Českobratrská sborová budova s modlitebnou v Jičíně na Valdickém Předměstí v Jičíně v ulici Konecchlumského č.p. 289 je památkově chráněna od roku 1993.

Historie sboru Evangelický sbor v Jičíně začal vznikat až po přistěhování několika rodin hlásících se k reformovanému helvétskému vyznání do Jičína v sedmdesátých letech 19. století. Tyto rodiny vytvořily kazatelskou stanici sboru v Libštátě. Bohoslužby se konaly jen příležitostně v soukromých bytech. Od roku 1897 mohl sbor bezplatně užívat sokolovnu v Jičíně. Začal uvažovat o vlastní modlitebně společně se sborem augsburského vyznání. Kvůli nedostatku financí k žádné stavbě ale nedošlo.

V roce 1907 byla v Jičíně ustavena kazatelská stanice augšpurského vyznání přináležející rovněž do sboru v Libštátě.

V prosinci 1918 se obě kazatelské stanice v Jičíně spojily a vstoupily do Českobratrské církve evangelické.

Historie stavby modlitebny a její architektura Členům augšpurského sboru se na rozdíl od členů helvétského vyznání podařilo brzy po roce 1907 získat vlastní modlitebnu. Do Jičína se přistěhoval z Vysokého Veselí v roce 1889 podnikatel Bohuslav Mareček, syn faráře Václava Marečka, který slíbil své matce, že pro jičínské evangelíky vybuduje důstojný stánek.

Na kraji města Jičína si postavil rodinnou vilu blízko své cihelny a parního mlýna. K vile z vlastních finančních prostředků přistavil modlitební sál s trojbokou apsidou. Architektem a stavitelem byl Matěj Blecha. Modlitebna byla vysvěcena 28. září 1908 a hned se v ní konaly společně každou neděli bohoslužby obou tehdejších evangelických vyznání, tj. luteránů a reformovaných. To trvalo až do roku 1918, kdy vznikla Českobratrská církev evangelická a obě konfese do ní vstoupily. Po roce 1918 nabídli evangelíci svoji modlitebnu také nově vznikající Církvi československé husitské.

Jednopodlažní secesní vila půdorysu písmene L s vystupujícími obloukovými rizality a trojosými průčelím stojí na nízkém návrší u křižovatky ulic Hradecká a Konecchlumská.

Vila je podsklepená a má mansardovou střechu s nárožní vížkou s křížem. Modlitebna v severní části budovy je funkčně oddělena od hlavní části budovy - původně rodinné vily - schodišťovou halou od místností původně obytných.

V roce 1928 slavil augsburský sbor dvacetileté výročí od svého vzniku, při kterém byla modlitebna opravena a prohlášena filiálním sborem. Samostatným sborem se stala až 1. června 1947 po dlouholetém úsilí Marečkova zetě, gymnaziálního profesora a pozdějšího evangelického faráře PhDr. Oldřicha Novotného. Vila se současně v době jeho působení stala farou, v níž farář Českobratrské církve evangelické Oldřich Mareček do roku 1959 bydlil.

Fara byla opravována v roce 1959, znovu v 90. letech 20. století. Od roku 2008 vlastního faráře jičínský sbor nemá, administrován byl a je z Vrchlabí a později Trutnova. náhled|Evangelická modlitebna, pohled z boku

Památková hodnota Objekt fary s modlitebnou je dominantou Valdického Předměstí v Jičíně. Objekt je dokladem stavebního vývoje města a úrovně dobové produkce.

Odkazy Reference

Literatura Jičínský památník na paměť dvacetiletí zbudování své modlitebny a k desátému výročí znovu dosažené naší národní samostatnosti. Jičín: Sbor československé církve evangelické, 1928. 74 s. PÁV, Jan. Oslavy 100 let otevření evangelické modlitebny v Jičíně. Online. Nové noviny -- Č. 37 (20080926), s. 6. 2008, s. 1 il. [cit. 2026-02-14].

Externí odkazy

https://mistareformace.cz/cs/m/evangelicky-kostel-jicin

Kategorie:Kulturní památky v Jičíně Kategorie:Stavby v Jičíně Kategorie:Secesní stavby v Česku Kategorie:Náboženství v Jičíně Kategorie:Českobratrská církev evangelická