Mon (; do roku 1943 také oficiální název) je bývalá samostatná obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Albula. Žije zde obyvatel.
K 1. lednu 2015 se Mon, spolu s dalšími obcemi v údolí řeky Albula, sloučil do nové obce Albula/Alvra.
Geografie náhled|vlevo|Celkový pohled na obec Mon je malá, kompaktní vesnice ležící nad řekou Julia na severovýchodním svahu masivu Piz Curvér, jihozápadně od Tiefencastelu. Z celkové rozlohy bývalé obce 851 ha pokrývá 500 ha les a křoviny. Dalších 312 ha je zemědělsky využitelných. Kromě 23 ha neproduktivní plochy (hory) zahrnovalo bývalé obecní území také 16 ha zastavěné plochy. K bývalé obci patří i samostatně salaše, například Zozas.
Historie Vesnice byla v letech 1001 a 1200 uváděna jako de Maune. V římské době a až téměř do roku 1400 vedla přes Mon cesta přes průsmyky Septimerpass a Julierpass. Nad obcí byla objevena římská kovárna a hrob. Do roku 1559 byl Mon biskupským územím, poté náleželo k vrchnímu soudu Oberhalbstein v rámci Gotteshausbundu. V roce 1592 získal Mon právo používat vlastní pečeť.
Významný raně románský kostel zasvěcený svatým Kosmovi a Damiánovi je poprvé zmiňován roku 841. Do roku 1468 patřil klášteru Pfäfers. Fresky pocházejí z roku 1400; dvě sochy kostelních patronů z 15. století byly roku 1977 ukradeny. Od roku 1592 byl Mon samostatnou farností spojenou s Tiefencastelem. Kapucíni v letech 1643–1648 postavili barokní kostel sv. Františka; fresky vytvořil Johann Rudolf Sturn, roku 1915 byly částečně přemalovány a od renovace v roce 1975 jsou opět viditelné. Od roku 1960 je farnost spravována ze Stiervy.
Silnice Mon–Tiefencastel byla postavena roku 1870. V tradiční zemědělské obci bylo ještě v roce 2001 evidováno deset zemědělských podniků. Kromě hostince a dílny na zemědělské stroje vykazuje obec jen málo turistického ruchu, přibližně 15 rekreačních domů. Roku 1972 vytvořilo Mon se Stiervou a Saloufem školní sdružení; v obci zůstala už jen mateřská škola. Rétorománský místní dialekt Monu a Stiervy se stal spisovným jazykem oblasti Surmeir.
Obyvatelstvo náhled|vlevo|Kostel sv. Františka Vývoj počtu obyvatel Rok 1850 1900 1950 1990 2000 Počet obyvatel 155 112 105 67 86
Jazyky Obyvatelé tradičně hovořili rétorománským dialektem . Až do doby před druhou světovou válkou byl Mon čistě rétorománsky mluvící. V roce 1880 činil podíl mluvčích rétorománštiny 100 %, v roce 1941 ještě 96 %. Od roku 1970 podíl rétorománštiny klesá. Vývoj v posledních desetiletích přibližuje následující tabulka: Jazyky v Monu Jazyk Sčítání lidu 1980 Sčítání lidu 1990 Sčítání lidu 2000 Počet Podíl Počet Podíl Počet PodílNěmčina 14 21,21 % 19 28,36 % 39 45,35 %Rétorománština 52 78,79 % 48 71,64 % 45 52,33 %Počet obyvatel 66 100 % 67 100 % 86 100 %
Doprava náhled|vpravo|Letecký pohled Do obce vede pouze místní silnice z Tiefencastelu. Nejbližší železniční stanice se nachází v nedalekém Tiefencastelu na Albulské dráze.
Odkazy Reference
Externí odkazy
– oficiální stránky
Kategorie:Bývalé obce v kantonu Graubünden