Peter Leopold hrabě Spannocchi (25. června 1788 Florencie – 9. září 1867 Vídeň) byl rakouský generál italského původu. Pocházel z Toskánska a od mládí sloužil v císařské armádě. Několikrát se vyznamenal v napoleonských válkách a rychle postupoval v hodnostech. Později velel vyšším jednotkám jezdectva u různých posádek v Rakousku. V závěru kariéry byl velitelem pevnosti Josefově (1849–1856). V roce 1845 získal titul hraběte a v roce 1856 byl penzionován v hodnosti generála jezdectva.

Životopis náhled|vlevo|Pevnost Josefov Pocházel ze staré patricijské ze Sieny připomínané od 13. století. Narodil se ve Florencii jako starší syn Lelia Spannocchiho (1739–1809), pozdějšího generála císařské armády, který po odchodu do penze dožil v Olomouci.Lelio Spannocchi na webu napoleon-series.org dostupné online Jeho kmotrem byl tehdejší toskánský velkovévoda Petr Leopold (pozdější císař Leopold II.) Studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a již v roce 1803 v hodnosti praporčíka vstoupil do armády. Během tažení proti Napoleonovi v roce 1805 se vyznamenal statečností a v rychlém sledu byl povýšen na poručíka a nadporučíka.Militär Almanach 18; Vídeň, 1807; s. 296 dostupné online Byl zraněn v Itálii a znovu vynikl ve válce roku 1809, kdy bojoval v bitvě u Aspern a získal hodnost kapitána.Militär Almanach 20; Vídeň, 1810; s. 107 dostupné online Další zranění utrpěl v závěrečném tažení napoleonských válek v roce 1814 a byl povýšen na majora.

náhled|vlevo|Hrobka rodiny Spannocchi v Traunkirchenu (Horní Rakousy) Po Vídeňském kongresu se jako podplukovník stal generálním pobočníkem toskánského velkovévody Ferdinanda. V době vlády stodenního císařství vedl toskánské jezdectvo ve válce proti neapolskému králi Joachimu Muratovi a byl jmenován plukovníkem. Po skončení napoleonských válek vstoupil v roce 1817 znovu do rakouské armády, kde mu však byla přiznána jen nižší hodnost majora. Byl přidělen ke 4. husarskému plukuMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1823; Vídeň, 1823; s. 644 dostupné online a následně v hodnosti podplukovníka (1825) k 5. husarskému pluku dislokovanému ve Vídni.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1828; Vídeň, 1828; s. 307 dostupné online V letech 1830–1835 byl jako plukovník velitelem 4. hulánského pluku v KecskemétuMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1832; Vídeň, 1832; s. 324 dostupné online později přeloženého do Aradu v Sdmihradsku.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1835; Vídeň, 1835; s. 338 dostupné online

K datu 27. července 1835 byl povýšen do hodnosti generálmajora a stal se velitelem jezdecké brigády ve Štýrském Hradci,Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1837; Vídeň, 1837; s. 49 dostupné online odkud byl v roce 1838 ve stejné funkci přeložen do Kőszegu.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1840; Vídeň, 1840; s. 47 dostupné online V letech 1841–1844 zastával funkci velitele pevnosti SalcburkMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1842; Vídeň, 1842; s. 46, 76 dostupné online a ke dni 30. října 1844 získal hodnost polního podmaršála.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1846; Vídeň, 1846; s. 45 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1845; Vídeň, 1845; s. 296 dostupné online Jako divizní velitel ve Štýrském Hradci byl zároveň zástupcem vrchního velitele v rakouských zemích (1844–1849).Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1848; Vídeň, 1848; s. 42 dostupné online V závěru kariéry byl nakonec velitelem pevnosti Josefov (1849–1856).Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1850; Vídeň, 1850; s. 46 dostupné online K datu 14. ledna 1856 byl penzionován s hodností generála jezdectva.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 176 dostupné online

Po odchodu do výslužby žil trvale ve Vídni, jeho bydlištěm byl dům Singestraße 7.Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1859; Vídeň, 1859; s. 765 dostupné online Zemřel 9. září 1867 ve věku 79 let.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1868; Gotha, 1867; s. 1054 dostupné online Je pochován v rodinné hrobce na hřbitově v Traunkirchenu v Horním Rakousku.

Během služby v Uhrách se v roce 1826 oženil s uherskou šlechtičnou Julií Czernovicsovou (1805–1877). Měli spolu tři syny, pokračovatelem rodu byl nejstarší Julius (1830–1905), c. k. komoří a podplukovník. Mladší synové Leopold (1835–1876) a Karl (1836–1884) svými sňatky získali statky v Horním Rakousku a Sedmihradsku.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1896; Gotha, 1895; s. 1077–1078 dostupné online Z dalších generací vynikl Juliův starší syn Lelio (1868–1946), generálmajor c. k. armády, diplomat a účastník první světové války na východní frontě.Lelio Spannocchi in: Österreichisches Biographisches Lexikon dostupné online

Tituly a ocenění Jeho otec získal v roce 1795 potvrzení šlechtického titulu svobodného pána v rakouských zemích. Peter Leopold byl v roce 1825 povýšen na hraběte s platností pro Uherské království, obdržel také uherský indigenát a český inkolát. V roce 1846 byl hraběcí titul potvrzen pro celé Rakouské císařství.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1859; Gotha, 1858; s. 800–802 dostupné online Tento titul platil pouze pro něj a jeho potomstvo, zatímco sourozenci zůstali ve stavu svobodných pánů.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1863; Gotha, 1862; s. 920 dostupné online Byl komorníkem v Toskánském velkovévodství a od roku 1813 c. k. komořím.Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1816; Vídeň, 1816; s. 62 dostupné online V roce 1848 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1856; Vídeň, 1856; s. 90 dostupné online Během služby v armádě se stal nositelem několika vyznamenání.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1855; Vídeň, 1855; s. 48, 96 dostupné online Od roku 1847 byl také čestným druhým majitelem 3. hulánského pluku.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1866; Vídeň, 1866; s. 102, 413 dostupné online

60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu 60x60pixelů komandér Řádu sv. Štěpána (Toskánsko) 60x60pixelů komandér Řádu svatého Josefa (Toskánsko) 60x60pixelů rytíř Řádu Františka I. (Království Obojí Sicílie)

Odkazy

Reference

Externí odkazy Peter Leopold Spannocchi in: Österreichisches Biographisches Lexikon

Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Osobnosti napoleonských válek Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu svatého Josefa Kategorie:Nositelé Řádu Františka I. Kategorie:Narození 25. června Kategorie:Narození v roce 1788 Kategorie:Narození ve Florencii Kategorie:Úmrtí 9. září Kategorie:Úmrtí v roce 1867 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži