Bavorsko-Lanžhotsko (středohornoněmecky Baiern-Landshut, německy Bayern-Landshut), často psáno jako Bavorsko-Landshut nebo také „Bavorsko-Landshutsko“ apod., bylo v letech 1353–1503 vévodství Svaté říše římské v Dolním Bavorsku. Hlavním městem byl Landshut (česky Lanžhot) v dnešním Německu (nikoli moravský Lanžhot). Lanžhotské vévodství vzniklo roku 1353 v důsledku rozpadu Bavorského vévodství. V roce 1314 se římským králem stal Ludvík IV. Bavor, hornobavorský vévoda, který poté spojil Horní a Dolní Bavorsko do jednoho celku, ale po jeho smrti se opět rozpadlo a tentokrát na několik menších útvarů, z nichž nejvýznamnějšími byly Bavorsko-Ingolstadt, Bavorsko-Mnichovsko a Bavorsko-Lanžhotsko (Landshut). Bavorsko-lanžhotské vévodství zaniklo roku 1503 (po 150 letech své existence) po prohrané válce o lanžhotské dědictví a jeho území připadlo mnichovskému vévodství a vévodství falcko-neuburskému.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Země Svaté říše římské Kategorie:Historická území Německa Kategorie:Zaniklé státy Německa Kategorie:Vévodství Svaté říše římské Kategorie:Dějiny Bavorska