Georgij Vladimirovič Vernadskij (; ) ( Petrohrad – 20. června 1973 New Haven) byl ruský historik.

Život Vernadskij se narodil 20. srpna 1887 v Petrohradu. Jeho otcem byl Vladimir Ivanovič Vernadskij Vladimir Vernadskij, slavný rusko-ukrajinský geolog.

V roce 1905 nastoupil na Moskevskou univerzitu (kde byl jeho otec profesorem), ale kvůli nepokojům během první ruské revoluce musel strávit následující dva roky v Německu, na Univerzitě Alberta Ludwiga ve Freiburgu a na Berlínské univerzitě, kde se seznámil s doktrínami Heinricha Rickerta.

Po návratu do Ruska Vernadskij obnovil studium na Moskevské univerzitě, kterou v roce 1910 absolvoval s vyznamenáním. Mezi jeho instruktory patřili historici Vasilij Ključevskij a Robert Vipper. V roce 1910 přešel na Petrohradskou univerzitu, kde dalších sedm let učil, během nichž získal magisterský titul za disertační práci o vlivu zednářství na ruské osvícenství.

Vernadskij, politicky blízký kadetské straně (jejímž jedním z vůdců byl jeho otec), zahájil svou kariéru jako zastánce liberálních myšlenek a napsal biografie Nikolaje Novikova a Pavla Miljukova. Během ruské občanské války (1917–1920) rok přednášel v Permu. Poté učil v Kyjevě a poté následoval Bílou armádu do Simferopolu, kde dva roky učil na místní univerzitě.

V roce 1920 Vernadskij opustil svou rodnou zemi a odešel do Istanbulu, odkud se později téhož roku přestěhoval do Atén. Na návrh Nikodima Kondakova se usadil v Praze, kde v letech 1921 až 1925 učil na Ruské právnické fakultě. Tam se ve spolupráci s Nikolajem Trubeckým a P. N. Savickým podílel na formulování euroasijské teorie ruských dějin. Po Kondakovově smrti měl Vernadskij na starosti Kondakovův seminář, který šířil jeho pohled na ruskou kulturu jako syntézu slovanských, byzantských a nomádských vlivů.

V roce 1927 Michael Rostovtzeff a Frank A. Golder nabídli Vernadskému místo na Yaleově univerzitě ve Spojených státech. Na této univerzitě nejprve působil jako vědecký pracovník v oboru historie (1927–1946) a poté se v roce 1946 stal řádným profesorem ruských dějin. V této funkci působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1956.

Jeho Nástin ruských dějin ( Начертание русской истории) byl zařazen do seznamu „100 knih“ ( 100 книг), což je projekt vyvinutý ruským ministerstvem školství a vědy s cílem poskytnout studentům řadu knih pro samostatné čtení.

Dílo (výběr)

Русская история М. Аграф 1997,2001 542 с Древняя Русь Тверь,М. : Леан,Аграф, 1996 Россия в средние века Тверь,М. : Леан,Аграф, 1997; 2001 Русская историография М. : Аграф, 1998; 2000 Московское царство. Часть 1-ая: [В 2 ч.:Пер.с англ.] Тверь;М. : Леан;Аграф, 1997; 2001 Московское царство. Часть 2-ая: [В 2 ч.:Пер.с англ.] Тверь;М. : Леан;Аграф, 1997; 2001 Монголы и Русь Тверь,М. : Леан,Аграф, 1997; 2001 (1936) Political and Diplomatic History of Russia (1943–69) A History of Russia (Yale Press) Medieval Russian Laws, (1947). The Mongols and Russia,(1953). The Origins of Russia, (1959). Kievan Russia, (1973) ISBN 0-300-01647-6

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Ruští historikové Kategorie:Emigranti a exulanti Kategorie:Pedagogové na Petrohradské státní univerzitě Kategorie:Pedagogové na Yaleově univerzitě Kategorie:Narození v roce 1887 Kategorie:Narození v Petrohradu Kategorie:Úmrtí 20. června Kategorie:Úmrtí v roce 1973 Kategorie:Úmrtí v New Havenu Kategorie:Muži