Amortizační patent byl dokument, který vydala Marie Terezie 26. srpna 1771 v rámci tereziánských reforem v Habsburské monarchii. Cílem tohoto patentu bylo zabránit katolické církvi navyšovat jmění a omezit její daňová privilegia. Dále panovnice zakázala kněžím vývoz peněz do zahraničí a rovněž zavedla cenzuru nad církevními spisy. Jednalo se o výrazný zásah státu do vnitřních záležitostí katolické církve.
Originál dokumentu se nachází v Rakouském státním archivu,Signatura: Inneres – Patente 1771, Nr. 48 opis pro České království je v Národním archivu,Signatura: Gubernium – Patenty, karton 312, č. 1771/12 opis pro Moravu je uložen v Moravském zemském archivu v Brně.Fond: Moravské gubernium. Signatura: G 12/1771
Mrtvá ruka Církevní instituce držely majetek v režimu manus mortua („mrtvá ruka“), což je trvalé, nezcizitelné vlastnictví na věčné časy. Pojem amortizace pochází z francouzského slova „amortisation“, což v té době znamenalo odumření a umrtvení; další možností je, že etymologie slova amortizace je odvozena z latinského „moritur“, což se překládá jako „umírá, zaniká“. Termín amortizace se používal v kontextu zákazů rozšiřování nemovitého majetku mrtvé ruky, který kvůli různým privilegiím nepodléhal daním,Komenského slovník, 8. díl, str. 134, heslo „Mrtvá ruka“ mizel z trhu a na rozvoji mateřské země se nepodílel.
Tereziánský amortizační patent nebyl ojedinělý, podobná opatření existovala i v okolních zemích. Cílem všech evropských amortizačních zákonů bylo zabránit hromadění půdy a nemovitého majetku v mrtvých rukou (nejen církve, ale i šlechty apod.) a omezit jejich různá privilegia.
Amortizační zákony přikazovaly k transakcím mrtvých rukou s nemovitostmi souhlas panovníka; bez jeho souhlasu nebyly smlouvy platné. K porušování těchto zákonů docházelo poměrně často, např. nehlášením darů či zástavami, jež nahrazovaly kupní a darovací smlouvy.
Situace před vydáním patentu Postupem času získala církev velký podíl půdy v mnoha feudálních státech, to byla příčina rostoucího napětí mezi církví a korunou. Marie Terezie zde projevila snahu o regulaci klášterů. Například v Čechách bylo víc než 200 klášterů; v Praze 40, další kláštery byly na Moravě a ve Slezsku. Jednalo se o tyto katolické řády: alžbětinek, anglických panen, augustiniánů, barnabitů, benediktinů, Božího hrobu, cisterciánů, dominikánů, hybernů, jezuitů, kapucínů, kartuziánů, křižovníků, menších bratří, oratoriánů, paulánů, piaristů, premonstrátů, servitů, trinitářů, theatinů a jiných. Už císař Karel VI. svými amortizačními zákony zakázal katolické církvi získávat další nemovitosti. Marie Terezie zůstala tímto svým amortizačním patentem jen u zákazu vzniku nových klášterů a omezila nábor noviců.
K výrazné změně stávajících poměrů došlo až Josefínskými reformami.
Odkazy
Reference
Související články
Hladomor v českých zemích (1770–1772) Církevní restituce v Česku
Kategorie:Císařské patenty Kategorie:Zákony Rakouského císařství Kategorie:Vzniklo 1771 Kategorie:Politika v roce 1771 Kategorie:Česko v roce 1771 Kategorie:Dějiny českého práva Kategorie:Daňové úniky Kategorie:Zákony Zemí Koruny české Kategorie:Dějiny církve v Česku