náhled|Khalil Raad: Žena v tradičním palestinském oblečení v Rámaláhu, 1920 náhled|Marie-Lydie Cabanisová Bonfilsová: Fotografie zemědělského dělníka v Palestině, 1890 náhled|Karimeh Abbud, první arabská fotografka

Jako v mnoha zemích byl vývoj techniky, řemesla a umění fotografie v Palestině mimo jiné důsledkem změny technologie, zlepšování ekonomických podmínek a míry uznání fotografie jako svéprávné formy umění. Fotografie se v Palestině vyvíjela za silné spoluúčasti a zájmu od počátků tohoto umění v druhé polovině devatenáctého století. Fotografie se používá jako důležité médium k dokumentaci života a kultury palestinského lidu. V rané historii fotografie byla Palestina jedním z prvních míst mimo Evropu, které bylo rozsáhle fotografováno.

Historie náhled|Wasif Jawhariyyeh a jeho otec Jiryis Jawhariyyeh na ateliérové fotografii kolem roku 1900. Fotografie se dochovala ve sbírce Jawhariyyeh a byla publikována Institutem pro palestinská studia.

Kolem roku 1860 byla v arménské čtvrti Jeruzaléma založena škola pro výuku fotografie. Zakladatelem byl arménský amatérský fotograf jménem Yessai Garabedian, kněz, který se do města přestěhoval z Anatolie, aby se stal archivářem v arménském kostele sv. Jakuba.

Karimeh Abbud je považovaná za první arabskou fotografku působící v regionu a první profesionální fotografku, která nabízela služby veřejnosti. Její reklama zveřejněná v al-Karmel někdy v roce 1932 uvádí, že je „jedinou národní fotografkou“.

Život Palestinců na počátku dvacátého století je v tomto období fotografy bohatě zdokumentován. Klíčovou postavou byl Wasif Jawhariyyeh (1904–1972), který shromáždil devět set snímků a vytvořil sedmisvazkové dílo The Illustrated History of Palestine (Ilustrované dějiny Palestiny).

Postupem času vedla dostupnost fotografie k živému trhu s fotografickými portréty. Mnoho z těchto portrétů byly portréty jednotlivců nebo byly pořízeny za účelem zaznamenání svateb a podobných důležitých událostí.

Edward Said, palestinsko-americký akademik, píše o procesu shromažďování fotografií pro knihu After the Last Sky, vydané v roce 1983: „Měl jsem pocit, že to vlastně dělám jakýmsi abstraktním způsobem... Opravdu jsem pracoval podle principů... v rámci nereprezentačního umění islámského světa... Byly zde určité druhy vzorů, které jste mohli vidět a které nebyly reprezentativní v tom smyslu... že měly námět, ale měly nějaký motiv a spíše hudební motiv.“ Said vybral snímky z obrovského archivu vytvořeného švýcarským fotografem Jeanem Mohrem, kterého OSN v roce 1983 pověřila vytvořením fotografické série Palestiny.

Mezinárodní červený kříž také pověřil Jeana Mohra dokumentací uprchlických táborů a životních podmínek na okupovaných územích a mnoho jeho snímků zahrnul do svého online fotoarchivu.

Kniha Arielly Azoulayové z roku 2011 s názvem From Palestine to Israel: A Photographic Record of Destruction and State Formation, 1947-1950 (Z Palestiny do Izraele: Fotografický záznam destrukce a formování státu, 1947-1950) analyzovala fotografie z izraelských státních archivů ve vztahu ke klíčovým momentům násilného vyvlastnění palestinského lidu.

Fotografie i nadále hraje důležitou roli v uchovávání dokumentace palestinského života a myšlení, zejména prostřednictvím fotožurnalistiky.

Fotožurnalistika Mladší fotografové využívají fotografii ke komunikaci se světem a v nedávné historii okupace byla fotografie používána k podávání svědectví o násilí páchaném izraelským státem. To zahrnuje práci fotoreportérů, aktivistů a běžných občanů, kteří se pomocí sociálních médií snaží upoutat pozornost světa na palestinskou situaci. Azza El-Hassan, palestinský filmař, uvedl, že tato víra, že ukázání reality okupace mezinárodnímu publiku umožní politickou změnu, je „národní iluzí“. Projekt Photographers without Borders („Fotografové bez hranic“) zaznamenal jména fotoreportérů zabitých izraelskými okupačními silami.

Mezi významné palestinské fotoreportéry patří: náhled|Samar Abu Eloufová: Fotografie oslav po příměří, listopadu 2012, pásmo Gazy

Yousef Dawas, zabitý při izraelských leteckých útocích na Gazu v roce 2023 Mohammed Zaanoun, který v roce 2017 obdržel cenu za Kulturu odporu. Zaanoun pracoval pro Le Monde na dokumentaci dopadu izraelského bombardování Gazy v roce 2023. Hind Khoudary, novinářka působící v Gaze, která podává zprávy pro média jako Al Jazeera English a Anadolu Agency. Motaz Azaiza, fotoreportér z Gazy, byl časopisem Time zařazen na seznam 100 nejvlivnějších lidí roku 2024. Samar Abu Eloufová, nezávislá fotografka dříve žijící v Gaze. Pro New York Times pracuje od roku 2021. Mahmud Hams od roku 2003 pracuje pro AFP, získal cenu Bayeux-Calvados pro válečné zpravodaje a další ocenění Ashraf Amra je nezávislý fotoreportér, který získal řadu místních i mezinárodních ocenění. Jeho snímky byly publikovány ve významných zpravodajských médiích, včetně The New York Times, BBC a The Guardian

Výstavy fotografií Anchor in the Landscape (Kotva v krajině) Humans of Palestine (Lidé z Palestiny)

Odkazy Reference

Související články Historie fotografie

Kategorie:Historie fotografie Kategorie:Palestinští fotografové