Jadwiga Szeptycka (16. března 1883 Siemianice, Velkopolské vojvodství – 27. září 1939 Prylbyči) byla polská archeoložka a etnografka, spisovatelka a sociální aktivistka. Byla zavražděna sovětskými agenty NKVD ve svém domě poté, co Prylbyči bylo na začátku druhé světové války napadeno sovětskými vojsky.
Život a dílo Byla dcerou statkáře Piotra Szembeka a Marie rozené Fredrové (dcery Jana Aleksandera a vnučky Aleksandera Fredra). Získala důkladné domácí vzdělání. Jako dospívající žena založila se svou sestrou Polský dětský spolek a tajnou školu, která fungovala v letech 1898 až 1904 v Siemianicích a okolních městech.
V roce 1897 zahájila se svou sestrou Zofií archeologický výzkum na hřbitově z římského období ve své rodné vesnici. Vědecký dohled nad touto prací zajišťoval Bolesław Erzepki, kurátor Poznaňské společnosti přátel vědy. Výsledky svého výzkumu shrnula ve „Zprávě o archeologických výzkumech provedených v posledních letech v Siemianicích (okres Kępno)“ („Anály Poznaňské společnosti přátel vědy“ 1902).Adrianna Szczerba, Pionierki polskiej archeologii, „Kwartalnik Historii Nauki i Techniki”, rocznik 62 (4), Instytut Archeologii Uniwersytetu Łódzkiego, 2017.
Kromě archeologie se zajímala o lidovou kulturu Velkopolska, později východní Haliče a nakonec východního Malopolska. Sbírala lidové písně (noty a texty), zaznamenávala rituály, zvyky, informace o ornamentice, architektuře atd. Udržovala kontakt se Sewerynem Udzielou a s jeho pomocí vydala pod pseudonymem dílo „Příspěvky k etnografii Velkopolska“. Toto dílo je spolu s publikací její sestry „Další příspěvky k etnografii Velkopolska“ považováno za druhou největší sbírku materiálů o lidové kultuře tohoto regionu.
V roce 1902 se provdala za Leona Szeptyckého, a přestěhovala se na panství svého manžela v Prylbyči. Tam také prováděla etnografický výzkum, který rozvedla v článku s názvem „Příspěvky k etnografii okresu Jaworów“, který byl prezentován na zasedání Etnografické komise Polské akademie umění a věd v roce 1934.
Zajímala se také o literaturu a malířství a byla členkou Etnografické muzejní společnosti v Krakově.
Porodila osm dětí. Po německé a sovětské invazi do Polska byla ona i její manžel zavražděni důstojníky NKVD, kteří dorazili na panství Šeptyckých.
Odkazy
Poznámky
Reference
Kategorie:Polští archeologové Kategorie:Polští etnografové Kategorie:Oběti druhé světové války Kategorie:Oběti vražd na Ukrajině Kategorie:Narození 16. března Kategorie:Narození v roce 1883 Kategorie:Narození ve Lvovské oblasti Kategorie:Úmrtí 27. září Kategorie:Úmrtí v roce 1939 Kategorie:Úmrtí ve Lvovské oblasti Kategorie:Ženy