Tabasaranské knížectví neboli Knížectví Tabasaran byla nezávislá monarchie na jihu Dagestánu (dnes součást Ruska), která vznikla po rozpadu Kazikumuchského šamchalátu v roce 1642. Státní celek zanikl na konci 19. století během kavkazské války. Knížectví se nacházelo v údolí řeky Samur na hlavní cestě mezi Derbentem a Širvanem, což z něj činilo strategicky důležité místo. Jeho obyvatelstvo tvořili Tabasarané, podskupina Lezginců, kteří zde žijí do současnosti, a to spolu s dalšími Lezginci, menšími kavkazskými kmeny a Horskými Židy. Knížectví vládli dva panovníci, jeden s titulem ghází a druhý ma'súm. V případě mobilizace čítala tabasaranská armáda jen něco okolo 500 jezdců. Konec nezávislého knížectví nastal v době ruského dobývání Kavkazu (1817–1864).
Reference
Kategorie:Dějiny Dagestánu Kategorie:Zaniklé státy Ruska Kategorie:Zaniklé státy Evropy Kategorie:Monarchie