Jan Doležal (4. května 1892 Česká Třebová – 24. června 1968 Brno) byl československý novinář a politik, původně sociální demokrat a komunista, v letech 1921 a 1923–1925 člen vedení Komunistické strany Československa. Roku 1926 byl nucen od komunistů odejít. Poté pracoval jako stranický funkcionář a novinář, přičemž vystřídal několik politických stran.

Život Jan Doležal pocházel z České Třebové, kde jeho otec vlastnil drogerii. Absolvoval obchodní akademii v Praze a Hamburku, roku 1908 vstoupil do sociálně-demokratické strany. Pracoval v pobočce Živnostenské banky v Terstu, od roku 1912 v Ústřední lidové záložně v Brně. Roku 1913 se stal novinářem, když byl přijat do redakce brněnského sociálně-demokratického listu Rovnost. Roku 1917 se oženil, měl jednoho syna (narozeného roku 1918).

Aktivně se podílel na rozkolu v sociální demokracii roku 1920, během něhož působil v levém křídle strany a prosazoval její přetvoření na Komunistickou stranu Československa (KSČ). V květnu 1921 byl na Ustavujícím sjezdu KSČ zvolen do výkonného výboru KSČ. Začátkem 20. let v nyní již komunistické Rovnosti postoupil na místo šéfredaktora. I v rámci KSČ patřil k levému křídlu, oponujícímu umírněnému pravému proudu kolem Bohumíra Šmerala. Na Slučovacím sjezdu v říjnu/listopadu 1921 z vedení strany vypadl, do výkonného výboru ho vrátil I. sjezd KSČ v únoru 1923. Na II. sjezdu KSČ v listopadu 1924 byl jako představitel levice zvolen členem ústředního výboru a i do politbyra ÚV. Jako člen politbyra převzal, společně se stávajícím šéfredaktorem Filipem Dobrovolným, řízení Rudého práva, v němž nastoupil na pozici vedoucího politického redaktora. Na III. sjezdu v září 1925 se ve vedení KSČ neudržel a vrátil se do Brna. Následujícího roku byl odvolán z Rovnosti a strana ho poslala do Berlína, kam ale odmítl odejít, načež byl z KSČ vyloučen.

Po opuštění KSČ se snažil získat práci v nějaké jiné straně, nakonec v červenci 1926 získal pozici zemského tajemníka v Brně v Národní obci fašistické (NOF), pracoval i tisku NOF. Na jaře 1927 se ho vedení NOF pokusilo přeložit do ústředního vedení strany v Praze, Doležal však odmítl opustit rodinu v Brně a byl proto nucen ze strany odejít. Nakrátko získal zaměstnání v bankovnictví. Záhy, koncem 20. let, vstoupil do Československé živnostensko-obchodnické strany středostavovské, stal se v ní brněnským krajským tajemníkem a vrátil se k politicko-organizační a novinářské práci, zprvu spíše na venkově, kde nebyl tolik známý z předešlých stran.

U živnostníků setrval do roku 1938, se zánikem strany přešel do Strany národní jednoty a poté do Národního souručenství, přičemž setrval na místu redaktora Moravského deníku, bývalého listu živnostníků. Roku 1941 byl z deníku propuštěn, poté v letech 1942–1943 působil ve Vlajce, nepodařilo se mu však získat místo novináře a zbytek války pracoval v Brně na vyživovacím úřadu, resp. bytovém úřadu, současně působil jako důvěrník německé tajné služby (SD), pro níž hodnotil náladu obyvatelstva a nově vydané knihy.

Po osvobození byl už 1. května 1945 zatčen a za kolaboraci roku 1947 odsouzen k 15 letům vězení. Propuštěn byl po odpykání 10 let trestu, roku 1955. Poté žil v Brně.

Odkazy Reference

Literatura

Kategorie:Členové politbyra ústředního výboru KSČ Kategorie:Členové výkonného výboru KSČ Kategorie:Členové SOCDEM Kategorie:Členové Národní obce fašistické Kategorie:Členové Československé živnostensko-obchodnické strany středostavovské Kategorie:Členové Strany národní jednoty Kategorie:Členové Národního souručenství Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti Kategorie:Českoslovenští novináři Kategorie:Vyloučení z KSČ Kategorie:Narození v roce 1892 Kategorie:Narození 4. května Kategorie:Narození v České Třebové Kategorie:Úmrtí v roce 1968 Kategorie:Úmrtí 24. června Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Muži