Antonij (světským jménem: Pjotr Sergejevič Smolin; 1806 – 2. ledna 1877 Moskva) byl ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a arcibiskup permský a věrchoturský.
Život Narodil se roku 1806 v Saratovské gubernii do rodiny kněze.
Absolvoval Penzenský duchovní seminář, po kterém byl přijat na Moskevskou duchovní akademii. Dne 29. ledna 1832 byl postřižen na monacha, 12. února rukopoložen na jerodiákona a 25. července na jeromonacha. Na konci září byl jmenován inspektorem a profesorem filozofie na Jaroslavském duchovním semináři.
Dne 31. prosince 1834 byl převeden do funkce inspektora Betánského duchovního semináře. O pět let později byl povýšen na archimandritu. Od 5. prosince 1840 zastával úřad rektora Rjazaňského duchovního semináře, kde také přednášel, a zároveň se stal představeným Spaského monastýru v Rjazani.
V letech 1845–1846 byl archimandrita Antonij povolán do Petrohradu k řadě bohoslužeb a kázání, což bylo jakýmsi „přezkoušením“ kandidátů na biskupský úřad. Po pobytu v Petrohradě však nebyl vybrán mezi biskupy a musel ještě dalších 11 let stát v čele Rjazaňského duchovního semináře. Teprve v roce 1857 byl znovu povolán do Petrohradu.
V době svého rektorského působení se vyznačoval mimořádnou mírností, dobrotou a zvláštní citlivostí. Byl velmi malé postavy a podle některých svědectví trpěl plachostí.
Dne 22. ledna 1858 se stal rektorem Orelského duchovního semináře. Jako znalý teolog a klasik hovořil otec Antonij tak logicky, silně a přesvědčivě, že hluboce zasahoval duše svých žáků a sám často nemohl pro slzy pokračovat ve své řeči. Jeho vyučovací hodina obvykle trvala dvě a půl hodiny, ale posluchače neunavovala – čas podle nich ubíhal velmi rychle.
Dne 3. října 1858 byl rozhodnutím Nejsvětějšího synodu a cara vysvěcen na biskupa oděského a vikáře chersonské eparchie. Po nastoupení do biskupské služby řídil biskup Antonij eparchii rozhodně a spravedlivě. Přísný k sobě byl zároveň přísný i ke svým podřízeným.
Dne 28. listopadu 1859, v souvislosti s přejmenováním chersonsko-tavrického biskupa na chersonsko-oděského, byl biskup Antonij jmenován biskupem novomirhorodským, vikářem chersonské eparchie.
Dne 21. listopadu 1862 se stal biskupem penzenským a saranským.
Dne 2. září 1868 byl ustanoven biskupem permským a věrchoturským. O čtyři roky později, 28. dubna, byl povýšen na arcibiskupa.
Postupující oční choroba přiměla biskupa Antonije požádat o uvolnění do důchodu.
Dne 21. září 1876 byl ze zdravotních důvodů penzionován do Danilovského monastýru, kde 2. ledna 1877 ve věku 70 let zemřel.
Odkazy Reference
Kategorie:Muži Kategorie:Biskupové Ruské pravoslavné církve Kategorie:Ruští pravoslavní duchovní Kategorie:Narození v roce 1806 Kategorie:Narození v Saratovské oblasti Kategorie:Úmrtí 2. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1877 Kategorie:Úmrtí v Moskvě