Jan Janča (* 2. října 1938 Zlín) je český fyzik, vysokoškolský profesor a vědecký pracovník, zabývající se zejména fyzikou plazmatu, plazmochemií, diagnostikou nízkoteplotního plazmatu, plazmovými depozicemi a povrchovými úpravami materiálů. V letech 1991 až 1993 byl předsedou Akademického senátu Masarykovy univerzity a od roku 1994 vedl Katedru fyzikální elektroniky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Je autorem nebo spoluautorem více než 250 odborných publikací.

Život a akademická kariéra V letech 1956 až 1961 studoval fyziku na Přírodovědecké fakultě tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Poté absolvoval vědeckou aspiranturu u profesora Václava Trunečka, zaměřenou na fyziku plazmatu vysokofrekvenčních výbojů. Kandidátskou disertační práci obhájil v roce 1966.

V letech 1968 až 1969 vyučoval na Military Technical College v Káhiře. Po návratu pokračoval ve vědecké a pedagogické činnosti na brněnské univerzitě. Disertaci doktora věd (DrSc.) v oboru fyzika plazmatu obhájil v roce 1990 a v následujícím roce byl v témže oboru jmenován profesorem.

V letech 1991 až 1993 působil jako předseda Akademického senátu Masarykovy univerzity. Od roku 1994 vedl Katedru fyzikální elektroniky PřF MU.

Vědecká činnost Jančova vědecká práce se soustředila především na fyziku a chemii nízkoteplotního nerovnovážného plazmatu. Zabýval se vysokofrekvenčními výboji, optickou diagnostikou plazmatu a metodami určování rotačních a vibračních teplot, interakcemi plazmatu s povrchy pevných látek a vývojem plazmových technologií.

Významnou oblastí jeho výzkumu byly plazmochemické depozice a modifikace povrchů. Vedl a řešil projekty zaměřené na plazmovou polymerizaci, přípravu dielektrických a polymerních tenkých vrstev, diagnostiku reaktivního plazmatu a studium jejich optických a mechanických vlastností.

V druhé polovině 90. let vedl rozsáhlý projekt zaměřený na mechanismy vytváření tvrdých a supertvrdých povlaků. Výzkum zahrnoval mimo jiné nitridy přechodových kovů, amorfní vrstvy, diamantové povlaky, uhlíkové vrstvy a vývoj nanokompozitních otěruvzdorných povlaků. Zabýval se rovněž depozicí diamantu podobných uhlíkových vrstev (DLC) metodami plazmové chemické depozice.

Dalším směrem jeho práce byl vývoj vysokofrekvenčních plazmových zdrojů pracujících za atmosférického tlaku. Se spolupracovníky vyvinul tzv. HF plasma pencil, plazmovou trysku vytvářející prostorově lokalizované fyzikálně a chemicky aktivní prostředí, využitelné například pro povrchové opracování materiálů.

V 90. letech spolupracoval také s vědci z Université d'Orléans ve Francii, mimo jiné na využití plazmatu při úpravách organických a textilních materiálů. Výsledkem spolupráce byl také francouzský patent na plazmovou úpravu organických materiálů, jehož spoluautory byli vedle Janči například Albin Czernichowski a Pavel Malčík.

Jeho výzkum zahrnoval rovněž elektrické výboje v kapalinách, plazmové opracování polymerů a textilních materiálů a vývoj zařízení pro dezinfekci vody založených na kombinovaném působení ozonu a ultrafialového záření.

Rozvoj pracoviště fyziky plazmatu Od roku 1994 vedl Katedru fyzikální elektroniky Přírodovědecké fakulty MU. Za jeho vedení prošlo pracoviště výrazným institucionálním a laboratorním rozvojem. V souvislosti s rekonstrukcí areálu fakulty na Kotlářské v letech 2003 až 2006 byly vybudovány nové laboratoře a zvýšil se počet pracovníků. Janča získal financování dvou rozsáhlých výzkumných záměrů Ministerstva školství zaměřených na výzkum, vývoj a aplikace neizotermního nízkoteplotního nerovnovážného plazmatu a jeho interakcí s látkou.

V roce 2006 byla Katedra fyzikální elektroniky transformována na Ústav fyzikální elektroniky. Na dlouhodobý rozvoj tohoto pracoviště následně navázalo Výzkumné a vývojové středisko CEPLANT, založené v roce 2010 a zaměřené na plazmové a nanotechnologické povrchové úpravy.

Pedagogická a organizační činnost Vedle vlastní vědecké práce se Janča dlouhodobě věnoval výuce a vedení studentů v magisterském a doktorském studiu fyziky. Přednášel mimo jiné fyziku plazmatu a kvantovou elektroniku. Spektroskopická společnost Jana Marka Marci uvádí, že vychoval řadu absolventů magisterského a doktorského studia fyziky plazmatu.

Podílel se rovněž na habilitačních a profesorských řízeních další generace fyziků plazmatu. V roce 2000 byl předsedou habilitační komise Davida Trunce a v roce 2009 předsedou komise při jeho řízení ke jmenování profesorem. V roce 2010 předsedal habilitační komisi Petra Vašiny.

Byl členem Vědecké rady PřF MU a členem oborových rad doktorského studia na Přírodovědecké fakultě MU, Fakultě chemické VUT v Brně a Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Působil také jako jeden z garantů Centra laserového výzkumu Akademie věd České republiky.

Aplikovaný výzkum a patenty Součástí Jančovy práce byl aplikovaný výzkum a vývoj plazmových technologií. Již v 70. letech byl spoluautorem patentovaného způsobu plazmového zpracování textilních materiálů.

K nejvýznamnějším patentovaným řešením patří způsob vytváření fyzikálně a chemicky aktivního prostředí plazmovou tryskou a konstrukce samotné plazmové trysky. Český patent CZ 286310, jehož spoluautory byli Miloš Klíma, Jan Janča, Vratislav Kapička, Pavel Slavíček a Petr Saul, navazoval na vývoj vysokofrekvenční plazmové tužky. Řešení bylo později patentováno také v zahraničí, mimo jiné prostřednictvím Evropského patentového úřadu a ve Spojených státech.

V letech 1996 až 1998 vedl projekt zaměřený na využití klouzavého vysokotlakého výboje k zapalování velmi chudých palivových směsí v zážehových motorech. Výzkum zahrnoval konstrukci a testování nového typu zapalovacího systému. V roce 1999 byl spolu s Ctiborem Tesařem, Františkem Hoškem a Blahoslavem Dolejším přihlášen patent Zapalovací svíčka pro zážehové spalovací motory a způsob zapalování palivových směsí pomocí této svíčky (PV 3188-99).

Ocenění V roce 1996 obdržel bronzovou medaili České fyzikální společnosti. V roce 2013 mu Spektroskopická společnost Jana Marka Marci udělila Medaili Jana Marka Marci z Kronlandu za celoživotní vědeckou a pedagogickou činnost.

Vybrané publikace JANČA, Jan; CZERNICHOWSKI, Albin. Wool treatment in the gas flow from gliding discharge plasma at atmospheric pressure. Surface and Coatings Technology. 1998, roč. 98, s. 1112–1115. JANČA, Jan; KLÍMA, Miloš; SLAVÍČEK, Pavel; ZAJÍČKOVÁ, Lenka. HF plasma pencil – new source for plasma surface processing. Surface and Coatings Technology. 1999, roč. 116–119, s. 547–551. DOI 10.1016/S0257-8972(99)00256-X. JANČA, Jan; ZAJÍČKOVÁ, Lenka; KLÍMA, Miloš; SLAVÍČEK, Pavel. Diagnostics and Application of High Frequency Plasma Pencil. Plasma Chemistry and Plasma Processing. 2001, roč. 21, č. 4, s. 565–580. ZAJÍČKOVÁ, Lenka; BURŠÍKOVÁ, Vilma; PEŘINA, Vratislav; MACKOVÁ, Anna; SUBEDI, Deepak Prasad; JANČA, Jan. Plasma modification of polycarbonates. Surface and Coatings Technology. 2001, roč. 142–144, s. 449–454. DOI 10.1016/S0257-8972(01)01134-3.

Odkazy

Reference

Externí odkazy Jan Janča – Spektroskopická společnost Jana Marka Marci Historie Ústavu fyziky a technologií plazmatu PřF MU

Kategorie:Čeští fyzici Kategorie:Čeští profesoři fyziky Kategorie:Fyzici 20. století Kategorie:Fyzici 21. století Kategorie:Pedagogové na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity Kategorie:Absolventi Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Kategorie:Fyzika plazmatu Kategorie:Narození v roce 1938 Kategorie:Narození 2. října Kategorie:Narození ve Zlíně Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži