Oskar Zednik von Zeldegg ( Oskar Zedník, Oscar August Zednik Edler von Zeldegg) (13. července 1855 Krakov – 26. října 1922 Třebíč) byl rakousko-uherský generál českého původu. Pocházel z rodiny důstojníka a jako absolvent vojenských škol sloužil v c. k. armádě od roku 1875. Vystřídal působení u jednotek pěchoty v celé monarchii, uplatnil se také jako pedagog. Aktivní kariéru završil v hodnosti polního podmaršála jako velitel divize c. k. zemběrany v Praze (1909–1912). V roce 1913 odešel do penze, ale za první světové války byl aktivní v charitě jako viceprezident rakouské Společnosti Mezinárodního červeného kříže. Po vzniku Československa obdržel hodnost generála III. třídy ve výslužbě v československé armádě s nárokem na penzi (1919).
Životopis náhled|vlevo|Generálmajor Oskar Zednik von Zeldegg (1908) Narodil se v Krakově jako prostřední ze tří synů c. k. podplukovníka Johanna Zednika (1825–1912) pohřbeného na Olšanské hřbitovy.Hrob Johanna Zednika na webu Spolek pro vojenská pietní místa dostupné online Studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě (1870–1874)SVOBODA, Johann: Die Theresianische Militär-Akademie zu Wiener-Neustadt 1894; Vídeň, 1894; s. 68 dostupné online a do armády vstoupil v roce 1875 jako poručík u 25. pěšího pluku.Kais. Königl. Militär Schematismus 1876; Vídeň, 1875; s. 215 dostupné online V letech 1878–1880 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.K. Kriegsschule) ve VídniDie K. Und K. Kriegsschule 1852-1902; Vídeň, 1903; s. 111 dostupné online a v hodnosti nadporučíka (1879) se stal členem sboru důstojníků generálního štábu. Formálně byl nadále příslušný k 25. pěšímu pluku, ale jako štábní důstojník byl přidělen ke 47. pěší brigádě v Přemyšlu (1881)Kais. Königl. Militär Schematismus 1881; Vídeň, 1880; s. 161 dostupné online nebo 18. pěší brigádě v Praze (1883).Kais. Königl. Militär Schematismus 1883; Vídeň, 1883; s. 160 dostupné online V roce 1884 byl povýšen na kapitána a krátce sloužil přímo na generálním štábu u kartografického oddělení, dále pobýval u 16. pěší divize v Sibiu. Další služební roky strávil u 88. pěšího pluku v Praze (1888–1891).Kais. Königl. Militär Schematismus 1889; Vídeň, 1888; s. 161 dostupné online V hodnosti majora (1891) byl přeložen jako velitel praporu do okupované Bosny a Hercegoviny.Schematismus für das Kaiserliche und Köigliche Heer 1893; Vídeň, 1893; s. 193 dostupné online Později se vrátil do Vídně, kde byl ředitelem pěchotní kadetní školy, a v roce 1896 získal hodnost podplukovníka.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1899; Vídeň, 1898; s. 205, 404 dostupné online
V roce 1899 byl povýšen na plukovníka a stal se velitelem 43. pěšího pluku ve Vídni (1899–1905).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1902; Vídeň, 1901; s. 165, 486 dostupné onlinePřehled velitelů pluků c. k. armády 1900–1914 dostupné online K datu 1. května 1905 získal hodnost generálmajora a převzal velení 38. pěší brigády v Českých Budějovicích (1905–1909)Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1908; Vídeň, 1907; s. 293 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1907; Vídeň, 1906; s. 135 dostupné online a v roce 1909 byl krátce zástupcem velitele 14. armádního sboru v Innsbrucku.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 304 V závěru kariéry přešel k jednotkám c. k. zeměbrany a v hodnosti polního podmaršála (1. května 1909) byl velitelem 29. zeměbranecké pěší divize v Praze (1909–1913).Schematismus der K. K. Landwehr und der K. K. Gendarmerie 1912; Vídeň, 1912; s. 59 dostupné onlineGenerale und Oberste des k. und k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 3 dostupné online K datu 1. července 1913 byl penzionovánSCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 209 dostupné online a později mimo aktivní službu ještě obdržel hodnost titulárního generála pěchoty (1914).Přehled generálů c. k. armády 1890–1918 na webu austro-hungarian-army.co.uk dostupné online Za první světové války se aktivně angažoval v charitě jako viceprezident rakouské Společnosti Mezinárodního červeného kříže.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 1377, 1379 dostupné onlineZapomenutí generálové. Úspěšní Češi ve vedení rakousko-uherské armády in: Reflex, 9. února 2017; Praha, 2017; dostupné online
Po rozpadu monarchie se usadil ve Vídni, kde bydlel na adrese Lindengaße 28 v 7. vídeňském obvodu.Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien; Vídeň, 1924; s. 1534 dostupné online Kvůli nároku na penzi požádal o zařazení do československé armády, v níž mu byla v roce 1919 přiznána hodnost generála III. třídy ve výslužbě.ZUMR, Jan: Šlechta v armádě první Československé republiky in: Šlechta bez monarchie. Staré elity posthabsburské střední Evropy 1918–1938; Praha, 2025; s. 100Generálové III. třídy ve výslužbě v československé armádě 1919–1927 na webu valka.cz dostupné online Zemřel 26. října 1922 ve věku 67 let v Třebíči, odkud pocházela jeho manželka.
Rodina V roce 1893 se v Třebíči oženil s Marií Verenou Budischowskou (1865–1944), která pocházela z vlivné a bohaté třebíčské podnikatelské rodiny Budischowských.Historie rodiny Budischowskych dostupné online Spolu s manželem je pohřbena v hrobce Budischowských na hřbitově v Třebíči. Z manželství se narodily tři děti.Genealogisches taschenbuch der adeligen häuser Österreichs 1905; Vídeň, 1905; s. 611–612 dostupné online
Jeho starší bratr Viktor (1853–1926) byl také generálem rakousko-uherské armády, v letech 1908–1912 prezident Vojenského technického výboru. V roce 1913 odešel do penze, ale za první světové války byl reaktivován jako vysoký úřednik na ministerstvu války a v roce 1916 dosáhl hodnosti polního zbrojmistra.BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 327–328 (heslo Viktor Zednik von Zeldegg) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online () Ze sourozenců byl nejmladší Rudolf (1860–1891), který zemřel předčasně jako inženýr u železniční společnosti Südbahn Gesselschaft. Jejich sestra Gabriele (Jella von Zednik, 1856–1924) se uplatnila jako německy píšící spisovatelka a překladatelka trvale žijící v Praze.Neues Wiener Journal 5. listopadu 1924; Vídeň, 1924; s. 9 dostupné online
Tituly a ocenění Užíval šlechtický titul s predikátem Edler von Zeldegg, který získal otec v roce 1888.Rodina Zednik von Zeldegg na webu novanobilitas.eu dostupné online Během služby v armádě získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 308 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 1377 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž III. třídy (1898) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1904) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1910) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy (1913) 60x60pixelů velkokříž Řádu Františka Josefa s válečnou dekorací (1916) 60x60pixelů Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž s válečnou dekorací (1917)
Zahraničí 60x60pixelů Řád svaté Anny II. třídy (Rusko) 60x60pixelů Řád červené orlice II. třídy (Německo) 60x60pixelů komturský kříž Vojenského záslužného řádu (Bavorsko) 60x60pixelů komturský kříž Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu (Sasko) 60x60pixelů Řád lva a slunce II. třídy (Persie) 60x60pixelů Řád bílého slona III. třídy (Siam)
Odkazy Reference
Literatura VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2008; Praha, 2007; 488 s. ISBN 978-80-85955-36-1 WODÁK, Vilém: General Oskar Zednik von Zeldegg in: Naším krajem 17/2020; Muzeum Vysočiny Třebíč, 2020
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Českoslovenští generálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného řádu (Bavorsko) Kategorie:Nositelé Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Nositelé Řádu bílého slona Kategorie:Narození 13. července Kategorie:Narození v roce 1855 Kategorie:Narození v Krakově Kategorie:Úmrtí 26. října Kategorie:Úmrtí v roce 1922 Kategorie:Úmrtí v Třebíči Kategorie:Pohřbení na Starém hřbitově v Třebíči Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Muži