Kostel svatého Petra a Pavla ve Žlunicích je římskokatolický filiální, do konce roku 2007 farní kostel v okrese Jičín, patřící do farnosti Kopidlno. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky. Stojí v areálu hřbitova, v těsné blízkosti bývalého vrchnostenského dvora, nad jihozápadním okrajem návsi. V přímé linii se souborem selských usedlostí se nachází také bývalá fara.

Historie objektu Již koncem 12. století zde stál románský kostel, nejspíše dřevěné konstrukce jako ostatní kostely na Novobydžovsku. Původně byl zasvěcen pouze sv. Petrovi. Současná stavba vznikla patrně v 14. století, přibližně kolem roku 1340.

Středověké jádro kostela bylo vystavěno v jedné stavební etapě. Původně šlo o menší jednolodní kostel s plochostropou lodí a polygonálně ukončeným presbytářem. Loď byla zhruba poloviční oproti dnešní délce a vstupovalo se do ní severním portálem. Stavba byla provedena převážně z cihel, což je v českém prostředí gotického období poměrně neobvyklé. Cihly o rozměrech přibližně 10 × 12 × 26 cm jsou kladeny v pravidelné gotické vazbě. Spáry byly původně upraveny hlazenými stezkami a zvýrazněny nátěrem. Zajímavostí je nepravidelný výskyt tmavších cihel vzniklý technologií pálení, nikoliv záměrným dekorativním efektem. Na fasádách jsou dosud patrné druhotně zazděné otvory po středověkém lešení. Kamenné prvky byly použity především na architektonické detaily, například ostění oken, portály nebo soklové části. Charakter zdiva i použitá gotická vazba naznačují souvislost se stavební hutí působící v Nymburce, přičemž stavba vykazuje nejbližší podobnost s tamním kostelem sv. Jiljí. Vznik kostela pravděpodobně souvisel s rozvojem cihelné gotiky v oblasti horního Polabí a stavebním a společenským vlivem okruhu Nymburka a Hradce Králové.

K významným úpravám došlo v letech 1701–1704. Kostel byl výrazně prodloužen západním směrem, byla vystavěna hranolová věž a boční kaple. Barokní přestavba zásadně změnila siluetu objektu i jeho vnitřní prostor. Rovný podhled lodi byl zaklenut plackovou klenbou a gotická okna byla částečně zazděna. Roku 1728 přibyla další boční kaple. V dalších stoletích probíhaly spíše dílčí úpravy, například úprava zvonového patra věže a výstavba severní předsíně v historizujícím duchu.

Poslední etapou byla obnova v letech 1984–1987, během níž se odhalila gotická okna a byl potvrzen rozsah původní gotické konstrukce. Zároveň se v některých místech odstranila novější alukrytová střešní krytina a byla navrácena dřívější krytina z bobrovek. Na základě zjištění o rozsahu původní stavby se změnilo její chápání, neboť byla do té doby z většiny považována za gotickou. Dnes je za původní středověkou část považován především presbytář a část obvodového zdiva lodi.

Architektonický popis exteriéru Přestože je exteriér kostela výsledkem několika stavebních etap, zachovala si stavba gotický charakter. Jedná se o jednolodní orientovanou stavbu (západ-východ) s presbytářem s pětibokým závěrem. Na severní straně se nachází sakristie a předsíň, na jižní straně kaple. Západní průčelí uzavírá hranolová věž barokního původu. Nejcennější částí exteriéru je již zmíněný gotický presbytář z režného cihelného zdiva. Polygonální závěr presbytáře zpevňují opěráky bez odstupnění, zakončené pískovcovými deskami s oblounovou profilací.

Výrazným prvkem jsou vysoká hrotitá okna s kamennými kružbami. Ve většině oken presbytáře se dochovaly původní gotické kružby s trojlisty, čtyřlisty a rozetami. Střední okno bylo objeveno až při nedávné opravě.

Severní portál je osazen do vysoké segmentově zakončené niky. Profil tvoří protáhlý hruškovec doplněný oblouny a výžlabky. Portál svým charakterem připomíná starší klasické gotické portály s ústupkovým uspořádáním. Dveře portálu jsou dřevěné, pobité plechem, zdobené pásy a růžicemi. Samotný zámek pochází až z 18. století.

Barokní část stavby je omítaná a architektonicky jednodušší. Loď je členěna pouze velkými okny se štukovými šambránami a korunní římsou. Dominantou kostela je jeho zvonice, zakončená vysokou stanovou střechou s nárožními věžičkami.

Architektonický popis interiéru Interiér kostela spojuje gotické konstrukce s barokními úpravami. Nejhodnotnější část představuje presbytář, který si zachoval původní středověkou podobu včetně křížové žebrové klenby a okenních výplní. Presbytář je zaklenut jedním polygonálně uzavřeným polem žebrové klenby. Žebra mají hruškový profil a sbíhají se do válcového svorníku. Ve výbězích z koutů se žebra ostře zalamují do stěn, což vytváří výrazný plastický efekt.

Výraznou součástí interiéru jsou gotické vitráže v oknech presbytáře. V jižním okně se zachovalo zobrazení Ukřižování s postavou Krista a v severovýchodním okně se nachází čtyřlistá růžice složená z florálních motivů. V horních částech oken se dochovaly také fragmenty vitráží s motivem fiál zakončených kapustovými kytkami. Tyto vitráže byly datovány do období po polovině 14. století a jejich skvělý stav je na venkovském kostele velmi vzácný.

Vítězný oblouk mezi lodí a presbytářem je půlkruhově zakončený a opatřený patečními římsami. Loď byla původně plochostropá, ale během barokní přestavby získala plackovou klenbu. Nad současnou klenbou se dochovaly zbytky starších omítek, které dokládají původní výšku a charakter středověkého prostoru.

Popis zařízení v interiéru objektu Současné vybavení interiéru pochází převážně z novodobých úprav. Původní oltáře z let 1821 a 1827 i starší kazatelna byly odstraněny kvůli špatnému technickému stavu a nahrazeny moderním mobiliářem. Z hlediska historické hodnoty je proto nejvýznamnější samotná architektura a dochované středověké prvky. Na věži kostela se dochovaly dva historické zvony. Menší pochází z roku 1555, větší z roku 1620.

Zajímavosti Kostel sv. Petra a Pavla je zajímavý především použitím cihelného zdiva. Ve venkovském prostředí české gotiky není režné cihlové zdivo příliš běžné a stavba proto představuje důležitý doklad vazeb východních Čech na stavební tradice Polabí a částečně i slezské oblasti.

Velkou pozornost badatelů vyvolal severní portál. Jeho archaická profilace naznačuje, že stavitelé navazovali na starší formy klasické gotiky, přestože kostel vznikal již kolem poloviny 14. století. Podobné řešení lze najít například u kostela sv. Vavřince ve Zbraslavicích. Portál tak představuje zajímavý příklad přenosu starších architektonických forem do venkovského prostředí.

Z konstrukčního hlediska je zajímavé také odlišné zdivo lodi a presbytáře. Výška cihel v lodi je přibližně 9 cm, v presbytáři okolo 10 cm. Rozdíly mohou souviset s organizací stavební hutě nebo s dodávkami materiálu z různých cihelen.

Galerie

Reference

Externí odkazy

Žlunice Petra a Pavla Žlunice Petra a Pavla Žlunice Petra a Pavla Žlunice Kategorie:Kulturní památky v okrese Jičín Kategorie:Žlunice