Digitální knihovna Perseus, dříve známá jako Projekt Perseus, je volně přístupná digitální knihovna založená Gregory Cranem v roce 1987 a spravovaná Katedrou klasických studií Tuftsovy univerzity. Je jednou z prvních digitálních knihoven a jejím deklarovaným cílem je zpřístupnění veškerých záznamů lidské civilizace všem lidem. Původně se soustředila na starověké Řecko a starověký Řím, ale postupně začala nabízet také dokumenty v arabštině či germánských jazycích, dokumenty týkající se anglické renesanční literatury, Spojených států amerických v 19. století či italské poezie v latině, a dala vzniknout několika dalším projektům a mezinárodním spolupracím. Verze Perseus 4.0, rovněž označovaná jako Perseus Hopper, je zálohovaná také Chicagskou univerzitou.
Účel Digitální knihovna Perseus byla vytvořena, aby poskytovala přístup k historii lidské civilizace každému bez rozdílu. Gregory Crane, šéfredaktor Persea, uvedl, že „přístup ke kulturnímu dědictví lidstva je právo a ne privilegium“.
Otevřený obsah Cíl poskytovat svůj obsah každému znamená, že knihovna necílí pouze na akademiky a snaží se být přístupná i laikům. Knihovna Perseus podporuje svobodný obsah a publikovala svůj kód veřejně na SourceForge. Web je psaný v jazyku Java, používá udržitelné formáty jako XML a JPEG, a nativně podporuje nejen latinku, ale také řeckou a arabskou abecedu. Uživatelé si mohou stáhnout všechny materiály, které splňují definici volného díla či byla nahrána pod licencí Creative Commons s odpovídajícími podmínkami užití. Automatizované stahování není kvůli ochraně duševního vlastnictví dokumentů chráněných autorským právem možné. Knihovna ale nabízí možnost hromadného stahování daných balíčků dat.
Perseus využívá také standardy zavedené jinými projekty. Například pro XML značkování používá normy projektu Text Encoding Initiative, který kultivuje postupy v oblasti digitálních humanitních věd, a pro citování textů z klasického řecko-latinského korpusu užívá protokol Canonical Text Services (CTS).
V rámci své open-source filosofie Perseus používá texty, které nejsou chráněné autorskými právy, ať už jde o původní prameny, překlady nebo komentáře. Dostupné texty jsou tak nutně nejpozději z 19. či počátku 20. století, a jsou děleny na knihy či kapitoly a zobrazovány samostatně. Proto mohou být překlady a filologické komentáře zastaralé vzhledem k současnému stavu vědeckého poznání. To je problematické obzvlášť proto, že kanonické verze řady starověkých textů byly přijaty a zpracovány až později, během 20. století. Digitální knihovna Perseus se nicméně snaží poskytovat vzácné a v tisku nedostupné zdroje a v případě některých poskytovaných textů jde o jedinou existující kopii, což dělá Perseus obzvlášť cenným zdrojem pro akademiky.
Některé nahrané materiály jsou chráněny zákony a dohodami o autorském právu, což omezuje možnosti jejich využití. Jde především o fotografie historických artefaktů pořízené ve spolupráci s muzei.
Historie Knihovna Perseus je jednou z prvních digitálních knihoven a je považována za průkopníka a příklad pro podobné projekty.
Knihovna vznikla ve výzkumném centru Thesaurus Linguae Graecae Kalifornské univerzity v Irvine z nástroje pro plnotextové vyhledávání v textech z období starověkého Řecka vytvořeného Gregorym Cranem, který byl šéfredaktorem Persea od jeho vzniku. Cílem knihovny bylo poskytnutí zdrojů široké, nejen akademické, veřejnosti, jak uváděla ve svém prohlášení: „udělat kompletní záznamy o lidstvu tak intelektuálně dostupné, jak je jen možné, každému člověku, bez ohledu na jeho jazykové a kulturní zázemí“.
Příprava plánů probíhala mezi lety 1985 a 1988 a sbírka starověkého Řecka vznikala od roku 1987 díky financování z projektu nadace Annenberg Foundation, které umožnilo vznik Projektu Perseus.
Perseus 1.0, nebo také HyperCard Perseus, byl CD-ROM publikovaný v roce 1992 Yaleovou univerzitou a využívající Apple HyperCard pro Macintosh. Z praktických důvodů šlo pouze o dokumenty týkající se starověkého Řecka, a CD-ROM obsahoval texty devíti významných řeckých autorů s překlady a komentáři. Sbírka byla doplněna o hyperlinky a rozšiřující materiály jako byly obrázky historických artefaktů, atlas, časová osa či encyklopedie míst, lidí a terminologie, což mělo zvýšit přístupnost sbírky pro uživatele z jiného než odborného prostředí. Navzdory tomu byl Perseus 1.0 kritizován za obtížnost užívání a nevhodný výběr materiálu, jak příliš specializovaného, tak naopak chybějícího. Zatím nešlo o skutečnou digitální knihovnu, ale spíše CD-ROM s původními prameny a různými doplňkovými informacemi.
Druhá verze CD-ROMu vyšla v roce 1996 jako Perseus 2.0 a nabídla především větší množství obrázků. Stále byla vázaná na počítače Macintosh, dokud v roce 2000 nevyšla verze nezávislá na platformě.
Náklady spojené s hardwarovými omezeními a omezený záběr celého projektu znamenaly, že CD-ROM verze Persea obsahovala pouze dokumenty z antického Řecka. Navíc byla velmi drahá. Přestože zisk měl být naprosto minimální, CD stálo mezi 150 a 350 dolary podle množství obsaženého materiálu, a bylo vydané pouze v Severní Americe, což značně omezilo jeho celosvětovou dostupnost.
Po přesunu na Tuftsovu univerzitu v roce 1993 Knihovna Perseus přešla v roce 1995 na webovou verzi psanou v programovacím jazyce Perl. Díky novému rozhraní mohl online Perseus oslovit širší publikum. Nicméně projekt byl stále vázán autorskou smlouvou se společností, která vydala CD-ROM verzi, což omezilo možnost opakovaného použití stejného materiálu.
Perseus 2.0 Online v roce 1997 rozšířil sbírku o materiály ze starověkého Říma a renesanční Shakespearovy a Marlowovy texty. Tato verze přidala vyhledávací pole a také informace o Héraklovi a Olympijských hrách, které zaznamenaly mezi uživateli úspěch. V roce 1999 umožnil Perseovi grant od projektu Iniciativa digitálních knihoven fáze 2 expandovat do dalších oblastí společenských věd a vytvořit sbírky o dějinách Londýna a americké občanské válce.
Perseus 3.0 byl v roce 2000 publikovaný přímo na webu. Třetí verze rozšířila a upravila webovou stránku a přidala nové sbírky, ale potýkala s problémy se stabilitou a konzistencí odkazů mezi jednotlivými materiály.
Perseus 4.0, také označovaný Perseus Hopper, byl vydán v roce 2005 a existoval souběžně s Perseem 3.0 až do jeho vypnutí v roce 2009. Tato verze webu byla založená na programovacím jazyku Java a psaná v otevřeném jazyce Hopper a s XML značkováním dle standardu TEI. Tato změna umožnila Perseovi vytvořit vlastní XML značkované texty, které nebyly vázané autorskou smlouvou. Řecká, latinská a anglická sbírka byly v roce 2006 uvolněny pod licencí Creative Commons. Zdrojový kód byl zpřístupněn v roce 2007.
Namísto soustředění se na vydání nové verze se Perseus podílí na řadě projektů. Takzvaný Scaife Viewer je první fáze v práci na Perseu 5.0,, ale k dalším projektům patří také: Katalog Perseus (Perseus Catalog),, který shromažďuje odkazy na digitální sbírky, které nejsou součástí Knihovny Perseus; Projekt Perseidy (Perseids Project), jehož cílem je podpora přístupnosti klasické vědy poskytováním nástrojů ke zdokonalování se v potřebných jazycích, usnadňováním práce s dokumenty a podporováním výzkumu; a projekt Beyond Translation, který má zkombinovat Scaife Viewer s novými verzemi Persea 4.0.
Knihovna Perseus navíc navázala mezinárodní spolupráci s Lipskou univerzitou, která dala vzniknout projektům jako Závislostní korpus antické řečtiny a latiny (Ancient Greek and Latin Dependency Treebank) pro klasickou filologii, Lipská edice otevřených fragmentů textů (Leipzig Open Fragmentary Texts Series) (LOFTS), která se soustředí na fragmenty starých textů, Projekt Otevřená řečtina a latina (Open Greek and Latin Project) a Otevřená perština (Open Persian).
Obsah Sbírky Digitální knihovna Perseus obsahuje online sbírky týkající se různých předmětů humanitních věd. Hlavní sbírka se soustředí na klasické dokumenty starověkého Řecka a Říma a nabízí množství textů ve starořečtině a latině, vybraných pro jejich status jako kanonické literární texty, v úplnosti, které nedosahuje žádná jiná digitální knihovna. Zároveň to ale znamená, že význam textů, které nebyly zahrnuty proto, že nepatří mezi tradičně studované, je nadále snižovaný.
Knihovna neobsahuje pouze texty. Díky spolupráci s muzei vybudovala doplňkovou sbírku historických artefaktů s obrázky mincí, soch, váz, ale i drahokamů, budov a míst; a s informacemi o těchto artefaktech a tom, kde se v současnosti nacházejí. Perseus navíc obsahuje komentáře a překlady nechráněné autorským právem. Aby nebyly autorským právem chráněné, musí být nicméně texty dostatečně staré. Akademici klasických studií proto nepovažují komentáře a překlady dostupné v Perseovi za uplatnitelné ve svých oborech, protože pro většinu nejčastěji zkoumaných textů existují novější verze.
Přestože klasická sekce je nejúplnější a nejznámější součástí digitální knihovny, Perseus se během své existence rozrostl o další sbírky. Dostupné jsou materiály k rané moderní anglické literatuře, které byly dříve označované jako Perseus Garner. Šlo o různorodou kompilaci původních textů z anglického raného moderního období a o vybrané sekundární texty z devatenáctého a dvacátého století. Zahrnuto bylo například dílo Christophera Marlowa, dílo Williama Shakespeara v různých vydáních, kroniky Raphaela Holinsheda, cestopisy Richarda Hakluyta a rétorické dílo Henryho Peachama a Thomase Wilsona. Mezi sekundární literaturou pak šlo o různé glosáře a slovníky. Sbírka byla rovněž kritizována za výběr textů a označována za nekompletní a nevyrovnanou. A podobně jako v případě sbírky klasické její kritici polemizovali nad snižováním významu nezahrnutých textů.
Záznamy z American Memory, korpusu elektronické verze archivních sbírek Kongresové knihovny týkajících se kulturního dědictví Spojených států amerických, byly vybrány k sestavení sbírky k americkým dějinám devatenáctého století. Tato převzatá sbírka byla dále doplněna o dokumenty týkající se americké občanské války. Sbírka je společně s materiály k humanistické a renesanční italské poezii v latině a sbírkou novin Richmond Times Dispatch, považovaná vzhledem ke svému úzkému zaměření za téměř úplnou.
Perseus dále nabízí množství dokumentů týkajících se germanistiky, mezi nimi například Beowulfa a různé ságy ve staré norštině spolu s překlady. Vzhledem k tomu, že jde v porovnání s jinými sbírkami o sbírku na méně zkoumané téma, byla ke germánské sbírce oborová kritika přívětivější.
Digitální knihovna Perseus obsahuje také arabskou sbírku, ale ta se skládá pouze z koránu a slovníků.
Knihovna dříve zpřístupňovala Bollesovu sbírku o dějinách Londýna, digitální verzi existující speciální sbírky s jednotným tématem, ale různorodým obsahem, která propojovala mapy Londýna, relevantní texty a historické a současné ilustrace a obrázky města. Sbírka byla přesunuta do Tuftsovy digitální knihovny. Stejně tak byly přesunuty sbírka papyrů Duke Databank of Documentary Papyri a sbírka o historii Tuftsovy univerzity. Perseus také dříve obsahoval sbírku o dějinách mechaniky.
Využitá technologie Digitální knihovna Perseus následuje cíl digitálních společenských věd, tedy využití moderních technologií k prohloubení výzkumu klasických studií a usnadnění chápání jejich textů. Proto Perseus využívá k obohacení svých sbírek různé nástroje.