náhled|Medvěd hnědý (poddruh Ursus arctos beringianus) Vzhledem k rozsáhlému areálu výskytu medvědů hnědých existují značné rozdíly ve velikosti a hmotnosti, tvaru lebky, zbarvení srsti a dalších morfologických znacích napříč populacemi. Z tohoto důvodu byly popsány četné poddruhy, jejichž počet se průběžně mění vinou rozdílů v odborných názorech. V průběhu historie výzkumu byly tak popsány desítky (zpočátku až téměř 90) poddruhů. V moderních klasifikacích se obvykle rozlišují následující poddruhy:
Palearktická oblast (Eurasie a severní Afrika) Medvěd eurasijský / brtník (U. arctos arctos): nominátní a nejrozšířenější poddruh v Evropě, v západním Rusku a na Kavkaze. V Rusku se vyskytuje až daleko na východě od řeky Jenisej v Jamalo-něneckém autonomním okruhu až po Novosibirskou oblast na jihu, kde se prolíná s poddruhem U. a. collaris. V Rusku dosahuje největších rozměrů, což může být částečně způsobeno tím, že je zde méně loven.GEPTNER, V. G.; NASIMOVICH, A. A.; BANNIKOV, A. G. Mammals of the Soviet Union, Sirenia and Carnivora (Sea cows; Wolves and Bears). Svazek 2. Washington, D.C.: Smithsonian Institution Libraries and National Science Foundation, 1998. 776 s. Dostupné online. S. 601–676. (anglicky) Medvěd brtník získal své jméno podle toho, že vybírá dutiny stromů s hnízdy lesních včel. Brť je totiž staročeské slovo, označující dutinu stromu.Kolektiv autorů. Medvědi. Praha: International Masters Publisher AB, 2008. 194 s. . Kapitola Medvěd hnědý brtník, Medvěd grizzly, Medvěd kodiak, s. 104–119, 120–135, 136–152.Např. Medvěd kamčatský (U. a. beringianus): pobřežní oblasti obklopující Ochotské moře až po Šantarské ostrovy, Kolymu, veškeré území kolem Šelichovova zálivu, poloostrov Kamčatka a ostrov Paramušir. Jeden z největších medvědů překrývající se s poddruhem U. a. collaris. Možná ho lze zařadit k severoamerickému poddruhu U. a. horribilis. Medvěd východosibiřský (U. a. collaris): většina Sibiře od řeky Jenisej až po pohoří Altaj v severním Mongolsku, nejsevernější Sin-ťiang a severovýchodní Kazachstán. Na severu jeho výskyt sahá až k jihozápadnímu poloostrovu Tajmyr a řece Anabar. Jako nejvýchodnější ze všech populací medvěda hnědého ze Starého světa se vyskytuje na Čukotce až k pobřeží Beringovy úžiny na východě a až k pobřeží Čukotského moře na severu. Většina medvědů tohoto druhu je poměrně tmavých, ale mohou mít i světlejší srst. Má proporcionálně větší lebku než nominátní poddruh. V subarktické oblasti Jakutska jsou medvědi ve srovnání s jinými regiony údajně poměrně malí. Medvěd gobijský (U. a. gobiensis): poušť Gobi, Mongolsko. Tento velmi vzácný medvěd (zvaný mongolsky mazálaj) je přizpůsoben pouštnímu životu. Je poměrně malý a světle zbarvený. Postrádá bílý límec charakteristický pro tibetské poddruhy.SOKOLOV V., ORLOV V. (1992). A new species of bear—Ursus gobiensis sp. n.—mazaaly or Gobi bear. Berlin Symposium on Mongolian Biological Resources. 24: 133. Fylogenetická analýza naznačuje, že se může jednat o reliktní populaci himálajského medvěda plavého. Na ochraně medvěda gobijského, jehož populace se počítá na přibližně 50 jedinců, se v rámci svých dlouhodobých projektů v Mongolsku podílí Zoo Praha. Medvěd plavý / himalájský (U. a. isabellinus): západní Himaláje; severní Nepál, severní oblasti Indie a Pákistánu, nejčastěji v oblasti indického svazového státu Džammú a Kašmír. Menší medvěd s červenohnědou nebo pískově hnědou srstí a poměrně nápadnýma ušima. Dává přednost vysokohorským lesům a loukám. Ohrožený poddruh. Medvěd ussurijský (U. a. lasiotus): Rusko – jižní Kurilské ostrovy, Sachalin, Přímořský kraj a oblast řeky Ussuri jižně od Stanového pohoří, Čína (v bývalém Mandžusku): Chej-lung-ťiang, Japonsko – Hokkaidó, Honšú (v poslední době ledové) a Korejský poloostrov – Severní Korea. Asi ve 13. století našeho letopočtu vyhynul na ostrovech Rebun a Riširi. Jedná se o velmi tmavě zbarvený poddruh, i když jsou známy též světle hnědé a přechodné formy. Kvůli svému zbarvení je tento poddruh někdy neformálně označován jako „černý medvěd grizzly“. Některé autority se domnívají, že medvědi vyskytující se na Hokkaidó a na ostrovech Kunašir a Iturup v Kurilském řetězci ostrovů jsou samostatným poddruhem Ursus arctos yesoensis. Medvěd apeninský (U. a. marsicanus): kriticky ohrožený poddruh omezen na Národní park Abruzzo, Lazio a Molise a okolní oblasti v Itálii, který je dnes spíše považován za vzácnou populaci nominátního poddruhu U. a. arctos. V přirozeném prostředí přežívá pouze asi 50 až 150 medvědů. Medvěd tibetský (U. a. pruinosus): Tibetská náhorní plošina; někteří z medvědů nalezených v Himálaji jsou údajně ve skutečnosti potulní jedinci tibetského poddruhu. Jedná se o středně velký poddruh s dlouhou, huňatou srstí. Lze se setkat s tmavou i světlou variantou, přičemž převažuje střední odstín srsti (něco mezi tím). Srst kolem krku, hrudníku a ramen je žlutohnědá nebo bílá a často tvoří límec, který žádný jiný poddruh medvěda hnědého v dospělosti obvykle nemá. Stejně jako u himálajského medvěda hnědého jsou uši neobvykle výrazné. Medvěd pyrenejský (U. a. pyrenaicus): Pyrenejský poloostrov, především Kantaberské pohoří a kopce v Galicii, a Pyreneje. Vzácná, sporadická pozorování v severním Portugalsku. Dnes spíše považován za populaci nominátního poddruhu U. a. arctos. Je to největší divoké zvíře na Pyrenejském poloostrově, ale zároveň jeden z nejmenších medvědů hnědých, který v dospělosti váží mezi 90 a 180 kg. Jeho srst je světle krémová až tmavě hnědá, ale vždy s výrazně tmavším, téměř černým tónem na tlapách a nažloutlým nádechem na konečcích srsti. Medvěd syrský (U. a. syriacus): Zakavkazsko, Irák, Turecko (Malá Asie), Írán, západní Afghánistán, východní Libanon, Pákistán, západní Himálaj a pohoří Pamíro-Alaj a Ťan-šan. Navzdory historické přítomnosti v Izraeli a Sýrii (podle které je i pojmenován) je dnes v těchto zemích pravděpodobně vyhuben.MCLELLAN, B.N; PROCTOR, M.F.; HUBER, D., et al. Brown Bear [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2017 [cit. 2023-06-30]. Dostupné online. (anglicky) Středně velký až menší poddruh s velmi světlou srstí. † Medvěd atlaský (U. a. crowtheri): pohoří Atlas a přilehlé oblasti v severní Africe, od Maroka po Libyi. Medvěd atlaský byl jediným druhem medvěda, který kdy žil v Africe. Měl hnědočernou srst na vrchních partiích až červenooranžovou na spodních partiích. Pravděpodobně poslední žijící jedinec byl zabit lovci v 70. letech 19. století.BRYDEN, H. A. (ed.) (1899). Great and small game of Africa Rowland Ward Ltd., London. S. 607–608. Dostupné online. † Ursus arctos priscus: Eurasie. Vyhynulý prehistorický druh či pravděpodobně poddruh medvěda hnědého, který žil v období pleistocénu či raném holocénu, například též na území Slovenska. Byl masožravější než většina dnešních medvědů hnědých. Dosahoval délky 2,9 m a hmotnosti až jedné tuny. Podle některých odborníku je poddruh neplatný.
Nearktická oblast (Severní Amerika) Mnoho autorit uznává pouze dva žijící poddruhy v Severní Americe, a sice medvěda grizzlyho (U. a. horribilis) a medvěda kodiaka (U. a. middendorffi).
Genetické studie ukazují, že kromě nedávné fragmentace původních biotopů způsobené člověkem a následné prostorové izolovanosti, jsou medvědi hnědí v Severní Americe součástí jednoho propojeného populačního systému, s výjimkou poddruhu či populace na souostroví Kodiak (viz medvěd kodiak), která je pravděpodobně izolovaná od konce poslední doby ledové. Tyto údaje naznačují, že U. a. alascensis, U. a. dalli, U. a. gyas, U. a. horribilis, U. a. sitkensis a U. a. stikeenensis (obecně grizzlyové) nejsou odlišné skupiny, ale pouze ekotypy (ekotyp je genetická podjednotka druhu vzniklá jako výsledek selektivního procesu v přírodním prostředí a vykazující adaptabilitu na dané prostředí). Proto by mohl být uznáván pouze U. a. horribilis dělící se jen na regionální subpopulace. Například medvědi hnědí žijící u aljašského pobřeží jsou příbuznější se sousedními medvědy grizzly, než se vzdálenými populacemi medvědů hnědých.
Nedávná celogenomová studie (2023) naopak naznačuje, že někteří aljašští medvědi hnědí, včetně medvěda kodiaka a medvěda grizzlyho z Aljašského poloostrova, jsou příslušníky euroasijské linie medvěda hnědého, která je příbuznější medvědům kamčatským než ostatním severoamerickým medvědům hnědým. Neobvyklá je také historie medvědů na Alexandrových ostrovech. Tyto ostrovní populace nesou DNA medvěda ledního, jehož populace se zde pohybovala na konci pleistocénu, ale od té doby se díky pohybu samců jiných medvědů mísila s přilehlými pevninskými populacemi do té míry, že jejich jaderný genom je nyní z více než 90 % tvořen předky medvěda hnědého. Medvěd grizzly (U. a. horribilis): většina oblastí Aljašky, Yukonu, Severozápadních teritorií, Britské Kolumbie, západní Alberty, severního Idaha, západní Montany, Washingtonu a severozápadního Wyomingu. Velmi variabilní co do velikosti a také vysoce přizpůsobivý. Žije v horských borových lesích, deštném pralese mírného pásma, polosuchých křovinách, tundře a prériích s nízkým porostem. Medvěd kodiak (U. a. middendorffi): ostrovy Kodiak, Afognak, Shuyak, Raspberry, Uganik, Sitkalidak aj. v souostroví Kodiak (Aljaška); pravděpodobně zahrnuje i další pobřežní aljašské formy, které se vyskytují na západním a jižním pobřeží státu. Je to patrně největší poddruh medvěda hnědého, i když pobřežní zástupci jiných poddruhů mu svou velikostí potenciálně konkurují. Je středně zbarvený, obvykle ne tak tmavý jako většina forem z východní Asie, ale výrazně tmavší než medvědi grizzly. Ursus arctos alascensis: pevninská část Aljašky. Řadí se k poddruhu U. a. horribilis. † Medvěd kalifornský (U. a. californicus): Kalifornie, hlavně v pohoří Sierra Nevada a v některých oblastech pobřežní Kalifornie. Poslední známý jedinec byl zastřelen v roce 1922. Muzejní exempláře prozrazují, že měla jeho srst zlatavý (blond) nádech, obvykle bez kontrastního černého podkladu. Byl podstatně větší než typičtí grizzlyové. Ursus arctos dalli: Dallův ostrov, Aljaška. Existence tohoto poddruhu je zpochybňována. Může se jednat o pobřežní variantu jiných severoamerických medvědů hnědých. Medvěd aljašský (U. a. gyas): pobřeží Aljašky od Aleutských ostrovů až na západ k Unimaku, Aljašský poloostrov až po poloostrov Kenai; zahrnuje známé populace v McNeil River a Katmai. Někteří biologové ho považují za populaci U. a. middendorffi,BURT; Henry W. (1952) A Field Guide to the Mammals, str. 42. nebo spíše za populaci pevninského poddruhu U. a. horribillis. Na základě známé velikosti některých dospělých samců se může svými rozměry vyrovnat kodiakovi, nebo ho i překonat. † Medvěd mexický (U. a. nelsoni): nejmenší severoamerický poddruh; dříve pocházel ze severního Mexika, včetně Chihuahuy, Coahuily a Sonory, a z jihozápadu Spojených států, včetně jižních oblastí Arizony, Nového Mexika a Texasu. Vzácný byl již ve 30. letech 20. století a naposledy spatřen v letech 1969 a 1983, ale navzdory následnému pátrání nebyly nalezeny žádné důkazy, které by prokázaly přežití tohoto medvěda. Předpokládá se, že byl vyhuben kvůli predaci dobytka, v důsledku čehož byl coby škodná zvěř pronásledován a zabíjen lidmi. Kvůli své charakteristické srsti se stříbrným nádechem byl ve španělštině často označován jako oso plateado neboli „stříbrný medvěd“. Řadí se k poddruhu U. a. horribilis. Ursus arctos sitkensis: Admiralitní ostrov (ostrov v Alexandrově souostroví na jihovýchodě Aljašky), ostrov Baranof a ostrov Chichagof (Čičagovův ostrov), takzvané ABC ostrovy na Aljašce. Je pravděpodobně blíže příbuzný medvědovi lednímu než jiným medvědům hnědým, i když je to v průměru nejtmavší poddruh v Severní Americe, s velikostí těla podobnou medvědům grizzly z vnitrozemí Aljašky. Medvěd západokanadský (U. a. stikeenensis): severozápad Britské Kolumbie od řeky Stikine po řeku Skeena. Ve srovnání s medvědy grizzly je to větší poddruh, nicméně dle některých odborníků jde spíše jen o populaci medvěda grizzlyho.
Reference
Medvědovití