Park Friedrichshain (, doslovně přeloženo „Lidový park Fridrichův háj“) je rekreační park v berlínské čtvrti Friedrichshain.
Vznikl roku 1846 jako první městský park v Berlíně. Na severu sousedí s Bötzowviertel ve čtvrti Prenzlauer Berg, na jihu tvoří hranici parku ulice Landsberger Allee.
S rozlohou 53 hektarů je čtvrtým největším veřejným parkem v Berlíně po parku Tempelhofer (více než 300 hektarů), Tiergarten (210 hektarů) a Jungfernheide (146 hektarů).
Historie Park původně navrhl krajinář Peter Joseph Lenné a v roce 1840 rozhodla berlínská městská rada o jeho výstavbě u příležitosti stého výročí nástupu Fridricha Velikého na pruský trůn. Nejstarší části parku byly založeny v letech 1846-1848 na základě plánů Johanna Heinricha Gustava Meyera, krajinářského architekta, který zastával funkci ředitele městského parku a své řemeslo se vyučil v botanické zahradě Schöneberg. Park byl vybudován na místě bývalé vinice a oficiálně byl otevřen v roce 1848 na rozloze 46 hektarů. náhled|Märchenbrunnen (1913)
Polovina 19. století - 1945 Velikost, tvar a uspořádání parku se v průběhu let měnily. V roce 1848 byl založen Friedhof der Märzgefallenen (hřbitov připomínající padlé v březnové revoluci). Další z prvních změn byla způsobena výstavbou první berlínské městské nemocnice Krankenhaus im Friedrichshain, která byla postavena v letech 1868 až 1874 v jihovýchodní části parku. Nemocnici, kterou navrhli Martin Gropius a Heino Schmieden, původně řídil významný Rudolf Virchow. náhled|Pohádková fontána v Parku Friedrichshain, jak vypadá dnes. Prvkem parku, který přežil zkázu způsobenou druhou světovou válkou, je Pohádková fontána (Märchenbrunnen), kterou v roce 1913 navrhl berlínský městský stavební ředitel Ludwig Hoffmann, která obsahuje 106 kamenných soch představujících postavy z tradičních německých pohádek. Fontána byla vytvořena pro berlínské děti v době, kdy se v Berlíně vyskytovala křivice a tyfus, a její výstavba trvala 12 let. Druhá světová válka měla dramatický dopad na zbytek parku. Nacistická armáda park využívala, v roce 1941 zde postavila protiletadlové věže a bunkry, a v důsledku toho byla velká část parku zničena spojeneckým bombardováním během války.
Rekonstrukce po roce 1945 vlevo|náhled|Zasypávání zničených bunkrů (srpen 1949) Na konci války byl Berlín rozdělen Spojeneckými mocnostmi na čtyři části a Park se nacházel v sovětském sektoru. Rekonstrukci parku proto provedla Německá demokratická republika (NDR). Reinhold Linger, ředitel NDR pro krajinářskou a parkovou architekturu, vymyslel plán na vytvoření dvou malých umělých kopců v parku z trosek z bombardovaného města. (Podobné projekty byly realizovány po celém poválečném Německu a takové vrcholy se v němčině nazývají Schuttberge) V roce 1946 byly bunkry zničeny, zasypány a pokryty více než dvěma miliony krychlových metrů suti z ruin zničených budov. Větší z těchto dvou kopců se stal známým jako „Mont Klamott“ a „Großer Bunkerberg“, česky asi „Velký bunkrový kopec“, a je vysoký 78 metrů. Menší kopec, „Kleiner Bunkerberg“, má výšku 48 metrů. S postupem času a růstem zeleně se nyní kopce jeví jako přírodní útvary. náhled|Zvon míru, věnovaný východnímu Berlíně jako dar z Japonska. Park pokračoval ve svém vývoji i během studené války. V roce 1950 bylo na jižním konci parku postaveno letní kino, které je po nedávné rekonstrukci otevřené dodnes. V rámci příprav na 3. světový festival mládeže a studentstva byly v letech 1949–1951 postaveny dva bazény. Komplex zahrnoval 5 metrů hluboký bazén pro skoky do vody a 8dráhový, 50 metrů dlouhý plavecký bazén spolu s tribunami pro až 8000 diváků (stadion Karl-Friedrich-Friesen). Kolem roku 1963 dostal bazén skládací mobilní střechu, která umožňovala zimní použití, ačkoli střecha byla nesprávně konstruována, protože byla příliš nízká. Na stadionu se konaly školní plavecké závody, tréninky soutěží a také další masové akce, jako například vystoupení Hauffa a Henklera na 10. Světovém festivalu mládeže a studentstva v roce 1973. Vzhledem ke stavu bazénů a degradaci tribun byl stadion v roce 1999 zbořen. Ze západní brány se dochovaly pouze čtyři lucerny, které byly vyrobeny v dílně Karla Souradného v roce 1951. V dobách NDR existoval v parku mládežnický rekreační tábor Indianerdorf (indiánská vesnice).
V roce 1989 byl mezi oběma kopci postaven japonský pavilon, jehož součástí byl i Zvon míru věnovaný jednotě proti jaderné válce, jako dar Japonska Východnímu Berlínu.
V letech 1995 až 2004 probíhala renovace a rekonstrukce, během níž byla Pohádková fontána očištěna od velkého množství vandalismu, k němuž došlo po znovusjednocení Německa. Bazény postavené v období NDR byly nahrazeny sportovním komplexem pro plážový volejbal, horolezectví, skateboarding a cyklistiku.
Památky Volkspark oplývá památkami. V roce 1989 byl mezi dvěma Schuttbergy postaven japonský pavilon, jehož součástí byl i Zvon míru věnovaný jednotě proti jaderné válce, jako dar Japonska Východnímu Berlínu. V parku se nacházejí také památníky Fridricha Velikého (replika bronzové busty Fridricha II., která byla vytvořena v roce 1848 a pravděpodobně byla ukradena po druhé světové válce, na původní místo byla obnovena v roce 2000), březnové revoluce z roku 1848, Revoluce rudých námořníků z roku 1918, Památník polských vojáků a německých antifašistů (postaven v roce 1972 podle návrhu polských sochařů Zofie Wolské a Tadeusze Lodziana) a španělské občanské války.
Památník 3000 interbrigadistů, který se nachází na Friedenstrasse, byl postaven v roce 1968 a připomíná 3000 bojovníků, kteří sloužili v mezinárodních brigádách během španělské občanské války. Šest metrů vysokou bronzovou sochu navrhl Fritz Cremer a reliéfy vytvořil Siegfried Krepp. náhled|Památník španělské občanské války, postavený v roce 1968
Aktuální stav Park je oblíbeným místem pro volný čas v Berlíně a je otevřen 24 hodin denně. Kromě již zmíněného vybavení má park několik hřišť, mnoho velkých Liegewiese (otevřených ploch k opalování), rybník, tenisové kurty, brouzdaliště a restauraci. Je také protkán stezkami vhodnými pro jogging v různých úrovních obtížnosti a v zimních měsících je otevřena sáňkařská dráha.
Reference
Externí odkazy
Virtuální muzeum mrtvých míst: fotografie bývalého bazénu
Kategorie:Parky v Berlíně