Antonín Vaněk (17. května 1932 Vysočany – 1996) byl český marxistický sociolog a historik, v letech 1986 až 1989 děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK), od roku 1985 do sametové revoluce navíc prorektor Univerzity Karlovy.
Životopis Narodil se v květnu 1932 ve Vysočanech u Blanska. V mládí se vyučil tkadlecem, od roku 1951 studoval na Univerzitě Karlově, nejprve na Pedagogické a posléze filozofii a historii na Filozofické fakultě. V letech 1952 až 1953 studoval na Vysoké škole politických a hospodářských věd, od druhé poloviny 50. let působil jako učitel na střední škole. V roce 1960 se stal odborným asistentem na Pedagogickém institutu v Gottwaldově a v roce 1964 začal působit jako pracovník v okresním národním výboru v Gottwaldově. V roce 1966 získal titul kandidáta věd.
Jeho kariéra nabrala na obrátkách po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a nastoupivší normalizace; v roce 1969 se stal vedoucím oddělení školství a nedlouho poté vedoucím odboru vysokých škol při ÚV KSČ. Jeho úkolem bylo provést tzv. normalizaci společenskovědních a filosofických vysokých škol a oborů, za své normalizační zásluhy v souladu s ideologií strany byl v roce 1970 jmenován doktorem věd. Byl jedním z hlavních strůjců likvidace české sociologie, která se v Československu pěstovala během 60. let.
V letech 1971 až 1972 zastával funkci externího vedoucího Katedry filosofie, sociologie a logiky na FF UK. V roce 1972 se jako docent stal vedoucím Ústavu marxismu-leninismu na Univerzitě Karlově, od roku 1977 byl vedoucím Katedry marxisticko-leninské sociologie na FF UK. Působil také jako člen předsednictva Československé sociologické společnosti při ČSAV a jako člen redakční rady Sociologického časopisu. V roce 1982 byl jmenován profesorem, v letech 1985 až 1989 působil jako prorektor Univerzity Karlovy a v roce 1986 se navíc stal děkanem FF UK, když ve funkci vystřídal Václava Rába. Ve funkci setrval až do událostí sametové revoluce; v prosinci 1989 byl zbaven všech funkcí a odstaven z přednášek, ve funkci děkana jej nahradil první polistopadový děkan FF UK František Černý. Vaněk nicméně až do roku 1992 měl na Univerzitě Karlově pracovní poměr. Zemřel v roce 1996, zřejmě ve věku 64 let.
V rámci své odborné činnosti se zabýval dějinami sociologie, ovšem vždy v souladu s marxisticko-leninskou politickou filozofií, a tedy s výrazným ideologickým zabarvením. Podle pozdějších svědectví navíc Vaňkovi museli při publikování významně pomáhat jeho podřízení. Jím publikované texty byly mnohdy (v mnohých případech s největší pravděpodobností záměrně) věcně nesprávné a kromě ideologické zabarvení (například opakované komentáře o různých nekalých „pravicových silách“) tak obsahovaly i řadu nepřesností.
Výběr publikací
Příznaky krize manželské rodiny (1971) Sociální struktura: Kritika buržoazní a revizionistické teorie (1975) Studenti a společnost: Kritika antikomunistického revizionistického působení na mládež (1976) Kapitoly z dějin buržoazní sociologie (1981) Úvod do dějin marxistického sociologického myšlení (1981) Světonázorové postoje a hodnotové orientace dělnické mládeže v ČSSR (1988)
Reference
Kategorie:Narození 17. května Kategorie:Narození v roce 1932 Kategorie:Děkani Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Členové KSČ Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové Kategorie:Čeští sociologové Kategorie:Čeští historikové Kategorie:Úmrtí v roce 1996 Kategorie:Muži