Válka na Blízkém východě je aktuálně probíhající ozbrojený konflikt mezi USA, Izraelem, Íránem a dalšími zeměmi Blízkého východu. Dne 28. února 2026 zahájily Izrael a Spojené státy americké letecké útoky na různá města v Íránu. Izraelské obranné síly přiřadily útokům kódové označení Řvoucí lev (; ), zatímco Pentagon operaci pojmenoval Epická zuřivost (). Během útoků byly zabity přední postavy íránského režimu, včetně nejvyššího vůdce Íránu Alího Chámeneího, velitele Islámských revolučních gard a generála Mohammada Pakpúra.
Írán v odvetě, které přiřadil kódové označení Skutečný slib 4, odpálil stovky svých dronů a balistických raket po celém Perském zálivu, přičemž se zaměřil na Izrael a také na americké vojenské základny v Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Iráku, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech. A cílil také na britskou základnu Akrotiri a Dekelia na Kypru, což vyvolalo reakci některých zemí Evropské unie. Později Írán podle médií zahájil údery na civilní letecká zařízení, včetně mezinárodních letišť v Kuvajtu a Spojených arabských emirátech. Írán podpořili jemenští Hútíové, kteří oznámili, že obnoví své útoky v Rudém moři, ale první útok provedli až 28. března a jejich zapojení bylo velmi omezené. Již 2. března se do konfliktu zapojil libanonský Hizballáh, který ostřeloval severní Izrael. Ten poté provedl odvetné útoky a následně zahájil pozemní invazi do jižního Libanonu. V dubnu začaly Spojené arabské emiráty, zprvu nepřiznaně, ostřelovat cíle v Íránu. Jejich útoky byly zveřejněny až v květnu 2026. Během konfliktu také došlo k uzavření Hormuzského průlivu, což vedlo k narušení globálních dodávek ropy a plynu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že cílem operace je zničit íránské raketové a vojenské kapacity, zabránit Íránu v získání jaderných zbraní a nakonec svrhnout režim. Operace dle něj má trvat přibližně čtyři týdny. Organizace spojených národů a několik nezúčastněných zemí odsoudily počáteční izraelsko-americké útoky za podkopání stability Blízkého východu, zatímco jiné země odsoudily odvetné útoky Íránu na spojence Spojených států amerických v regionu. Kritici operace ji také označili za nezákonnou podle práva USA a za porušení íránské suverenity podle mezinárodního práva. Po zahájení útoků část Íránců, zejména v diaspoře, oslavovala útok na režim a atentát na Chámeneího, v Íránu však byl vyhlášen čtyřicetidenní státní smutek a objevovala se videa truchlících příznivců ájatolláha. Reakce Íránců tak byla různá.
Pozadí V roce 2018 americký prezident Donald Trump vypověděl Dohodu o íránském jaderném programu, kterou vyjednala administrativa jeho předchůdce Baracka Obamy. To vedlo k plnému obnovení mezinárodních sankcí proti Íránu a v Íránu samotném k nekontrolovatelné obnově jaderného programu. Trump také učinil kroky k dalšímu bojkotu íránské ropy. Mezinárodní sankce prohloubily hospodářskou krizi režimu a to bylo jedním z hlavních důvodů masových protestů v zemi v letech 2017 až 2018, 2019 až 2020, 2022 až 2023 a 2025 až 2026.
V dubnu 2024, během války v Pásmu Gazy, Izrael zaútočil na íránský konzulát v Sýrii, což eskalovalo konflikt mezi těmito zeměmi. Írán útok opětoval v jednorázové odvetě. V červnu 2025 Izrael letecky zaútočil na vojenské a jaderné cíle v Íránu a rozpoutal tak krátkou válku, do které se následně připojily Spojené státy americké vlastním útokem na jaderné cíle Íránu. Podle Trumpa byl celý íránský jaderný program zničen.
Na začátku února 2026 Trump ohlásil začátek nových jednání s Íránem o vzájemné jaderné dohodě. Za USA jednání vedli Steve Witkoff a Jared Kushner, za Írán ministr zahraničí Abbás Aráqčí. Cílem dohody bylo omezit íránský jaderný program výměnou za uvolnění mezinárodních sankcí. Írán oznámil, že návrh dohody předloží na začátku března. Během února 2026 Trump opakovaně veřejně hrozil, že americké ozbrojené síly zaútočí na Írán, pokud nedojde k dohodě. Írán před útokem na své území varoval. Witkoff koncem února 2026 v médiích uvedl, že Írán může být pouhý týden od dosažení obohacení uranu na úroveň potřebnou pro výrobu jaderných zbraní.
Příprava Dne 2. ledna 2026 americký prezident Donald Trump veřejně pohrozil vojenskou intervencí v Íránu, pokud íránský režim bude pokračovat v masakrech protestujících občanů během protirežimních protestů. Dne 23. ledna Trump uvedl, že americké námořnictvo přesouvá k Íránu letadlové lodi USS Abraham Lincoln a USS Gerald R. Ford a další vojenskou techniku. Lodě k Íránu dopluly začátkem února. Dne 13. února Trump veřejně prohlásil, že by „změna íránského režimu byla nejlepším řešením“. Den poté zástupci Trumpovy administrativy novinářům uvedli, že Spojené státy připravují rozsáhlou vojenskou operaci v Íránu. náhled|vlevo|Izraelský premiér Benjamin Netanjahu úspěšně lobboval u Trumpovy administrativy za vojenský zásah Podle investigativy deníku The New York Times se 11. února 2026 odehrálo jednání mezi Trumpem a jeho bezpečnostním kabinetem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě. Netanjahu měl na této schůzce Trumpovi sdělit, že společný americko-izraelský útok „zničí íránský balistický program během pár týdnů“, což oslabí íránský režim natolik, že nebude schopný uzavřít Hormuzský průliv a nakonec se sám zhroutí. Současně mu přehrál video s možnými novými lídry Íránu, mezi nimiž byl i Rezá Pahlaví. Šanci, že Írán zaútočí na americké cíle v okolních zemích, Netanjahu označil za „minimální“. Trumpovi také řekl, že podle odhadu Mosadu dojde během války k obnově masových občanských protestů v Íránu, které bude Mosad podněcovat. Současně předpovídali, že iráčtí Kurdové otevřou během války druhou frontu. Následně izraelský plán prověřili američtí zpravodajci a dne 12. února přednesli prezidentu Trumpovi svou zprávu. Podle ní byly cíle zabití Alího Chámeneího a ochromení íránských zbrojních kapacit dosažitelné. Ostatní izraelské scénáře však označili za „odtržené od reality“. Ředitel CIA John Ratcliffe je označil za „frašku“. Marco Rubio to komentoval slovy, že šlo „jinými slovy o úplné kraviny“. Pochybnosti vyjádřili i ostatní členové bezpečnostního kabinetu.
Již 19. února byla americká vojenská přítomnost na Blízkém východě největší od války v Iráku. Na americké základny v některých spojeneckých zemích v Perském zálivu byly přesouvány stíhací letouny a další technika letectva. Dne 24. února Trump během svého výročního proslovu o stavu unie v Kongresu obvinil Írán ze snahy vyvinout jadernou zbraň. Kritici toto prohlášení přirovnávali k oznámení, že Irák má zbraně hromadného ničení, což vedlo k válce v Iráku. Zdroje z amerických zpravodajských služeb krátce poté Trumpova prohlášení zpochybňovaly.
Podle deníků The Telegraph a The Washington Post si saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán před útokem opakovaně volal s Trumpem a přesvědčoval ho o nutnosti napadení Íránu. Na diplomatické úrovni přesvědčoval Američany o nutnosti útoku také princův bratr a ministr obrany Saúdské Arábie Chálid bin Salmán. Deník The Washington Post uvedl, že se Trump k útoku odhodlal po intenzivním lobbování ze strany vlád Saúdské Arábie a Izraele. Dle zdrojů deníku The New York Times izraelská vláda v minulosti opakovaně lobbovala za americký útok na Írán. Příležitostí měla být Trumpova hrozba íránskému režimu z první poloviny ledna 2026. Nicméně ani armáda Spojených států, ani armáda Izraele v té době neměly být plně připraveny k akci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu proto Trumpa přesvědčil k několikatýdennímu odložení útoku, než se armády připraví.
Podle zdrojů deníku Financial Times izraelské zpravodajské služby roky sledovaly pohyb íránských vládních představitelů přes dopravní kamerový systém, do kterého se nabouraly. Takto byl také sledován pohyb Chámeneího. Izraelské zpravodajské služby prostřednictvím kamer shromažďovaly informace o adresách osobních strážců Chámeneího, jejich pracovních rozvrzích a o tom, koho měli přiděleno chránit. Použili nástroje umělé inteligence a algoritmy, které vyvinuli, aby roztřídili obrovské množství dat. Chámeneího sledovala také americká CIA. Ta měla podle zdrojů lidský zdroj, který poskytl klíčové zpravodajské informace. Izrael a Spojené státy současně těsně před útokem narušily mobilní signál v části Teheránu, kde byl Chámeneí zabit. Americká armáda před útoky využila model umělé inteligence Claude od firmy Anthropic. Použila jej na bojové simulace, analýzu zpravodajských informací a k lokaci cílů, a to i přesto, že společnost zakázala americkým složkám využívat její technologii pro útočné operace.
Průběh Začátek války (28. února – 1. března)
náhled|Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln (27. února 2026) Dne 27. února v 15:38 EST (21:38 SEČ, 23:08 íránského času IRST) vydal americký prezident Donald Trump na palubě letounu Air Force One při letu do Corpus Christi rozkaz k zahájení „operace Epická zuřivost“ proti Íránu. Údery amerických raket a dronů spolu s izraelským letectvem začaly následující den kolem 9:45 IRST (1:15 EST), a to v době probíhajících jednání o íránském jaderném programu a současně se začátkem svatého měsíce Ramadán. Izrael označil akci krycím názvem „operace Řvoucí lev“, přičemž symbol lva odkazuje jak na předrevoluční Írán, tak na židovský národ. Izraelské letectvo uvedlo, že zasáhlo přibližně 500 vojenských cílů v západním a středním Íránu, včetně námořních jednotek, a během prvních 24 hodin bylo použito přes 1 200 bomb. Spojené státy provedly desítky dalších úderů z regionálních základen a letadlových lodí.
Podle agentury Iran International, citující Íránskou studentskou tiskovou agenturu, byly při útocích na vojenské základny zabity či zraněny tisíce příslušníků Islámských revolučních gard, včetně vysoce postavených činitelů; zasažena byla i teheránská čtvrť Pasteur s prezidentským palácem a Nejvyšší radou národní bezpečnosti.
Útoky doprovázely kybernetické operace proti íránské infrastruktuře, médiím a komunikačním aplikacím, které vedly k téměř úplnému výpadku internetu trvajícímu přes 60 hodin a následnému omezení přístupu pouze pro schválené uživatele. Izrael uvedl, že operaci předcházely měsíce plánování, a po jejím zahájení vyhlásil výjimečný stav, mobilizoval desetitisíce záložníků a přesunul nemocniční provoz do podzemí. Dne 28. února Trump ve videoprojevu označil za cíl úderů snahu o změnu režimu v Íránu; spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem varoval před íránským jaderným programem a vyzval íránské obyvatelstvo ke svržení vlády, zatímco Írán tato obvinění odmítl.
náhled|vlevo|Lokace amerických vojenských základen v regionu Blízkého východu Írán reagoval během několika hodin odpálením stovek raket a dronů a svou operaci označil názvem „operace Skutečný slib 4“. Státní média ji zároveň nazvala „válkou Ramadánu“ v souvislosti se začátkem Ramadánu. Íránské útoky zasáhly cíle v Tel Avivu a Haifě a dále řadu míst v oblasti Perského zálivu, včetně Manáma, letiště v Kuvajtu, Abú Zabí, Rijádu a oblasti Východní provincie Saúdské Arábie, jakož i Irbíl. Podle íránských zdrojů byly zasaženy i americké základny, včetně Al-Udajd v Kataru, Alí as-Sálim v Kuvajtu, az-Zafra ve Spojených arabských emirátech a velitelství 5. flotily USA v Bahrajnu. Použity byly zejména bezpilotní letouny Šáhid, běžně nasazované Íránem a jeho spojenci.https://www.ndtv.com/world-news/dubai-news-dubai-explosion-video-shows-iranian-shahed-drone-striking-dubai-huge-explosion-11151063?pfrom=home-ndtv_topscroll_Imagetopscroll&utm Na přelomu 1. a 2. března Írán rovněž zaútočil na radarové systémy protiraketové obrany THAAD v Jordánsku, SAE a Saúdské Arábii, přičemž nejméně jeden byl zničen.