Phoebus Aaron Theodore Levene (25. února 1869 – 6. září 1940) byl americký biochemik ruského původu, který se zabýval strukturou a funkcí nukleových kyselin. Popsal rozdíly mezi DNA a RNA a jako první zjistil, že DNA tvoří adenin, guanin, thymin, cytosin, deoxyribóza a fosfátová skupina.

Životopis Levene se narodil roku 1869 do litevské židovské rodiny jako Fishel Aronovič Levin. Pocházel z města Žagarė v dnešní Litvě, tehdejší součásti Ruského impéria, ale vyrůstal v Petrohradu. Zde roku 1891 také vystudoval medicínu na Carské vojenské lékařské akademii a začal se zajímat o biochemii. V roce 1893 kvůli pogromům emigroval s rodinou do Spojených států amerických, kde následně v New Yorku vykonával lékařskou praxi.

Levene se následně přihlásil na Kolumbijskou univerzitu, ve svém volném čase se věnoval biochemickému výzkumu a publikoval články o chemické struktuře sacharidů. V roce 1896 se stal asistentem v Ústavu patologie newyorských státních nemocnic, ale kvůli onemocnění tuberkulózou musel tuto práci přerušit. Během tohoto období ale spolupracoval s několika chemiky – experty na proteiny, včetně Albrechta Kossela a Emila Fischera.

V roce 1905 byl Levene jmenován vedoucím biochemické laboratoře v Rockefellerově institutu pro lékařský výzkum. Strávil zde zbytek své kariéry a právě zde také identifikoval složky nukleových kyselin. V roce 1909 společně s Walterem Jacobsem popsali D-ribózu jakožto přírodní produkt a esenciální složku RNA. Popsali také v živých systémech nepřirozený enantiomer D-ribózy, na jehož existenci upozornili již Emil Fischer a Oskar Piloty. V roce 1929 Levene objevil deoxyribózu, monosacharid podílející se na stavbě DNA. Levene identifikoval všechny hlavní komponenty DNA a navíc dokázal, že je DNA sestavena z jednotek tvořených fosfátovou skupinou, sacharidem a nukleovou bází (v tomto pořadí). Tyto jednotky pojmenoval jako nukleotidy a prohlásil, že molekula DNA se skládá z řetězce nukleotidů, jehož „páteř“ tvoří vzájemně vázané fosfátové skupiny. Leveneho další představy o struktuře DNA ale byly mylné; dokonce prohlásil, že DNA nemůže uchovávat dědičnou informaci, protože je z chemického hlediska příliš málo komplexní. Leveneho práce však položily klíčové základy pro další výzkum v určení struktury DNA. Levene v oboru strukturní biochemie publikoval přes 700 originálních článků a prací. Zemřel v roce 1940, tedy ještě před odhalením skutečného významu DNA pro dědičnost.

Leveneho výzkumy vyústily v tzv. tetranukleotidovou hypotézu, která tvrdila, že DNA zahrnuje stejné množství adeninu, guaninu, cytosinu a thyminu. Než tuto představu vyvrátil Erwin Chargaff, předpokládalo se, že DNA se skládá z opakujících se tetranukleotidů, a tudíž logicky nemůže nést genetickou informaci. Základ dědičnosti byl tak hledán spíše v bílkovinné složce chromozomů, a většina výzkumů snažící se odhalit molekulární podstatu genů se proto před 40. lety 20. století zaměřovala zejména na enzymy a virové proteiny.

Levene se stal členem Národní akademie věd Spojených států amerických a Americké filozofické společnosti.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Američtí biochemici Kategorie:Američtí lékaři Kategorie:Litevští Židé Kategorie:Absolventi Kolumbijské univerzity Kategorie:Členové Národní akademie věd USA Kategorie:Narození 25. února Kategorie:Narození v roce 1869 Kategorie:Úmrtí 6. září Kategorie:Úmrtí v roce 1940 Kategorie:Úmrtí v New Yorku Kategorie:Muži