Sándor Vay de Vaja et Laskod, původně Sarolta Vay (6. prosince 1859, Gyón – 23. května 1918, Lugano) byl maďarský básník, spisovatel a novinář.
Život a dílo Narodila se jako žena v uherské hraběcí rodině Saroltě Beniczké z Benicze a Micsinye a hraběti László (Ladislavu) Vay de Vaja et Luskod. Byla pokřtěna 1. června 1857 v kalvínském kostele na Kálvinově náměstí v Pešti. Jejími kmotry byli Sámuel Tóth, právník z Debrecínu, velkostatkář markýz Roger Csáky-Pallavicini a jeho manželka hraběnka Eulália Vay; vdova Györgyné Komáromy a Alžběta Nemecsek z Bábolny. Otec László Vay pocházel ze starého a urozeného rodu hrabat z Vojvodiny a Laskodu. Dědeček Vay sloužil jako generálplukovník arcivévody Josefa a byl strážcem korunovačních klenotů. Rodiče se vzali v roce 1855 a kvůli zákonu, podle kterého majetek rodiny bez mužského dědice přejde na korunu, si pár velmi přál chlapce. Americké noviny informovaly o tom, že když se Vay narodil, jeho matka neprozradila otci jeho pohlaví a dohodla se s knězem, který dítě pokřtil, aby obřad vykonal s mužským jménem Sándor, ale do křestní matriky zapsal dítě s ženským jménem Sarolta. Podle jiných autorů, například Richarda von Krafft-Ebing a Anna Borgosové, důvod výchovy Sarolty jako chlapce není znám.
Typickými disciplínami výchovy tehdejší šlechty byl šerm, rybolov, jízda na koni a střelba. Když se o pět let později narodil bratr Péter, byla již Sarolta vychovávána jako dívka. V jedenácti letech ji otec připravoval pro Pešťskou šlechtickou akademii, ale když se dozvěděl, že Sándor je jeho dcera Sarolta, poslal ji do Drážďan k babičce z matčiny strany, Adolfné Bónis Johanně Beniczké, která ji zapsala do dívčí školy, kde musela nosit dívčí oblečení. Poté, co utekla s anglickou dívkou, do které byla zamilovaná, byla vrácena rodičům. Univerzitní studia absolvovala v Lipsku, Berlíně a Budapešti a stala se jednou z prvních maďarských žen, které získaly univerzitní vzdělání. Ačkoliv měla aristokratický původ, potřebovala si najít zaměstnání, protože rodinné finance byly omezené otcovou neschopností vydělávat si na živobytí na statku. Pracovala jako novinář před i po sňatku se ženou v roce 1889. Žila promiskuitní život v nočních klubech a nevěstincích. Případ upoutal pozornost významných sexuologů té doby, včetně Havelocka Ellise a Richarda von Krafft-Ebinga, kteří jej využili k průzkumu v nově vznikající oblasti sexuologie.
Kariéra Sándor Vay byl respektován jako autor historických článků o významných osobnostech a kulturních tématech souvisejících s Maďarskem. Mnoho jeho prací bylo posmrtně znovu vydáno a je považováno za důležitou součást literárního dědictví jeho země. Největších úspěchů dosáhla pod mužským jménem Sándor Vay v letech 1900–1910. Je to přes 400 příběhů vydaných v 15 svazcích, čímž se stal populárním a zavedeným autorem. V roce 1906 Sándor začal pracovat jako obchodník s kávou a dalším dováženým zbožím v Rijece, kde psal a vydával v maďarštině bezplatně noviny s názvem Kávé Ujság (Kávové zprávy). Po slibném počátku podnikání zkrachovalo a vrátil se k žurnalistice. V roce 1909 vydal 10 svazků sebraných spisů. Přestěhoval se do Švýcarska a psal povídky, které byly publikovány v nedělním vydání Pesti Hírlap. Zemřel na zápal plic v
Portréty Kromě fotografií a časopisecké kresby je doložena busta od Gustava Zouly.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Maďarští básníci Kategorie:Maďarští spisovatelé Kategorie:Maďarští novináři Kategorie:Narození v roce 1859 Kategorie:Úmrtí v roce 1918 Kategorie:Narození v Pešti Kategorie:Úmrtí v Luganu Kategorie:Zemřelí na zápal plic Kategorie:LGBT spisovatelé Kategorie:Trans muži