náhled|Letecký snímek osady Vršek s dolem Barbora a pracovním táborem (1952) Barbora – Vršek byl původně tábor nucených prací založený roku 1949 v osadě Vršek u Jáchymova v Krušných horách. Nacházel se u dolu Barbora, ve kterém se těžila převážně uranová ruda. Byl jedním z nejtvrdších pracovních a vězeňských táborů pro mimosoudně určené osoby k převýchově prací a později (roku 1951) se stal vězeňským táborem pro politické vězně a jiné internované osoby.
Historie Tento tábor nucených prací vznikl 3. října 1949 a byl také označován krycím jménem "E". Sloužil převážně k převýchově vězňů a k těžbě, což byla práce extrémně náročná, nebezpečná a zdravotně devastující. Uran z dolu Barbora byl určen mimo jiné pro sovětský jaderný program, takže práce byla klíčová pro stát.
Dne 25. dubna 1951 byl ukončen režim pracovního tábora a areál byl předán Ministerstvu spravedlnosti. Poté se tábor dostal znovu do provozu, ale jako vězeňský tábor, určený pro politické vězně a osoby považované za nebezpečné pro stát. Takto tábor fungoval až od 1. srpna 1951 a byl uzavřen 30. března 1957.
Po ukončení vězeňského režimu nebyl tábor Vršek okamžitě zničen, jako většina ostatní pracovních táborů. Budovy a areál byly nadále využívány, tentokrát ne k věznění. Po zrušení tábora sloužil areál jako ubytovna pro civilní zaměstnance dolu Barbora. Následně se areál stal kasárnami Československé lidové armády. Konkrétně zde sídlil vojenský útvar 5849, ti využívali baráky a správní budovu. Tábor využívala až do roku 1975 a poté byl provoz tábora trvale ukončen. budovy začaly chátrat a roku 1991 byly všechny objekty definitivně zdemolovány. Na místě stojí pamětní deska k úctě všem politickým vězňům.
Životní podmínky vězňů Oficiální kapacita vězňů byla 450 vězňů, ale reálný počet byl až dvojnásobný. Nacházelo se zde okolo 868-1100 vězňů v různých obdobích, což vedlo k extrémnímu přeplnění.
Chléb se lidem dodával maximálně dvakrát do měsíce. Byli vyhladovělí a neustále trpěli zimou. Celý tábor měl společné latríny i umývárny, které ležely na otevřeném prostranství a byly chráněny pouze před sněhem a deštěm. V extrémně chladných dnech často zamrzala voda v potrubí a nebylo se možné ani osprchovat. Vězni si mohli roztát sníh a alespoň takto se umýt. Prádlo se pralo jednou za čtrnáct dní, někdy i později. Celková hygiena zde nebyla ani zdaleka kvalitní.
Rozložení tábora Tábor Vršek byl rozložený na vršcích Krušných hor, ve výšce 1004 m n. m. To mělo vliv na extrémní klimatické podmínky, jako silný vítr, mrazy a sněhové závěje.
V táboře se nacházely celkem tři vězeňské baráky, ve kterých byli vězni ubytováni. Byly to jednoduché baráky ze dřeva s velmi omezeným vytápěním. Dále se zde nacházela správní budova, která sloužila pro administrativu tábora a strážné. Nacházel se zde i betonový bunkr se třemi malými kójemi o rozměru 2 × 1 m, který sloužil jako trestný prostor. Vězni zde byli fyzicky izolováni, měli dřevěné lůžko bez matrace a kýbl jako toaletu. Bunkr byl umístěn odděleně od obytných baráků a byl považován za nejkrutější část tábora.
Odkazy
Reference
Literatura
Kategorie:Pracovní tábory v Jáchymově