Dálnice A13 je dálnice ve Švýcarsku, dvouproudová, místy čtyřproudová součástí hlavní (národní) silnice N13. Po dálnici A2 tvoří druhé nejdůležitější severojižní spojení v zemi. Přestože leží výhradně na švýcarském území v kantonech Ticino, Graubünden a St. Gallen, hraje také důležitou roli pro dopravní obsluhu Lichtenštejnska. Vlastní přechod Alp probíhá na úseku silnice pro motorová vozidla mezi Thusis a Soazzou, vybudovaném v roce 1967.

Historie náhled|vlevo|Severní portál tunelu San Bernardino Úsek St. Margrethen – Bad Ragaz náhled|vlevo|Křižovatka Sarganserland (křížení s A3) Na konci srpna 1962 byl uveden do provozu 5 kilometrů dlouhý úsek hlavní silnice N13 mezi Sargans a Bad Ragaz, na konci roku 1964 následoval 18 kilometrů dlouhý úsek mezi St. Margrethen a Oberriet. Tyto dva dílčí úseky byly v té době dvouproudové silnice pro motorová vozidla (národní silnice 2. třídy). Jejich dokončení krátce po rozhodnutí spolkové vlády z 21. června 1961 o výstavbě sítě národních silnic souvisí s tím, že kanton St. Gallen plánoval silnice pro motorová vozidla ve své režii již před tímto rozhodnutím.

K roku 1966 byl chybějící úsek mezi Oberriet a Sargans již projektován, případně ve výstavbě. Dokončen byl v 70. letech. Úsek mezi St. Margrethenem a Haagem byl silnicí pro motorová vozidla, zatímco mezi Haagem a Sargans šlo o dálnici. Postupně byly zbývající části silnic pro motorová vozidla přestavěny na dálnice. V roce 2002 byla dokončena poslední přestavba – přeměna úseku Au – Diepoldsau na dálnici. Šlo o poslední úsek N13 v rámci rozšiřování sítě hlavních silnic v kantonu St. Gallen. Přestavba směrově nerozdělených silnic pro motorová vozidla na dálnice byla tehdy považována za naléhavou, protože úsek silnice v údolí Rýna byl označován za „úsek smrti“ – v letech 1976 až 2002 zde zahynulo 94 lidí.

Úsek Bad Ragaz – Bellinzona Přechod přes Alpy v oblasti San Bernardina má dvoutisíciletou historii: byl využíván už v římských dobách a i před nimi. Soutěžil přitom s frekventovanějším Splügenpassem, který leží asi 15 kilometrů východně. Po roce 1817, kdy kanton Graubünden postihl nedostatek potravin, byla urychlena výstavba silnic a v letech 1818–1822 byla otevřena první souvislá sjízdná silnice přes průsmyk San Bernardino. Celoročně sjízdné spojení pro vozidla na této trase však existuje až od roku 1967 díky otevření tunelu San Bernardino.

Dne 10. dubna 1965 byla proražena tunelová trouba tunelu San Bernardino mezi vesnicemi Hinterrhein a San Bernardino a 1. prosince 1967 byl tunel otevřen pro provoz. Tento 6,6 km dlouhý silniční tunel poprvé umožnil celoroční dopravní spojení z jižních údolí Graubündenu (Val Mesolcina a Val Calanca) do hlavního města Churu a stal se součástí hlavní silnice N13 (dnes A13). V roce 1969 byla zahájena výstavba posledního úseku z Bärenburgu do Reischenu. Úsek stál 29 milionů franků a otevřen byl v roce 1973. Tím vznikla souvislá silnice pro motorová vozidla z Thusis až do Soazzy. Nájezdové úseky do Thusis a Soazzy vedly tehdy po kantonálních silnicích.

Dne 7. listopadu 2016 byl nahrazen další úsek silnice pro motorová vozidla – průjezd Roveredem se stal zbytečným díky obchvatovému tunelu, jehož výstavba začala v roce 2008. Průraz tunelu proběhl 30. listopadu 2012; zatím existuje pouze jedna tunelová trouba, v níž je pro každý směr jeden jízdní pruh.

V roce 2017 informovala zájmová skupina o myšlence první dálniční kaple ve Švýcarsku u Andeeru. V únoru 2020 byl představen předběžný projekt s návrhem architektů Herzog & de Meuron. Orientuje se na středověké cestovní kaple a skrývá tři plánované, výrazně větší prostory pod zemí. Šlo o první návrh kostela od této architektonické kanceláře. náhled|vlevo|Poškozená dálnice v červnu 2024 Silné bouře 21. června 2024 způsobily poškození dálnice pod Soazzou a zastavení provozu. Všechny čtyři jízdní pruhy byly severně od mostu Buffalora podemlety a odplaveny řekou Moesa poté, co nános z bočního údolí Val d’Orbel přehradil hlavní tok řeky a odklonil jej na dálnici. Most Buffalora poškozen nebyl. Spolkový úřad pro dopravu očekával opětovné zprovoznění v jednom pruhu během dvou týdnů; k 1. červenci již byla vozovka znovu vyasfaltována pro otevření dne 5. července. Pro dotčený úsek silnice bylo již dříve známo, že je ohrožen rizikem bahenních proudů. V červnu 2019 byl tento úsek preventivně na několik hodin uzavřen kvůli vysoké vodě. Od té doby byla přijata stavební opatření na ochranu dálnice.

Úsek Bellinzona – Ascona Úsek mezi Asconou a kruhovým objezdem jižně od Gaggiola v kantonu Ticino je vybudován jako silnice pro motorová vozidla. Tento úsek byl až do roku 2020 kantonální silnicí pro motorová vozidla, než byl začleněn do sítě hlavních silnic.

Průběh trasy náhled|vpravo|A13 u Mesocca Dálnice A13 začíná v St. Margrethen jako pokračování dálnice A1; na vorarlberské straně je plánováno další napojení na rychlostní silnici Bodensee-Schnellstraße S18. Poté vede celým Rýnským údolím podél státní hranice s Rakouskem a Lichtenštejnskem do Sargans, kde se k A13 připojuje dálnice A3.

Dálnice pak pokračuje do hlavního města Graubündenu – Churu. Na části úseku mezi Zizers a Churem oba jízdní směry nevedly rovnoběžně, protože původní silnice pro motorová vozidla byla později rozšiřována. V roce 2017 byla severní stopa posunuta dále na západ. U Reichenau je možnost odbočit na hlavní silnici 19 směrem na Flims, Disentis/Mustér, Andermatt a Brig. Od křižovatky Reichenau obchází A13 jako směrově nerozdělená silnice pro motorová vozidla chráněné území Isla Bella v tunelu, aby následně jako směrově rozdělená silnice pokračovala přes Domleschg do Thusis (asi 600 m n. m.).

Odtud stoupá opět směrově nerozdělená silnice k alpskému přechodu nejprve skrz soutěsku Viamala, poté prochází údolím Schams a soutěskou Rofla do nejvyšší části údolí – Rheinwaldu. U Splügenu odbočuje dříve významný Splügenpass a v poslední obci údolí, Hinterrhein, ústí silnice ve výšce 1613 m n. m. do 6,6 km dlouhého tunelu San Bernardino.

Za tunelem pokračuje trasa, charakteristická lavinovými galeremi a dlouhými zatáčkami, přes mosty Nanin a Cascella dolů do údolí Val Mesolcina k obci Mesocco (730 m n. m.). Z Thusis do Mesocca měří úsek přibližně 58 km s převýšením přes 1000 metrů.

Jižně od Mesocca se silnice pro motorová vozidla pod Soazzou, téměř u Rovereda znovu mění v dálnici. Do otevření obchvatového tunelu v roce 2016 silnice pro motorová vozidla rozdělovala centrum Rovereda. Dálnice A13 poté vede dále údolím a těsně před hlavním městem kantonu Ticino – Bellinzonou – se napojuje na A2 ve výšce 240 m n. m.

Mezi Asconou a kruhovým objezdem jižně od Gaggia v kantonu Ticino je A13 vybudována jako silnice pro motorová vozidla. Locarno je obcházeno 5 km dlouhým tunelem Mappo–Morettina, v němž je pro každý směr pouze jeden jízdní pruh.

Odkazy Reference

Externí odkazy

A13 Kategorie:Doprava v kantonu St. Gallen Kategorie:Doprava v kantonu Graubünden Kategorie:Doprava v kantonu Ticino