Historický kontext V 16. století byla Janovská republika poznamenána dlouhodobými konflikty mezi šlechtickými frakcemi. Původní ideologické rozdělení mezi guelfy a ghibelliny postupně ztratilo svůj význam a proměnilo se spíše v soupeření mezi významnými patricijskými rodinami o politický vliv. Vedle tradiční aristokracie, reprezentované rody jako Doria, Grimaldi, Fieschi a Spinola, se prosazovala také skupina bohatých měšťanských rodin označovaných jako popolari.
Na mezinárodní scéně vystupovala republika formálně jako neutrální stát, avšak udržovala úzké vztahy se Španělskem. Tyto vztahy navázal zejména Andrea Doria, který vytvořil dlouhodobé spojenectví mezi oběma mocnostmi. Pro španělskou monarchii byla Janovská republika důležitým finančním a logistickým partnerem, protože janovští bankéři poskytovali úvěry a organizovali převody finančních prostředků pro španělskou armádu.
Opakované bankroty španělské koruny v druhé polovině 16. století však zasáhly i janovské finančníky. Na počátku 17. století proto část janovské elity začala prosazovat diverzifikaci hospodářství a návrat k námořnímu obchodu. V tomto prostředí vznikla myšlenka založit obchodní společnost, která by umožnila zapojení Janova do dálkového obchodu s Asií po vzoru Nizozemské východoindické společnosti a Britské východoindické společnosti.
Založení Společnost byla založena roku 1647, kdy skupina investorů požádala senát Janovské republiky o udělení privilegia pro obchod s oblastí Indického oceánu. Senát žádosti vyhověl a udělil společnosti monopol na obchod na dobu třiceti let.
Projekt byl inspirován především nizozemským modelem obchodních společností a významnou roli při jeho vzniku sehráli také nizozemští obchodníci působící v Janově, zejména Willem Muilman. Mezi další investory patřili například Scipione Buonvicino, Gio Tomaso Laviosa a Gio Filippo Cattaneo.
Expedice a zánik společnosti Roku 1648 vypravila společnost svou první expedici do Asie. Dvě lodě, San Giovanni Battista a San Bernardo, vypluly z Janova pod vedením nizozemského kapitána Jana Maese.
Expedice však skončila neúspěchem. Po připlutí do oblasti jihovýchodní Asie byly lodě zadrženy představiteli Nizozemské východoindické společnosti v Batávii. Nizozemci považovali janovský podnik za porušení svého obchodního monopolu v regionu.
Republika se pokusila situaci řešit diplomaticky a vyslala do Haagu vyslance Gio Stefana Spinolu. Po jednáních bylo dosaženo pouze částečné finanční kompenzace.
Neúspěch expedice znamenal konec projektu a Janovská republika se již nepokusila o další přímé zapojení do obchodu s Asií. Kategorie:Dějiny Janova (Itálie) Kategorie:Zaniklé firmy v Itálii Kategorie:Vzniklo 1649