Tým Yankee (anglicky Team Yankee) je válečný thriller amerického spisovatele a bývalého důstojníka US Army Harolda Coyla, který vyšel v roce 1987.Tým Yankee, Městská knihovna v Praze, cit. 17. 9. 2025 Kniha vyšla poprvé česky v roce 2002 v nakladatelství BB art.
Děj této military fiction se odehrává v 80. letech 20. století, tedy v éře tzv. studené války a pojednává o hypotetickém vojenském konfliktu mezi Severoatlantickou aliancí a Varšavskou smlouvou, když vojska východního bloku vtrhnou do Západní Evropy. Je zasazen do prostředí třetí světové války nastíněné v knize sira Johna Hacketta The Third World War: The Untold Story, ale zatímco Hackettova kniha je více o strategii a světové politice, Coylova se zaměřuje na akce pěchoty a tankových posádek bojujících v předních liniích. Je doplněn mapkami probíhajících bojových operací.
Autor Harold Coyle v kapitole Poděkování uvádí inspiraci třemi svými kolegy–vojáky a jejich knihami. Prvním z nich je již zmíněný generál sir John Hackett a jeho dvě knihy The Third World War a The Third World War: The Untold Story, na které navázal svým příběhem. Nejen to, Hackett byl i jeho mentorem při psaní. Druhým je americký veterán druhé světové války a vojenský historik Charles B. MacDonald a jeho literární dílo Company Commander. I on poskytl autorovi cenné rady během psaní Týmu Yankee. Třetím je izraelský brigádní generál Avigdor Kahalani a jeho kniha The Heights of Courage (česky Tanky proti tankům – 1. vydání a Tanky, které zachránily Izrael – 2. vydání).
Postavy náhled|Tank M1 Abrams USA / NATO kapitán Sean Bannon – velitel tankové roty Yankee (manželka Pat; děti Sean, Kurt a Sarah) npor. Robert Uleski – zástupce velitele roty Yankee pplk. George Reynolds – velitel praporu kpt. Air – náčelník štábu praporu major Willard – zástupce velitele praporu major Frank Jordan – náčelník štábu 1. praporu 78. pluku mechanizované pěchoty plukovník Brunn major Shell – náčelník štábu 1. praporu 4. tankového pluku plk. Hill – velitel 1. praporu 4. tankového pluku npor. Peterson – nový velitel týmu Bravo kpt. Cravin – velitel pěší roty C kpt. Lawson – velitel 79. mostní roty Rodney Unger – dělostřelecký pozorovatel týmu Yankee svobodník Ortelli – řidič tanku 66 (manželka Jane) Thomas Lorriet – řidič tanku 55 seržant Gwent – střelec tanku 55 Newman – nabíječ tanku 55 svobodník Richard Kelp – nabíječ a později řidič tanku 66 seržant Robert Folk – střelec tanku 66 Leo Dowd – nový nabíječ v tanku 66 seržant Leslie Polgar – velitel čety mechanizované pěchoty u roty Yankee ppor. William Harding – velitel čety mechanizované pěchoty seržant Pauly poručík Murray Weiss – velitel 1. tankové čety v rámci roty Yankee (později v rotě Bravo) ppor. McAllister – velitel 2. tankové čety v rámci roty Yankee ppor. Randall Avery – nový velitel 2. tankové čety v rámci roty Yankee ppor. Gerry Garger – velitel 3. tankové čety v rámci roty Yankee (manželka Sue) seržant Gary Pierson – člen osádky tanku 34, veterán Vietnamské války seržant Tessman – střelec tanku 21 Joelle Blackfoot – velitel tanku 32, Čerokéz James Hurly – řidič obrněného transportéru seržant Rhoads – člen osádky tanku 22 seržant Flurer – člen osádky tanku 23 rotmistr Hebrock – člen osádky tanku 24 seržant Jefferson – člen osádky tanku 24 vojín Lenord – člen osádky tanku 32 ppor. Plesset – nový dělostřelecký pozorovatel u roty Yankee Frank Wilson – velitel týmu Charlie (manželka Fran) kapitán Ken Damato – člen zpravodajské rozvědky praporčík Flores – velitel průzkumné čety vojín McCauley – člen pěchoty Sanders – člen pěchoty, obsluha PTŘS M47 Dragon vrchní seržant Kerch z roty A major USAF Orrin Snow – pilot A-10 Thunderbolt II
Sovětský svaz / Varšavská smlouva pplk. Jurij Potěšnov
Kapitoly náhled|Tank T-55 Prolog Bojová pohotovost První bitva Změna úkolu Do prázdna Lovci a lovná zvěř Na ostří nože Šach a mat R a R Hloubkový útok Rudý úsvit Protiútok „Přišli jako vždy“ K Sále Den poté Epilog
Prostředí, technika a personál náhled|Bojové vozidlo pěchoty M2A1 Bradley V Perském zálivu vypukne krize. Írán oblast prohlásí za válečnou zónu a útočí na každou loď, která do zálivu vpluje. US Navy vyšle do oblasti loďstvo, stejně tak učiní i sovětské námořnictvo. Poté, co je americký torpédoborec napaden sovětským křižníkem, vztahy mezi Spojenými státy a Sovětským svazem se prudce zhorší. Síly NATO jsou mobilizovány.
Studená válka v Evropě se změní na bojiště třetí světové války poté, co tankové jednotky Varšavské smlouvy překročí železnou oponu a postupují Německem na západ.
Válečný román popisuje bojové akce americké tankové roty Yankee v západním a posléze východním Německu v srpnu blíže neurčeného roku 80. let 20. století. Zpočátku je rota součástí 1. praporu 4. tankového pluku americké armády, který spadá pod 2. brigádu 25. tankové divize 10. amerického armádního sboru. V průběhu válečného konfliktu se jednotky reorganizují a rota je převedena pod 1. prapor 78. pluku mechanizované pěchoty téže brigády. Poté je složení roty následující: velitelský tank 55 (velitel Sean Bannon) tank 66 zástupce velitele (Robert Uleski) 2. tanková četa pod vedením ppor. McAllistera a po jeho smrti ppor. Averyho (tanky 21, 22, 23, 24) 3. tanková četa pod vedením ppor. Gerryho Gargera (tanky 31, 32, 33, 34) četa mechanizované pěchoty pod vedením seržanta Leslieho Polgara (čtyři obrněné transportéry M113 a zpočátku i dvě obrněné vozidla M901 ITV, ve výzbroji má i PTŘS M47 Dragon a protitankové raketomety M72 LAW)
Děj náhled|Tank T-72 Tanková rota Yankee pod vedením kapitána Seana Bannona je dislokována v Západním Německu, kde ji v létě zastihne mobilizace sil NATO. Dle rozkazu se přesune poblíž hranice s Východním Německem, kterou má střežit. Bannon není příliš spokojen s velitelem 3. tankové čety Gerrym Gargerem a přemýšlí o jeho výměně. Zároveň pošle manželku Pat s dětmi na letiště Rhein-Main, odkud probíhají evakuační lety. Letiště je bombardováno sovětským letectvem, ale Pat i s dětmi vyvázne bez zranění a nakonec v pořádku odletí do Spojených států.
Sověti společně s vojsky Varšavské smlouvy útočí. Rota Bravo je zdecimována dělostřeleckou palbou, její velitel mrtev. Musí být stažena z čelní linie. Nyní je řada na rotě Yankee. Osádka je napjatá, ale plně připravená. Bannon si v duchu představuje nejrůznější scénáře. První bojové nasazení týmu je velmi úspěšné, rota rozstřílí kolonu obrněné techniky: 16 tanků T-72, stejný počet BVP, 1 BTR-60, 1 samohybný protiletadlový systém ZSU-23-4 a 1 mostní tank. První sled sovětského motostřeleckého praporu je zcela zničen. Ppor. Gerry Garger se v boji osvědčí a Bannon se rozhodne si jej ponechat.
Další den střety pokračují. Sověti nasadí chemické zbraně – sarin a nyní jsou významnější ztráty i na americké straně. Je naplánován postup praporu. Prvosledovou jednotkou je určena rota Yankee, která má obsadit kótu 214. Útok doprovází zmatek a protichůdné rozkazy z velení praporu. V boji je zabit mj. podporučík McAllister – velitel 2. tankové čety a také řidič Bannonova tanku. Bannon se svou osádku dokáže zneškodnit tři sovětské tanky T-62, ale poté musí zničit svůj poškozený tank M-1, aby nepadl do rukou nepřítele. Pěchotní rota C, která jim měla poskytnout podporu, někde zabloudila. Kóta 214 je obsazena a následně v krvavé bitevní vřavě uhájena, nicméně spojení s velitelstvím je přerušeno. Bannon se rozhodne, že se kvůli ztrátám z cílové oblasti nad ránem pod rouškou tmy stáhne, neboť usoudí, že další nepřátelský útok by již neodrazil. Navíc dochází střelivo. Všichni vojáci vyčerpáním usnou a vzbudí se již za denního světla, čímž přijdou o výhodu. Bannonovi se i tak podaří přesun zpět k americké linii. Po boji je jeho rota přesunuta do týlu k doplnění zásob a stavu. Jeho muži jsou v očích vojáků z ostatních jednotek za hrdiny.
NATO chystá velkou protiofenzivu po ose Durynský les, vnitroněmecká státní hranice, řeka Sála, Lipsko a dále Berlín a baltské pobřeží. Tento manévr má odlehčit přetížené Severní skupině armád (NORTHAG). Do čela útoku je opět převelena rota Yankee, která má podpořit postup 21. tankové divize Bundeswehru. Místo styku dvou sovětských armád je slabě chráněno jednou polskou divizí. Bannon vyjádří na zpravodajském brífinku obavy, zda ostatní jednotky budou konečně spolehlivě podporovat útok jeho obrněnců. Polská týlová jednotka je rozdrcena tanky. Mechanizovaná pěchota dostane za úkol obsadit nejbližší město, kde se setká s odporem člena Svobodné německé mládeže, ale to je pouze epizodní událost. Ovšem bitva pokračuje. Další polské jednotky se pokusí uzavřít průlom (neboť americké roty C a D nedisponují tanky), ale jsou pobity. Trable způsobí i nálet dvojice ruských bitevních vrtulníků Mil Mi-24D Hind. Jejich atak odnese zásahem tank 21, který přijde o velitele čety Randalla Averyho. Do souboje se zapojí spřátelené vrtulníky Bell AH-1 Cobra a zničí jeden Hind.
Při postupu Východním Německem je mechanizovaná rota C napadena sovětskými tanky a vpodstatě zdecimována. Tankové roty Bravo a Yankee jedoucí vpředu se musí obrátit a reagovat na přepad. Bannon si vyčítá chybu, že včas nezpomalil, aby byly tankové roty blíže mechanizované pěchotě. Zničeno je i velitelství praporu a Sean Bannon přebírá jeho velení. Sovětské tanky po úspěšném přepadu ustupují. Na pomoc přichází americké dělostřelectvo, které nažene část nepřátelských obrněnců před hlavně Bannonových tanků, které je zničí. Přesto hlavní nepřátelské síly zůstávají v záloze. Bannon nahlásí polohu a situaci praporu na velitelství brigády, které dle toho provede změny taktiky. Zbývající síly praporu jsou staženy z boje a přeskupeny.
Další sovětské tanky jedou na zteč. Ačkoli má ruský velitel praporu námitky, velitel pluku s ním odmítá diskutovat. Tanky jsou zmasakrovány dvojicí bitevních letadel A-10 Thunderbolt II, které přivolal dělostřelecký styčný důstojník. Je to však stále jen předvoj pluku. Rota Yankee se musí přesunout kvůli požáru lesa. Velitelství brigády se domnívá, že sovětský tankový pluk se pokusí zastavit útok americké divize v Langenské soutěsce. Přípravy na rozhodující bitvu jsou v plném proudu, budují se obranná postavení a protitankové příkopy, pokládají se minová pole. Tato důsledná příprava se vyplatí, sovětský tankový pluk se objeví v očekávaném směru a díky vhodně zvolené taktice je zničen za cenu nevysokých vlastních ztrát.
Brigáda NATO vytrvale postupuje k řece Sále, zatímco nepřítel klade odpor čelním útvarům a snaží se i o průlom na křídle divize. Rotě Yankee je vrácena 1. tanková četa a je celá převelena zpět k 1. praporu čtvrtého pluku. Z nezkušených vojáků se postupně stali bojem zocelení válečníci, kteří si uvědomují, že jejich přežití záleží především na tom, jak dobře ovládají své stroje a že důraz velitelů kladený na připravenost zbraní, kázeň, hygienu v polních podmínkách a další aspekty má význam.
Severoatlantické alianci začíná docházet vojenská technika, neboť zbrojovky ještě nenajely na produkci ve válečném módu. O to více záleží na zvolené strategii, jakákoli chyba může v důsledku vést k porážce. Divize postupuje. Rotě Yankee je přidělena diverzní akce: klamný útok k Sále, který má vypadat jako hlavní směr útoku. Rota rychle postupuje a kvůli nízké iniciativě sovětských velitelů a jejich spory s politruky se podaří obsadit důležitý most přes řeku, aniž by byl zničen.