Eduard Doctor (17. prosince 1858 Náchod – 23. června 1926 Vídeň) byl český textilní továrník Rakousko-uherské monarchie, komerční rada a rytíř Řádu Železné koruny III. třídy. Po zániku Rakouska-Uherska v roce 1918 své podniky provozoval v Československu, Itálii a Království Jugoslávie.
Život Eduard Doctor se narodil roku 1858 jako první syn do rodiny náchodského textilního průmyslníka Hermanna S. Doctora a jeho ženy Rosalie, rozené Fink († 27. listopadu 1904). S manželkou Olgou Doctorovou, rozenou Werthauer († 1. září 1931) měl děti: dceru Jelly dceru Hildu provdanou za Dr. Ernsta Zuckera († 20. listopadu 1925, Vídeň) syna Friedricha († 14. října 1915, Vídeň)
Podnikání Dne 15. října 1881 byl Eduard Doctor stanoven reprezentantem firmy Hermann S. Doctor. Po smrti otce Hermanna S. Doctora (7. března 1897) vedli firmu bratři Eduard a Moritz Doctor. S účinností od 1. dubna 1906 zrušili bratři partnerství a společnost šla do likvidace. Eduard Doctor převzal továrny, které firmě patřily dříve v Náchodě. Moritz Doctor převzal továrny v Mittellangenau a Steinamangeru (Szombathely).
Na začátku roku 1906 byla zapsána firma K. k. priv. Nachoder mech. Weberei und Appretur Eduard Doctor, a to pouze v německém jazyce.
Na kopci „Kašparák“ postavila firma H. S. Doctor tři domy pro své úředníky, dělníky a k tomu opatrovnu. Společnosti bylo povoleno rozšíření továrny a stavba ulice o šířce 8 metrů, která měla spojovat erární silnici s cestou pod strání. Zástupce firmy Edvard Doctor se účastnil „komisionelního šetření ve příčině turbíny pro elektrárnu“: Staré zdi v bývalé tkalcovně ve Velkém mlýně byly strženy a bylo započato s kladením kabelů pro veřejné osvětlení.
V roce 1909 byli prokuristy firmy Friedrich Doctor, Berthold Löwbeer a Raimund Schober. Od roku 1912 byl Friedrich Doctor pověřen výhradní plnou mocí.
V roce 1910 byla povolena stavba dvou dvoupatrových domů na Komenského třídě.
Společnost měla pobočku ve Vídni: K. k. priv. Nachoder Mech. Weberei u. Appretur, Wien, I Börsegasse 3, Zentrale Nachod (Böhmen). (C. k. soukromá mechanická tkalcovna a konečná úpravna v Náchodě Eduard Doctor, Vídeň, Börsegasse 3.) V továrně Náchod se vyráběly surové, barvené, bavlněné a lněné tkaniny na oděvy, nemocniční tkaniny, přikrývky, ručníky a ubrusy. Specialitou byly nepromokavé tkaniny.
Prokuristy firmy byli Johann Selinger (generální ředitel), Berthold Löwbeer a Olga Doctor. Dr. Ernst Zucker, spolumajitel, byl jmenován ministrem obchodu členem statistické komise.
Eduard Doctor vlastnil v době své smrti v roce 1926 další textilní firmy v Mariboru (Mariborska tekstilna továrnica – Doctor in drug) a Bratislavě (Prešpurk). Měl také podíl v dopravní společnosti v Terstu.
Veřejná činnost Ministr obchodu jmenoval členy C. k. stálé komise pro obchod na šestileté funkční období: Eduarda Doctora, továrníka, veřejného partnera C. k. privilegované strojní tkalcovny a apretovny Hermann S. Doctor, dále Davida Fanta, majitele rafinerie minerálních olejů v Pardubicích a Hanse Waldeka, prokuristu firmy Waldek a Wagner v Praze.
Ministr obchodu jmenoval Eduarda Doctora, rakouského partnera C. k. privilegované Náchodské tkalcovny a úpravny Hermann S. Doctor ve Vídni, členem C. k. stálé komise pro statistiku na sedmileté období.
Stávky Celkem 2 000 dělníků firem Rakouské textilní závody a Eduard Doctor bylo propuštěno 20. listopadu 1911 pro svévolné zastavení práce v předešlé sobotě.
Dne 5. března 1917 zastavili dělníci práci z důvodu nedostatku potravin. Během první světové války dohlíželo na chod továrny vojenské velení, které pro zastavení práce disciplinárně potrestalo 13 mužských zaměstnanců.
Po smrti Eduarda Doctora Po smrti Eduarda Doctora společnost převzal Dr. Hugo Dukes, manžel jeho dcery Jelly, který byl dříve ředitelem v Allgemeine Verkehrbank. Firemní archiv společnosti Nachoder Doctor z let 1851 až 1941 se nachází ve sbírce „Náchodská strojní tkanicovna a úpravna, Eduard Doctor, Náchod“ ve Státním archivu v Zámrsku.
V roce 1933 byla provedena domovní prohlídka u říšského Němce, nacisty Carla Reinholda. Noviny se pozastavovaly nad jeho sedmiletým pracovním poměrem u firmy Eduard Doctor v situaci, když čeští zaměstnanci byli propouštěni.
Na konci roku 1933 se zaměstnanci nedohodli na mzdových podmínkách s majitelem firmy Dr. Hugo Dukesem. Na konci roku byla propuštěna polovina kancelářského úřednictva. Byla uzavřena dohoda majitele s dělníky bez účasti odborů. Nakonec byla továrna zastavena, přičemž bylo propuštěno všech 400 zaměstnanců. Kolovaly zvěsti o zřízení vojenských kasáren v prázdných objektech společnosti.
Budovy stojící naproti železničnímu nádraží Náchod získala firma Metallbauwerk Nachod, KG Zimmermann, Schilling & Co. O továrně se zmiňuje Josef Škvorecký na konci kapitoly „Pátek 4.V.1945“ v knize Zbabělci. Nazývá ji „Meseršmitka“, ale tato lidová přezdívka byla používána při označování jiné textilky – přádelny S. Katzau. Po zahájení výroby leteckých součástí v bývalé tkalcovně Eduarda Doctora se říkalo továrně „Metál“.
Odkazy Reference
Externí odkazy Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii
Kategorie:Podnikatelé z Náchoda Kategorie:Čeští textilní podnikatelé Kategorie:Rakousko-uherští podnikatelé Kategorie:Židovští textilní podnikatelé Kategorie:Čeští podnikatelé 20. století Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Narození 17. prosince Kategorie:Narození v Náchodě Kategorie:Narození v roce 1858 Kategorie:Úmrtí 23. června Kategorie:Úmrtí v roce 1926 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži