Palác Živnostenské banky je novorenesanční bankovní palác čp. 585 na Novém Městě v Praze 1 v ulici Na Příkopě 20. Budova byla postavena v letech 1894–1896 podle návrhu významného českého architekta 19. století Osvalda Polívky. Bylo to jeho první samostatné dílo a zároveň jedno z posedních děl české novorenesance. Budova obsahuje sochařskou a malířskou tvorbu předních osobností české výtvarné školy 19. století. Na její výzdobě se podíleli Stanislav Sucharda, Celda Klouček, Mikoláš Aleš, Max Švabinský, Bohuslav Schnirch, Karel Vítězslav Mašek, František Hergesel, Antonín Procházka, Alois Folkmann a Emanuell Holárek. Dům je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek.

Historie V roce 1621 byla na nároží ulic Na Příkopě a Nekázanka zahájena stavba předešlého paláce, od roku 1833 palác Nostický. Budova se po mnoha přestavbách stala v roce 1845 sídlem Vlasteneckého muzea. V roce 1868 zde byla založena Živnostenská banka pro Čechy a Moravu, která byla první bankou v rakousko-uherské monarchii financovanou výhradně českým kapitálem. Podporovala rozvoj nově vzniklých českých firem a soustřeďovala vklady živnostníků a majitelů malých českých společností. V roce 1890 se banka transformovala na Zemskou banku království Českého.

V roce 1893 byl Nostický palác zbořen a na jeho místě byl stavební firmou Josefa Sakaře v letech 1894–1896 postaven novorenesanční bankovní palác podle projektu Oskara Polívky. Později byla přistavěna zadní budova v ulici Nekázanka. Po osamostatnění Československa byla od roku 1920 banka známá jako Zemská banka, Zemská banka v Praze nebo Zemská banka pro Čechy. V letech 1927–1928 bylo v zadní budově přistavěno 4. patro podle projektu architekta Jana Žáka.

Budova je od 3. května 1958 památkově chráněna. V letech 1966–2005 zde sídlilo informační středisko Pražské informační služby. Od roku 2010 byla stavba ve vlastnictví Unicredit Bank, která je nástupkyní Živnobanky, a byla využívána jen pro reprezentaci nebo jako kulisa pro filmaře. Natáčel se zde například film Lída Baarová. V roce 2011 prodala Unicredit Bank budovu za 890 milionů korun miliardáři Radovanu Vítkovi, jehož společnost CPI Property Group v ní chtěla vybudovat muzeum českého skla. Z plánu nicméně sešlo a památkově chráněnou budovu koupila v roce 2015 čínská investiční skupina CEFC.

V roce 2024 budovu koupila soukromá společnost Art Palace Prague a proměnila ji ve výstavní a prodejní galerii současných, převážně evropských umělců.

Popis budovy Nárožní pětipodlažní budova má obdélný půdorys. Hlavní průčelí směřuje do ulice Na Příkopě. V prvním patře se mezi okny nacházejí mělké niky se sochami od Stanislava Suchardy, znázorňující Vědu, Zemědělství, Průmysl a Obchod. Mezi okny ve třetím patře jsou čtyři znaky největších českých měst od Celdy Kloučka, který je rovněž autorem secesních ornamentálních a figurálních prvků. Zlacené mozaikové lunety jsou dílem Mikoláše Alše. Výzdobu hlavních bronzových vrat navrhl Alois Volkmann.

Do bočního průčelí budovy vedoucího do ulice Nekázanka byl osazen původní portál z Nostického paláce se sochami orlic a vázami z dílny Matyáše Bernarda Brauna z první poloviny 18. století. S protějším domem propojují budovu můstky přes Nekázanku z roku 1909.

Bronzová socha Génia se lvem (Světlonoš) od Antonína Poppa, která původně stála na atice střechy, byla v roce 1938 přemístěna na střechu průčelí nové bankovní budovy, dnešní České národní banky.

Interiér Ve čtvercové předsíni za vstupem se nacházejí dva nástěnné obrazy od Maxe Švabinského – vlevo svatý Václav, žehnající obyvatelstvu země a vpravo alegorie Blahobytu a Práce. U paty monumentálního reprezentativního schodiště se nacházejí dvě pamětní desky z carrarského mramoru a dvě bronzové plastiky světlonošů od Bohuslava Schnircha. Schodišťovou halu dekoruje šest nástěnných lunet od Karla Vítězslava Maška. Obdélnou hlavní dvoranu s proskleným stropem zdobí po obvodu v prvním patře alegorické plastiky, znázorňující jednotlivé kraje českých zemí – nad hlavním vchodem do dvorany kraj boleslavský a litoměřický od Stanislava Suchardy, na severozápadní stěně kraj žatecký, chebský a plzeňský od Františka Hergesela, na jižní stěně písecký, budějovický, táborský a čáslavský kraj od Bohuslava Snircha a na jihovýchodní stěně chrudimský, hradecký a jičínský kraj od Antonína Procházky. Na severovýchodní stěně se nacházejí medailní poprsí Karla IV. a Rudolfa II. a emblémy jednotlivých krajů od Aloise Folkmanna. Na hlavní římse jsou umístěny znaky devadesáti předních měst království českého, zatímco zemský znak a znaky pražských měst jsou umístěny ve středu skleněného stropu dvorany, autorem všech znaků je Vojtěch Král. Malba na skleněném stropě je dílem Rudolfa Říhovského. Krby s tepanou mříží umístěné ve dvoraně navrhl A. Haller. Nástěnné malby v chodbě druhého patra jsou dílem Karla Klusáčka, štukovaný strop v zasedací síni je od Aloise Folkmanna, malby v lunetách od Emanuella Holárka a mramorový krb vznikl podle návrhu Vratislava Nechleby.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Živnostenská banka Živnostenské banky Živnostenské banky Kategorie:Kulturní památky na Novém Městě (Praha 1) Kategorie:Stavby na Novém Městě (Praha 1)