Jaderná elektrárna Górakhpur () je plánovaná jaderná elektrárna v Indii. Nachází se poblíž města Górakhpur ve státě Harijána. Elektrárna se bude skládat ze čtyř těžkovodních reaktorů IPHWR-700 o výkonu 700 MW každý. Celkový výkon elektrárny tak bude 2800 MW. Zařízení bude vlastnit a provozovat státní NPCIL.

Historie a technické informace

Počátky Dne 2. března 2003 poprvé navrhl myšlenku výstavby jaderné elektrárny v severní Indii poslanec parlamentu Simranjit Singh Mann ze státu Paňdžáb. Jeho argumentací bylo, že severní Indie postrádá dostatečné zásoby uhlí pro uhelné elektrárny a nedostatek vodních zdrojů pro vodní elektrárny, aby uspokojila rostoucí energetickou poptávku států. Na základě toho byl dán impuls k výstavbě jaderné elektrárny v Paňdžábu. Simranjit Singh Mann podal přímou žádost indické vládě, aby zvážila výstavbu jaderné elektrárny. V následujícím roce, během léta, se situace skutečně vyhrotila: ve státě došlo k vážné energetické krizi v důsledku nuceného odstavení několika vodních elektráren, které nemohly fungovat kvůli nedostatku vody. Paňdžábská státní elektřinová rada následně požádala ústřední vládu, aby poskytla alespoň jeden reaktor z jaderné elektrárny v Rádžasthánu.

Kvůli této krizi, která se opakovala v roce 2005, zasáhl v říjnu 2005 indický premiér Manmóhan Singh a po diskusích se dvěma poslanci Kongresu, Soniou Gándhíovou (prezidentkou Indického státního Kongresu) aShamsherem Singhem Dullem (prezidentem Kongresu Paňdžábpradéše), zahájil studii proveditelnosti jaderné elektrárny o výkonu 500 MW ve státě Paňdžáb. Projekt však byl v listopadu zamítnut poté, co hlavní ministr Amarinder Singh 3. listopadu 2005 veřejně prohlásil, že v Paňdžábu žádná jaderná elektrárna nebude. Snahu Shamshera Singha Dulla o zajištění jaderné elektrárny v Paňdžábu odmítl jako svůj osobní názor a poukázal na to, že není členem vlády. Hlavní ministr uvedl, že podle jeho názoru by se energetická krize dala lépe řešit výstavbou vodních elektráren v sousedních kopcovitých státech Himáčalpradéš, Džammú a Kašmír. Dullom však získal podporu od předsedy indické plánovací komise Monteka Singha Ahluwalii, který se zasazoval o výstavbu jaderné elektrárny v Paňdžábu. Zvýšené ceny uhlí a uhlovodíků by situaci jen zhoršily. Hlavní ministr sousedního státu Harijána v listopadu 2005 rovněž uvedl, že myšlenka výstavby jaderné elektrárny v Harijáně existuje a že odpovídající žádost byla předložena premiérovi. Pozemek pro elektrárnu již byl vyčleněn v okrese Hisar.

V prosinci 2006 se energetický deficit stal již extrémně závažným, přičemž samotná poptávka Harijány dosáhla 9000 MW. Proto se v jižní Harijáně plánovala výstavba dvou elektráren s kapacitou 1500 a 1200 MW do tří a půl roku. Dne 18. června 2007 navštívil tým společnosti Nuclear Power Corporation of India Limited (NPCIL) několik navrhovaných lokalit poblíž Kumharie, aby provedl předběžné posouzení. V té době se kolem jaderné elektrárny vedly značné kontroverze. Po návštěvě lokality se ukázalo, že Kumharia již není vhodným místem pro jadernou elektrárnu, protože od studie lokality z roku 1984 se stala příliš využívanou pro zemědělství a byla důležitá pro zavlažovací systém okolních polí. Společnost Nuclear Power Corporation of India Limited specifikovala pro elektrárnu minimálně 2 100 hektarů pozemku, souvislý pozemek téměř obdélníkového tvaru, stálý přívod vody přibližně 545 metrů krychlových vody za minutu s druhým nezávislým zdrojem vody a preferenci pro pozemky, které nelze obdělávat. Základním požadavkem byla schopnost umístit čtyři reaktory o výkonu 700 MW, což indická vláda považovala za žádoucí. Dalších 300 hektarů pozemků bylo zapotřebí pro výstavbu personálního sídliště.

Na základě požadavků v červnu 2007 prozkoumána alternativní lokalita, která se nacházela mezi Kumharií, Kajalheri a Górakhpurem v administrativní oblasti města Górakhpur a která byla považována za vhodnější pro jadernou elektrárnu. Dne 26. října 2009 hlavní ministr státu Harijána oznámil, že indická vláda v zásadě schválila výstavbu jaderné elektrárny na tomto místě. Na tomto základě mohla společnost Nuclear Power Corporation of India Limited zakoupit pozemek pro jadernou elektrárnu. Stát jmenoval společnost Haryana Power Generation Corporation Limited komunikačním partnerem, jak požadovala vláda. Dne 3. prosince 2009 navštívil předseda společnosti Nuclear Power Corporation of India Limited navrhovanou lokalitu mezi městy Górakhpur a Kajalheri, aby s kritiky projednal lokalitu a její okolí a poskytl informace o jaderné elektrárně. Slíbil spravedlivé odškodnění farmářům, kteří vlastnili většinu pozemků pro jadernou elektrárnu. Většina farmářů byla sice ochotna pozemky prodat, ale objevila se kritika toho, že jaderná elektrárna měla být pojmenována po městě Kumharia, přestože více než 80 % pozemků se nacházelo v Górakhpuru a většina prodávajících pozemků také pocházela z Górakhpuru. Podle společnosti Nuclear Power Corporation of India Limited měl být technický projekt dokončen v letech 2010 až 2011.

Bloky 1 a 2 V dubnu 2010 na tiskové konferenci v rámci Indického energetického kongresu tajemník Ministerstva pro atomovou energii Srikumar Banerjee oznámil, že první dva bloky postaví společnost Nuclear Power Corporation of India Limited spolu s National Thermal Power Corporation. Tyto dva bloky v Górakhpuru by tak byly prvními jadernými reaktory v Indii, které by nevlastnila výhradně společnost Nuclear Power Corporation of India Limited nebo Ministerstvo pro atomovou energii. V srpnu 2012 však National Thermal Power Corporation oznámila, že prozatím nebude do jaderných elektráren investovat, protože je pravděpodobné zpoždění v realizaci. Personál odpovědný za návrh elektrárny v National Thermal Power Corporation byl proto převelen do jiných tepelných elektráren. Práce na staveništi začaly 27. prosince 2012 geotechnickými průzkumy. V rámci toho začala společnost Nuclear Power Corporation of India Limited oplocovat areál elektrárny. Ačkoli někteří farmáři opět kladli odpor a snažili se zabránit pracovníkům ve vstupu na staveniště, federální vláda Harijány uvedla, že farmářům vyplatila kompenzaci, která výrazně převyšovala tržní hodnotu, a na další odpor zareaguje vhodnými opatřeními. Oplocování areálu nakonec začalo 4. února 2013, se zpožděním. Na tiskové konferenci konané téhož dne byl oficiálně oznámen název jaderné elektrárny „Gorakhpur Haryana Anu Vidyut Pariyojna “. Do dubna 2013 byl technický projekt pro oba bloky schválen Ministerstvem životního prostředí a lesů a předložen Radě pro regulaci atomové energie k závěrečnému posouzení. Předpokládaná cena prvních dvou bloků byla 145 miliard rupií (2,09 miliardy eur). Dne 17. května 2013 Nejvyšší soud Harijány oficiálně oznámil, že zamítl žalobu farmářů z roku 2012 týkající se akvizice pozemků společností Nuclear Power Corporation of India Limited, čímž z právního hlediska fakticky rozhodl o zahájení výstavby jaderné elektrárny. Rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo založeno na předchozím rozhodnutí Nejvyššího soudu Tamilnádu, který rozhodl o zahájení výstavby jaderné elektrárny Kúdankulam s argumentem, že jaderné elektrárny slouží prosperitě celého státu, nikoli jednotlivce, a proto nelze brát v úvahu individuální zájmy.

Dne 19. prosince 2013 indický premiér Manmohan Singh oznámil plány na položení základního kamene jaderné elektrárny v lednu 2014. Toto oznámení přišlo krátce předtím, než 30. prosince 2013 výbor pro životní prostředí ministerstva životního prostředí oficiálně schválil výstavbu jaderné elektrárny. V té době se čekalo pouze na schválení technického projektu Radou pro regulaci atomové energie. Dne 13. ledna 2014 se premiér Manmohan Singh zúčastnil oficiálního ceremoniálu položení základního kamene jaderné elektrárny. Ve svém projevu uvedl, že od nástupu do úřadu se jeho vláda pevně zavázala k rozšíření výrobní kapacity, aby uspokojila rostoucí energetické potřeby Indie. Pokud jde o jadernou elektrárnu, zdůraznil, že jen pro její provoz bude potřeba 8 000 až 10 000 lidí, což z ní udělá pracovní místa pro stát Harijána. Na rozdíl od původní projekce však náklady již dosáhly 210 miliard rupií (3,4 miliardy dolarů). V březnu 2014 vyhlásila společnost Nuclear Power Corporation of India Limited první výběrové řízení na výstavbu administrativních zařízení pro první fázi výstavby.

Zvolený model reaktoru je IPHWR-700 o hrubém výkonu 700 MW a čistém výkonu 630 MW.

Výstavba Původně se v roce 2009 očekávalo, že výstavba obou bloků by mohla začít v březnu 2012 a být dokončena do 50 až 60 měsíců pro každý blok. Práce se však zpozdily. Po oznámení v lednu 2014 společnost Nuclear Power Corporation of India Limited očekávala, že bude moci nalít první beton pro 1. blok v červnu 2015 a pro 2. blok přibližně o šest měsíců později. V době vrcholné výstavby se očekávalo, že na staveništi bude přibližně 8 000 lidí. Výstavba prvního bloku se očekává v roce 2026.

Uvedení do provozu Uvedení prvního bloku do provozu se očekává v roce 2031. Druhý blok bude následovat o rok později.

Bloky 3 a 4 Výstavba bloků byla schválena v roce 2013, ale nebyl stanoven žádný harmonogram stavby. Zvolený model reaktoru je IPHWR-700 o hrubém výkonu 700 MW a čistém výkonu 630 MW.

Informace o reaktorech ReaktorTyp reaktoruVýkonZahájení výstavbyPřipojení k sítiUvedení do provozuUzavřeníČistýHrubýGórakhpur-1IPHWR-700630 MW700 MW2026Górakhpur-2IPHWR-700630 MW700 MWGórakhpur-3IPHWR-700630 MW700 MWGórakhpur-4IPHWR-700630 MW700 MW

Odkazy

Reference

Související články Jaderná energetika v Indii

Externí odkazy

Górakhpur