náhled|Marcel Déat, autor sloganu „Proč umírat pro Gdaňsk?“ (francouzsky Pourquoi mourir pour Dantzig ?) byl pro-appeasementní, protiválečný francouzský politický slogan vytvořený v květnu 1939, před začátkem druhé světové války. Jeho autorem byl politik Marcel Déat, tehdejší vůdce socialistů, který se později stal sympatizantem fašismu a během nacistické okupace Francie i kolaborantem.

Původ Fráze je odvozena od názvu článku („Mourir pour Dantzig ?“ – Zemřít pro Gdaňsk?), který napsal francouzský neosocialistický novinář a politik Marcel Déat a který byl publikován 4. května 1939 v pařížském deníku L’Œuvre. Článek se zabýval jedním z ultimát nacistického Německa vůči Druhé polské republice, konkrétně požadavkem na předání kontroly nad Svobodným městem Gdaňsk Německu. Déat v textu vystupoval ve prospěch politiky appeasementu. Tvrdil, že Francie nemá žádný zájem na obraně Polska a že německý kancléř Adolf Hitler bude po získání území, které podle Déata oprávněně požadoval, uspokojen. Obviňoval Poláky z válečného štvaní a z toho, že svým jednáním vtahují Evropu do války.

Déat rovněž argumentoval, že Francouzi by neměli být vyzýváni k tomu, aby umírali kvůli nezodpovědné polské politice, a vyjadřoval pochybnosti o tom, zda by Polsko bylo schopno vést boj po delší dobu. „Bojovat po boku našich polských přátel za společnou obranu našich území, našeho majetku a našich svobod,“ napsal Déat, „to je perspektiva, kterou si lze statečně představit, pokud by přispěla k zachování míru. Ale zemřít pro Gdaňsk, to ne!“ (Mais mourir pour Dantzig, non!).

Dopady Názory na význam a dopad tohoto sloganu se liší. Článek i několik podobných textů později zaznamenali diplomaté a vládní činitelé, jak francouzští tak zahraniční, a vyvolaly reakce premiéra Édouarda Daladiera a ministra zahraničí Georgese Bonneta, kteří zdůraznili, že tento postoj nereprezentuje většinové názory ani francouzské vlády, ani veřejnosti, a znovu potvrdili podporu polsko-francouzskému spojenectví. náhled|Článek se sloganem otisknutý v deníku L’Œuvre (v levé dolní části) Henry Kissinger připsal tomuto sloganu podíl na demoralizaci francouzské veřejnosti v roce 1940, historik David Gordon však namítá, že již v té době byl slogan do značné míry mírně na okraji zájmu. Historik Julian T. Jackson s tímto hodnocením souhlasí a uvádí, že ačkoliv slogan převzaly některé extremistické skupiny, například Britská lidová strana, v době svého vzniku „z větší části narazil na hluché uši“. Podle polského historika Karola Górského si Déatův článek a z něj vycházející slogan získaly určitou popularitu ve Francii i v zahraničí a rezonovaly zejména mezi některými skupinami, jako např. mezi francouzskou inteligenceí, krajní pravicí a izolacionisty. Mezi širší veřejností však byly méně rozšířené, americký sociolog Thomas Sowell uvádí, že francouzský průzkum z doby krátce po jeho vydání ukázal, že 76 % obyvatel naopak podporovalo vstup do války kvůli obsazení Gdaňsku.

Slogan byl zvláště negativně přijímán v Polsku, kde se dostal do jazyka jako výraz „umierać za Gdańsk“, používaný jako druh neformálního argumentačního klamu označujícího stanovisko, s nímž by nikdo neměl souhlasit. Tento výraz se nadále objevuje v polském politickém diskurzu a podle zdrojů byl obecně rozpoznatelným odkazem i kolem roku 2012. Řada současných polských pramenů tento slogan cituje s tvrzením, že představoval dominantní postoj francouzské a britské veřejnosti a že ani jedna z těchto zemí nechtěla jít do války kvůli otázce považované za okrajovou či bezvýznamnou. Fráze se také příležitostně objevila v moderním francouzském a anglickém politickém diskurzu. Již v roce 1939 se sloganem ochotně pracovala nacistická německá propaganda, která jej využívala ve francouzsky vysílaných pořadech v období tzv. podivné války.

Po porážce Francie Německem a vzniku vichistického režimu se Marcel Déat stal zastáncem fašismu a kolaborantem s nacistickým Německem. Jeho postoje se proměnily až do takové míry, že se v nacistickém Německu snažil získat podporu pro svou fašistickou stranu, která byla radikálnější než samotný vichistický režim.

Odkazy

Reference

Související články

Izolacionismus Západní zrada Proč Anglie spala

Kategorie:Francouzsko-polské vztahy Kategorie:Dějiny Francie během druhé světové války Kategorie:Francie v roce 1939 Kategorie:Polsko v roce 1939 Kategorie:Pacifismus Kategorie:Fráze