Kristana Erenstina Františka z Zedtwitz ( Christiane Ernestine Franziska von Fricken, resp. von Zedtwitz, 7. září 1816, Podhradí u AšeStátní oblastní archiv v Plzni, Geburts- und Taufregister des Dorfs Neuberg, 1814–1836, S. 21 f., Nr. 25 (v elektronické podobě). – 13. listopadu 1844, Aš) byla česko-rakouská šlechtična z rodu Zedtwitzů, klavíristka a snoubenka Roberta Schumanna.
Život Ernestina z Zedtwitz byla nemanželskou dcerou hraběnky Karolíny Ernestiny Luisy z Zedtwitz (1784–1861) a výrobcem drátů Erdmanna Lindauera z Doubravy u Aše.Wasielewski (1897), S. 44.
Ernestiny se ujala bezdětná sestra její matky, Šarlota Kristiana Frederika z Zedtwitz se svým pozdějším manželem, statkářem a kapitánem císařské armády Ferdinandem Ignácem svobodným pánen z Frickenu (1787–1850). Oficiálně byla adoptována 18. prosince 1834, poté, co bylo třeba ujasnit rodinné vztahy u příležitosti Ernestinina zasnoubení a odpovídající poznámka byla doplněna v křestní matrice.
Ernestine von Fricken je známa především svým vztahem s Robertem Schumannem, s nímž se seznámila v dubnu 1834 v domě Friedricha Wiecka a již v srpnu téhož roku se tajně zasnoubili. Schumann Ernestině věnoval své Allegro pro klavír, op. 8 a svůj Carnaval, op. 9, do nějž zakomponoval hudební sekvence A - Es (S) - C - B, symbolizující název jejího rodného města Aše.
V lednu 1836 však Schumann zasnoubení s Ernestinou zrušil. Od léta 1836 žila Ernestina ve Vestfálsku u svých přátel barona Klemense von Romberga s rodinou na zámku Buldern nedaleko Dülmenu. Od 4. do 6. srpna 1837 opět pobývala v Lipsku, kde se naposledy setkala s Robertem SchumannemStátní oblastní archiv v Plzni, Geburts- und Taufregister des Dorfs Neuberg, 1814–1836, S. 21 f., Nr. 25 (v elektronické podobě). a také s Clarou Wieckovou, jeho pozdější manželkou.
Dne 5. listopadu 1838 se Ernestina v Aši provdala za 24letého hraběte Viléma z Zedtwitz, pána z Krásné
V roce 1841 Schumann ještě Ernestině věnoval své Tři písně op. 31 na základě textů Adelberta von Chamisso (věnováno „Frau Gräfin Ernestine von Zedtwitz“).
V pozdějších letech svého relativně krátkého života Ernestine pořádala benefiční koncerty. Byla nadaná klavíristka a její repertoár kromě skladeb Schumannových zahrnoval také díla Chopina, Liszta, Schuberta, Kalkbrennera a Hummela, přičemž vystupovala pod jmény Ernestine von Fricken a hraběnka von Zedtwitz. Ernestine von Fricken zemřela ve věku v Aši 28 let 13. listopadu 1844 na břišní tyfus.
Christiane Ernestine Franziska von Fricken-Zedtwitz zemřela v Aši dne 13. listopadu 1844 na břišní tyfus.
Manželství a potomstvo Ernestina se 5. listopadu 1838 v ašském kostele sv. Mikuláše provdala za 24letého hraběte Viléma z Zedtwitz, pána z Krásné u Aše, syna hraběte Kazimíra Liebmanna z Zedtwitz (1770–1822). Zde není uvedena svým rodným jménem jako „slečna Ernestine Christiane Franziska Zedtwitz, rozená z Neubergu č.p. 28, pantví Aš, dcera slečny Marianne Caroline Ernestine Louise Edlen [!] von Zedtwitz zu Obertheil-Neuberg.“ Hrabě Vilém z Zedtwitz zemřel necelý rok po svatbě, 3. července 1839.
Reference
Korespondence Briefwechsel Robert und Clara Schumanns mit Korrespondenten in Österreich, Ungarn und Böhmen, hg. von Klaus Martin Kopitz, Michael Heinemann, Anselm Eber, Jelena Josic, Carlos Lozano Fernandez und Thomas Synofzik (= Schumann-Briefedition, Serie II, Band 27), Köln 2023, S. 555–635; ISBN 978-3-86846-052-0
Literatura Gustav Schilling, Encyclopädie der gesammten musikalischen Wissenschaften, oder Universal-Lexicon der Tonkunst, Band 3, Stuttgart 1836, S. 57 (odkaz) Adolph Kohut, Friedrich Wieck. Ein Lebens- und Künstlerbild, Dresden und Leipzig 1888, S. 93–105 Rudolph von Procházka, Ernestine von Fricken, Schumanns erste Braut, in: Neue Musikzeitung, Jg. 15 (1894), Nr. 22, S. 267 f. (odkaz). – Nachdruck in: Rudolph von Procházka, Arpeggien. Musikalisches aus alten und neuen Tagen, Dresden 1897, S. 107 f. Wilhelm Joseph von Wasielewski, Robert Schumanns Herzenserlebnisse. Ein wichtiger Nachtrag zur Schumannbiographie, in: Deutsche Revue, Jg. 22/1, 1897, S. 40–52 und S. 226–239 (mit einem Brief von Ignaz von Fricken an seine Adoptivtochter Ernestine vom 23. August 1834) Victor Joss, Robert Schumann’s Verhältnis zu Ernestine von Fricken, in: Neue Zeitschrift für Musik, Jg. 68, Nr. 23 vom 5. Juni 1901, S. 312 f. (odkaz) Ernst Rychnovsky, Robert Schumann und Hauptmann Ferdinand Ignaz von Fricken, in: Deutsche Arbeit. Monatschrift für das geistige Leben der Deutschen in Böhmen, Jg. 9, Nr. 9 vom Juni 1910, S. 548–552 Karl Alberti, Beiträge zur Geschichte der Stadt Asch und des Ascher Bezirkes, Band 4, Asch 1940, S. 133–140 Werner Schwarz, Robert Schumann und Böhmen. Aus unveröffentlichten Briefen und Aufzeichnungen von 1840 bis 1850, in: Musik des Ostens, hrsg. von Fritz Feldmann und Hubert Unverricht, Band 8, Kassel: Bärenreiter 1982, S. 129–144 Paul Schwake, Robert Schumanns „Braut“ Ernestine von Fricken. Beziehungen über Gottfried August Ferie zu Ennigerloh, in: An Ems und Lippe. Heimatkalender für den Kreis Warendorf, Jg. 3 (1989), S. 45–47 Albin Buchholz, Eine „Virtuosin ersten Ranges auf dem Klaviere“. Ernestine von Fricken – eine Persönlichkeit, die sich um das Musikleben des Vogtlandes verdient gemacht hat, in: Vogtländische Heimatblätter. Zeitschrift für Natur, Kultur und Heimatgeschichte, Jg. 2 (1997), S. 26–30 Volker Müller, Robert Schumann und Bad Elster, in: Almanach für Musik I (2011), hrsg. von Christoph Dohr, Köln: Dohr, 2011, S. 177–192, ISBN 978-3-936655-79-7 Albin Buchholz, Zwei Gedenktafeln für Ernestine von Fricken und Robert Schumann in Aš/Asch. Ein Beitrag zur 200. Wiederkehr des Geburtstages von Robert Schumann, in: Sborník muzea Karlovarského kraje 20 (2012), S. 305–316
Externí odkazy
Lexikalischer Artikel des Sophie-Drinker-Instituts
Kategorie:Zedtwitzové Kategorie:Narození 7. září Kategorie:Narození v roce 1816 Kategorie:Narození v okrese Cheb Kategorie:České šlechtičny Kategorie:České klavíristky Kategorie:Úmrtí 13. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1844 Kategorie:Lidé z okresu Cheb Kategorie:Rakouské šlechtičny Kategorie:Ženy