Jindřich rytíř Vojáček ( Heinrich Ritter von Vojáček) (5. července 1857 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika narozených u sv. Trojice v Podskalí, sign. TRS N8, s. 176 – 7. června 1925 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých fary Bubeneč, sign. BBČ Z23, s. 78) byl rakousko-uherský státní úředník. Od roku 1878 zastával nižší funkce ve státní správě Českého království, vystřídal působiště v několika městech a byl také úředníkem na ministerstvu vnitra. V letech 1892–1897 byl okresním hejtmanem v Pardubicích, v dalších letech byl mimo jiné členem zemské školní rady a zástupcem vlády na Českém zemském sněmu. Na základě ústupků rakouských vlád vůči Čechům byl po dlouhých jednáních povolán do vysoké funkce ve státním aparátu a v letech 1907–1916 zastával funkci viceprezidenta českého místodržitelství. V roce 1911 byl povýšen do šlechtického stavu a po odchodu do výslužby (1916) žil v soukromí v Praze.
Životopis náhled|vlevo|Bydliště Jindřicha Vojáčka v Letenské ulici na Malé Straně v Praze Narodil se v Praze jako mladší syn Jana Karla Vojáčka, vrchního pokladníka u šlechtické rodiny Šliků. Do státních služeb vstoupil v roce 1878 jako konceptní praktikant u VII. odboru českého místodržitelství, na stejné pozici pak v rychlém sledu vystřídal působení u okresních hejtmanství v Prachaticích, Sušici a Plzni (1878–1883). V roce 1883 se vrátil na místodržitelství do Prahy a o rok později byl jako místodržitelský koncipista přidělen k zemské školní radě. Od roku 1885 působil jako okresní komisař ve Stříbře, odkud byl v roce 1887 povolán znovu k zemské školní radě do Prahy. V roce 1890 byl přeložen na ministerstvo vnitra do Vídně, kde byl v roce 1891 jmenován ministerským místotajemníkem.
V letech 1892–1897 byl okresním hejtmanem v PardubicíchHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1895; Vídeň, 1894; s. 570 dostupné online a od roku 1897 byl správcem VI. odboru na českém místodržitelství. V roce 1898 byl jmenován místodržitelským radou a mimo jiné se uplatnil ve správě několika finančních ústavů, byl zeměpanským komisařem u banky Slavia a České průmyslové banky. V roce 1902 obdržel titul dvorního rady na pozici revidenta českého místodržitelství, zároveň se stal zástupcem vlády a referentem místodržitelství na zasedáních českého zemského sněmu.Záznam z jednání Českého zemského sněmu 28.3.1899 na webu Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky dostupné onlineZáznam z jednání Českého zemského sněmu 27. října 1903 na webu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dostupné online V letech 1905–1907 byl členem komise pro státní zkoušku na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.
náhled|vlevo|Syn Jindřich Vojáček (1888–1945), hudební skladatel Vojáček díky svým schopnostem a také vlivným kontaktům prodělal rychlou úřednickou kariéru. Názorově měl blízko ke straně Mladočechů, i když politické aktivity byly státním úředníkům zapovězeny.KLEČACKÝ, Martin: Poslušný vládce okresu. Okresní hejtman a proměny státní moci v Čechách v letech 1868–1938; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, NLN Praha, 2021; s. 100 ISBN 978-80-88304-56-2 V roce 1906 přistoupil rakouský předseda vlády Paul Gautsch ke kompromisnímu postoji k Čechům a nabídl vytvoření pozice druhého viceprezidenta na českém místodržitelství, který by hájil české zájmy.Viceprezidentem českého místodržitelství byl v té době Georg Dörfl (1852–1913), který v předchozí funkci pražského policejního ředitele (1893–1898) neblaze proslul v procesu s Omladinou. I když Dörfl uměl výborně česky, v úředním styku striktně vyžadoval němčinu a jeho působení dlouhodobě kritizovali čeští poslanci napříč politickým spektrem. Vojáček v té době neměl pro takovou funkci splněné služební roky, proti jeho jmenování se stavěl i tehdejší místodržitel hrabě Coudenhove. I když byl Gautschovým favoritem, jednání o obsazení funkce druhého místodržitelského viceprezidenta se protáhla na celý rok a mezitím došlo ve Vídni dvakrát ke změně vládního kabinetu. Vojáček byl nakonec do funkce jmenován v dubnu 1907.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1908; Vídeň, 1907; s. 677 dostupné online Jeho nadřízeným byl hrabě Coudenhove a od roku 1911 kníže Thun-Hohenstein. Z titulu svého úřadu zastával Vojáček i další funkce ve správě Českého království, mimo jiné byl místopředsedou zemské meliorační komise.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1911; Vídeň, 1910; s. 722, 725 dostupné online Ve funkci setrval do první světové války, v roce 1916 odešel do penze a od té doby žil v soukromí. Jeho bydlištěm byl v té době dům Letenská 6 na Malé Straně.Adresář královského hlavního města Prahy a obcí sousedních; Praha, 1910; s. 86 dostupné online
V roce 1911 byl povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíř (Ritter von Vojáček).Sport und Salon 12. srpna 1911; Vídeň, 1911; s. 5–6 dostupné online K nobilitaci došlo osobním rozhodnutím císaře Františka Josefa 10. srpna 1911, příslušný diplom vydalo ministerstvo vnitra k datu 18. září 1911.ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta Rakouského císařství; Praha, 2011; s. 393 ISBN 80-86781-08-9 Během své kariéry se stal nositelem několika čestných ocenění (Jubilejní pamětní medaile, 1898). V zahraničí obdržel papežské vyznamenání Pro Ecclesia et Pontifice (1896) a komturský kříž saského Albrechtova řádu (1914).Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1916; Vídeň, 1915; s. 729 dostupné online
Po rozpadu monarchie a vzniku Československa v roce 1918 mu byl přiznán titul viceprezidenta Zemské politické správy ve výslubě s nárokem na penzi. Jeho posledním bydlištěm byl dům na Belcrediho třídě 230 (dnešní ulice Milady Horákové) v Dejvicích.Chytilův adresář hlavního města Prahy 1925; Praha, 1925; s. 2119 dostupné online Zemřel v Praze 7. června 1925 ve věku 67 let.
Rodina Jeho manželkou byla Helena, rozená Šoltová (1866–1934). Její otec Václav Šolta (1829–1913) byl státním úředníkem, dlouholetým okresním hejtmanem v Prachaticích (1877–1892) a v Hradci Králové (1892–1897),KLEČACKÝ, Martin: Poslušný vládce okresu. Okresní hejtman a proměny státní moci v Čechách v letech 1868–1938; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, NLN Praha, 2021; s. 73 ISBN 978-80-88304-56-2 bratr Jiří Šolta (1873–1917) zastával za první světové války funkci okresního hejtmana v Milevsku.KLEČACKÝ, Martin: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Národní archiv; Praha, 2020; s. 697–698 (heslo Šolta) ISBN 978-80-88304-18-0 Sňatek Jindřicha Vojáčka a Heleny Šoltové byl uzavřen 17. srpna 1885 ve Strakonicích, z manželství se narodily dvě děti. Dcera Helena se v roce 1913 provdala za průmyslníka Bohumila Justa. Syn Jindřich (1888–1945) jako absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovy působil po otcově vzoru nejprve jako státní úředník, později se prosadil jako klavírista a hudební skladatel.Jindřich Vojáček na webu Národního divadla dostupné online
Jindřichův starší bratr Karel Vojáček (1855–1935) byl také státním úředníkem, dlouholetým okresním hejtmanem v Žamberku (1894–1906) a až do začátku První republiky okresním hejtmanem v Čáslavi (1911–1921).Biografie Karla Vojáčka dostupné online
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Národní archiv Praha, 2020; 974 s. ISBN 978-80-88304-18-0 KLEČACKÝ, Martin: Český ministr krajan v předlitavské vládě; Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Praha, 2015; (disertační práce) s. 128–138 dostupné online VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2009; Praha, 2008; s. 445 (heslo Vojáček) ISBN 978-80-904241-0-4
Kategorie:Rakouští úředníci Kategorie:Čeští úředníci Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rakousko-uherští politici české národnosti Kategorie:Nositelé vyznamenání Pro Ecclesia et Pontifice Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Narození 5. července Kategorie:Narození v roce 1857 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 7. června Kategorie:Úmrtí v roce 1925 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Lidé z Prahy Kategorie:Muži