Gottfried Konstantin ze Salhausenu ( Gottfried Konstantin von Salhausen, † 3. července 1675) byl český šlechtic z původně saského rodu Salhausenů. Jím tento rod vymřel v mužské linii. Byl císařským radou, dvorním soudcem a dlouholetým hejtmanem Litoměřického kraje.
Život náhled|Kostel svatého Jakuba Staršího ve Svádově, místo posledního odpočinku Gottfrieda Konstantina ze Sahlhausenu. Narodil se jako syn Bedřicha ze Salhausenu († 1619) a jeho manželky Elisabeth von Bock. Jeho dědečkem byl Jáchym ze Salhausenu. Bedřich v roce 1591 získal Svádov u Ústí nad Labem a daroval oltář pro protestantský kostel sv. Jakuba, který nechal v roce 1606 přestavět.
Gottfried Konstantin se hlásil ke katolicismu a byl stoupencem protireformace. Císař Ferdinand III. ho 30. května 1645 jmenoval krajským hejtmanem v Litoměřicích za rytířský stav. Ve funkci setrval do roku 1650 a znovu ji zastával v letech 1654–1662.
Dne 18. března 1662 mu císař Leopold I. udělil svobodného pána. Poté byl v letech 1662–1674 hejtmanem Litoměřického kraje za panský stav.
Kolem roku 1646 se Gottfried Konstantin ze Salhausenu oženil s Isabelou Eleonorou, vnučkou Johanna Glicha von Milziz, starosty Zhořelce. V roce 1669 Gottfried zdědil po svém tchánovi Karlu Glichovi z Milziz vesnici Leopoldshain. V roce 1674 ji prodal Martinu Lufftovi. V Litoměřicích nechal postavil Gottfried ze Salhausenu renesanční zámek na místě templářského hradu, který byl zničen během třicetileté války. Ten vyhořel na konci 18. století a jeho ruiny se dochovány až do poloviny 19. století.
Gottfried Konstantin ze Sahlhausenu zemřel 3. července 1675 a byl pohřben v kryptě kostela ve Svádově. Jeho náhrobek je jedním z mála čitelných, které byly s dalšími 22 rakvemi objeveny při otevření krypty 30. srpna 1926. S Gottfriedem Konstantinem, „posledním Salhausenem“, šlechtický rod Salhausenů vymřel. Zanechal po sobě dcery Barboru Kateřinu (19. října – 12. prosince 1651) a Marii Magdalenu, které se stala manželkou Václava Karla Čabelického ze Soutic.Rodokmen Sahlhausenů dostupné online Marie Magdalena po otci zdědila panství Svádov, které v roce 1676 prodala za necelých 30 000 zlatých vévodovi Juliu Františkovi Sasko-Lauenburskému.VOKURKA, Michal: Barokní krajinotvorba na sasko-lauenburských panstvích 1635–1710; Academia, Praha, 2022; s. 146–147 ISBN 978-80-200-3306-2 Z jejich manželství pocházeli dva synové, Gottfried Václav a Jan Václav František. Mladší Jan Václav kvůli zadlužení prodal Kunratice (1699) a Tloskov (1707),Dějiny zámku Tloskov na webu obce Tloskov dostupné online další generace rodu pak zanikly v chudobě.
Odkazy Reference
Literatura SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849. Personální obsazení; Národní archiv Praha, 2020; 455 s. ISBN 978-80-7469-103-4
Kategorie:Lidé z Litoměřic Kategorie:Hejtmani litoměřického kraje Kategorie:Úmrtí 3. července Kategorie:Úmrtí v roce 1675 Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Muži