovo dílo je dnes velmi málo známé. Jedinou výjimkou je hra Selské námluvy, která byla vděčnou součástí repertoáru ochotnických divadel po celé 19. století a hrála se ještě v první polovině století dvacátého. Roku 1895 ji uvedlo Národní divadlo v Praze. Podrobnosti v Archivu ND on-line. Knižně vyšly Selské námluvy mnohokrát. Jedinečná popisnost syžetu (bez jakékoli dramatické zápletky) i novátorství lidové formy (zcela mimořádné použití nářečí z okolí Častolovic jako komického prvku) dělaly z komedie na svou dobu knižní i dramaturgický bestseller. Celou studii jí v roce uvedení v Národním divadle věnoval i historiograf Čeněk Zíbrt.
O recepci Rajmanova díla se negativním způsobem zasloužil Josef Jungmann, který zdrcujícím způsobem kritizoval poemu Josef Egyptský. V dopise Jánu Kollárovi ze 14. dubna 1821 napsal: "Josef Egyptský je plácanina ve verších (si diis placet), pravá hanba literatury; družku té básně novou Tobiáše cenzura zahubila (pro podlost!)" Veřejně sice svůj názor nevyslovil, ale jeho absolutní autorita nasměrovala toto nejrozsáhlejší Rajmanovo dílo do zapomnění. O určitou rehabilitaci Rajmana a korekci Jungmanna se v moderní době pokusil Vladimír Macura.
Odkazy
Reference
Literatura Alois Dostál, "František Rayman. Nástin životopisný". In: Blahověst 33/30, 25. října 1883, s. 471-476. Dostupné on-line.
Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Osobnosti českého národního obrození Kategorie:Čeští spisovatelé 19. století Kategorie:Narození v roce 1762 Kategorie:Narození 8. března Kategorie:Narození v Jičíně Kategorie:Úmrtí v roce 1829 Kategorie:Úmrtí 3. ledna Kategorie:Úmrtí v Častolovicích Kategorie:Muži