Ángela Margarita Prat, O.S.C. Cap. (řeholním jménem: Ángela Serafina; 26. října 1543 Manresa – 24. prosince 1608 Barcelona) byla španělská mystička a klariska-kapucínka. Katolická církev jí uctívá jako Služebnici Boží.

Život Narodila se 26. října 1543 v Manrese jako nejstarší ze šesti dětí Matíase Prata a Colomy.

Kolem roku 1557 přišla o matku. Její otec se znovu oženil, což přimělo starší sourozence opustit rodinné prostředí a hledat si práci. Ángela Margarita nakonec našla útočiště v Barceloně v domě obchodníka Salvadora Molinse, který ji nejdříve měl jako služku, ale když objevil její zručnost a dovednosti, začal ji zadávat i úkoly v obchodě.

Ačkoli se u Ángely Margarity brzy projevilo povolání k zasvěcenému životu, manželé Molinsovi se rozhodně postavili proti a ve shodě s otcem a macechou ji zasnoubili s Franciscem Serafím, krejčím z Barcelony. Svatba se konala 15. května 1575. Od té doby byla známa pod jménem Ángela Serafina.

Manželský život se stal utrpením. Francisco Serafí byl hazardní hráč a záletník, což mladý pár uvrhlo do bídy. Navíc Ángela musela snášet fyzické a psychické týrání.

V roce 1576 se jim narodila dvojčata, Pedro a Bárbara, přičemž chlapec zemřel po dvou měsících. Roku 1580 se Serafí kvůli dluhům přestěhoval s rodinu do Villafranca del Panadés. Zde se v roce 1581 narodila Ángela, jejich třetí dcera, která přežila jen dva roky.

Ve Villafranca del Panadés Serafí pokračoval ve svém špatném životním stylu a po deseti měsících se rodina musela znovu stěhovat. Přestěhovali se do Barcelony a poté do Manresy, kde Francisco 15. září 1582 zemřel.

Řeholní život Ángela Serafina zůstala s malou dcerou bez finančních prostředků. Bez manžela se mohla klidněji věnovat svým náboženským ideálům a zároveň pracovat, aby přežila, což díky její zručnosti nebylo obtížné.

Začala navštěvovat kostely, zejména kostel kapucínů; věnovala dlouhé hodiny modlitbě, navštěvovala nemocné a chudé.

Intenzivní modlitební hodiny začaly vyvolávat mystické jevy, zejména extáze, které si brzy získaly pozornost obyvatelstva. Byla obviněna z podvodu a předvolána k inkvizici, která zahájila proces. Během výslechu však upadla do extáze a nakonec byla zproštěna obvinění.

Její zájem o kapucínský řád narůstal. V roce 1586 získala od provinčního představeného svolení, aby vstoupila do řádu. Zpráva o existenci ženské větve kapucínů jí vnukla myšlenku založit vlastní klášter.

Aby se připravila na založení kláštera, nejprve se naučila číst a psát. Přestěhovala se do Barcelony a založila malý dům, kde vzdělávala mladé lidi; právě z tohoto prostředí pocházely první členky budoucího kláštera, mezi nimi i její důvěrnice Isabel Astorch.

Její dcera Bárbara se stala řeholnicí v klášteře Santa Isabel. Ángela Serafina udělala další krok a vstoupila do Třetího řádu svatého Františka, kde složila sliby 26. prosince 1593.

Využila příležitosti, kdy král Filip III. projížděl Barcelonou se svou manželkou Markétou Habsburskou, a podařilo se jí setkat s Magdalenou de San Jerónimo, zbožnou dámou z královského dvora, která si přála Ángelu Serafinu poznat. Magdalena zajistila, aby se o plánované založení zajímali někteří šlechtici a královský pár. Král a královna sami pak chtěli Ángelu Serafinu osobně poznat. Dne 1. května 1599 nuncius Camilo Gaetani udělil svolení k založení kláštera. Dne 6. července byl slavnostně otevřen nový klášter, jehož patronkou byla svatá Markéta.

Od tohoto okamžiku se musela Ángela Serafina vypořádat s řadou kanonických a správních problémů, změnami jurisdikce a dalšími právními úskalími, které skončily 7. dubna 1602, kdy Ángela Serafina složila řeholní sliby podle pravidel klarisek-kapucínek a byla biskupem ustanovena abatyší kláštera.

Další překážkou, kterou musela překonat, byly pravidla, podle kterých se klášter řídil kromě řehole svaté Kláry. Navržený text byl upravenou verzí stanov svaté Kolety z Corbie.

Úřad abatyše vykonávala až do své smrti. Klášter přijímal stále více mladých žen, rostl počet členek a bylo nutné klášter rozšířit. Za tímto účelem se komunita dočasně přestěhovala do opuštěného kláštera augustiniánek. Mezi novickami byla také blahoslavená María Ángela Astorch.

Příliv mladých žen umožnil také rozšíření řádu ve Španělsku – byly založeny dceřiné kláštery v Manrese a Gironě a plánovaly se další v Valencii a Zaragoze.

Aby předešla jakémukoli nedorozumění nebo kanonickému sporu po své smrti, podařilo se jí 21. prosince 1604 získat breve papeže Klementa VIII., ve kterém bylo potvrzeno, že klášter patří k řádu klarisek-kapucínek. Protože však s tímto dokumentem nebyla zcela spokojena, poslala svého zpovědníka Martina Garcíu do Říma, který získal další dokument od papeže Pavla V., v němž papež výslovně „napravil“ případné kanonické nedostatky, které by se při založení kláštera mohly vyskytnout.

Zemřela 24. prosince 1608 v Barceloně.

Proces svatořečení Pokusy o zahájení procesu byly učiněny brzy po smrti ale nakonec byly zastaveny dekretem Urbana VIII. z roku 1625, který zakazoval zahájit jakýkoli proces dříve než 50 let po smrti. Bylo proto nutné čekat až do roku 1659, kdy mohl být zahájen diecézní informativní proces. Práce však byly zpomaleny kvůli velkému množství materiálů a také kvůli válce o španělské dědictví.

Dne 29. července 1912 byl proces otevřen ale v současné době je kauza pozastavena.

Odkazy Reference

Externí odkazy The Hagiography Circle

Kategorie:Ženy Kategorie:Služebníci Boží Kategorie:Španělské řeholnice Kategorie:Klarisky-kapucínky Kategorie:Abatyše Kategorie:Mystičky Kategorie:Španělští křesťanští mystikové Kategorie:Zakladatelé klášterů Kategorie:Narození 26. října Kategorie:Narození v roce 1543 Kategorie:Narození v Katalánsku Kategorie:Úmrtí 24. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1608 Kategorie:Úmrtí v Barceloně